Test BMW R NineT. Velmi povedené retro
Bez mučení se vám přiznám, že na nějaké retro tvary moc nejsem. Zajímá mě spíš moderní design a ostré linky. Proto když se v redakčním motokalendáři objevilo BMW R NineT, vypadlo ze mě pouhé “hm”. Předem se chci ale tomuto modelu za tento projev neúcty omluvit, protože to co přišlo pak, jsem dlouho při testu nezažil. První den testu, když jsme ji s kolegou jeli vyzvednout, vše začínalo naprosto standartně. Já byl bez emocí, bez nějakého pocitu natěšení a očekávání. Ale když jsme přijeli na místo, věci se začali ubírat trochu jiným směrem.
Když jsem NineT poprvé uviděl naživo, přestal jsem mluvit, a začal jí obcházet kolem dokola. Z polotransu mě vytrhli až slova kolegy, který na mě zezadu promluvil se slovy “dobrá viď”. Jen jsem pořádně polknul, a tupě zakýval hlavou. V námi testované verzi v barvě trikolory, číslem 719, s CNC frézovanými hlavami, které provokativně září do prostoru, předním krytem motoru, brzdovými nádobkami, zlatými předním vidlemi, a dvojitým Akrapem na jedné straně, se jedná o něco naprosto úchvatného. Modelový příklad, jak propastný je rozdíl mezi fotkami a skutečností. Ve skutečnosti vás prostě chytne za srdce.
Celkově je motorka menšího vzrůstu. Sedlo je nízko, a s došlápnutím na zem nebudou mít problém ani menší exhibicionisté. Proč exhibicionisté? Protože pokud si NineT pořídíte, navíc v téhle námi testované kombinaci, zřejmě nejste učebnicový příklad introverta. A pokud se snažíte splynout s davem, vaše nejoblíbenější procházka je kanálem, a nejste rádi středem pozornosti, zřejmě pár prvních kilometrů nepřežijete. Motorka totiž vzbuzuje takovou pozornost, že s plašší povahou dostanete tak za 5 minut schýzu, a půjdete si to někam hodit kvůli tomu, jak vás propichují závistivé pohledy mužů, a mlsné pohledy žen. Jo retro je prostě teď v módě. Nejenže je mašina neskutečně provokativní a stylová, ale svojí ergonomií vás i donutí sedět stylem sebevědomého alfasamce. No a jak všechno tohle funguje v reálném životě, to si nechám na konec článku.
Široká řídítka do ruky padnou perfektně, a dotváří výbornou ovladatelnost. Odpružení na mě ze začátku působilo velmi tuhým dojmem, a ve spojitosti s relativně tvrdší sedačkou jsem se trochu bál delší jízdy nebo horší silnice. NineT mě nakonec překvapivě vyvedlo z omylu. Pokud se trochu přizpůsobíte a zpomalíte, ani horší silnice pro vás nebude za trest. Hned z Prahy jsem ji protáhnul kolem Slap, kde na pár úsecích momentálně probíhá soutěž SÚS s názvem „ O největší prasárnu Středočeského kraje“ a jako fakt dobrý. Jasně že díry a hrby NineT nepochytá jako cestovnější mašiny, ale vážně bych to do něj neřekl.
Samostatnou kapitolou je chování a projev motoru. S nějakým vyvažováním a odlaďováním vibrací si v BMW moc práci nedali, a my jim za to co? My jim za to DĚKUJEME!!! Motor je super a k motorce se hodí dokonale. Ve spojitosti s Akrapovičem už na volnoběh krásně pochrochtává, celý se chvěje a vibruje, a je z něj cítit surovost. Při jízdě vás nenechá na pochybách, že krouťáku máte tolik, že klidně můžete trochu věnovat charitě, a pořád vám zbyde dost. S případným podřazením si hlavu moc lámat nemusíte, a rychlé otočení heftem, je jako odjištění pojistky. Pamatujete na ty hračky jako plastový paragán, co se vystřeloval na gumičce do vzduchu, aby se pak na padáku snesl zpátky na zem? No tak asi tak. Ale padák si na záda brát vážně nemusíte, protože když dáte kousnout Brembům, olíznete si očima hledí zevnitř. Na brzdy je absolutní spoleh, a jsou tak podle mého ostré až až. Jediné, co mi z ergonomického hlediska po celodenním ježdění vadilo, bylo zakončení zadní části nádrže v hranatém stylu, což mě potom trochu tlačilo do stehen. V zájmu zachování designu, ale také rychle promíjíme.
Zvukový projev je ohromující. Po tom co jsem si všiml, že zejména při zavření plynu, a současné rázné deceleraci, si kolem silnice jdoucí seniorky lehce cvrkaly do textilu, a mladší maminky na mě hrozily, že se jim dětičky rozbrečeli v kočárku, se mi ulevilo. Proč ulevilo? Protože jsem se cestou domů přistihl, že jedu čím dál rychleji, abych se vyhnul bouřce, která mě dohání, a s vědomím toho, že jsem nepromok nechal doma, jsem se chtěl dešti vyhnout. Až ale potom jsem zjistil, že jsem vlastně celou dobu byl hnán svým Akrapovičem, z kterého už vážně chybí jen šlehání blesků. Bouřce jsem tak nakonec ujíždět nemusel, ale ke konci dne mě stejně chytnul déšť, asi na posledních 20km. A tady se mi NineT pomstilo za počáteční projev neúcty. Po příjezdu domů jsem zjistil, že to jak je zadní část motorky krátká vůči podvozku vám moc ochrany před vodou stříkající od zadního kola neposkytne. Přivez jsem si proto domů pěkně našpriclý záda i s batohem. V případě NineT je to asi ale víceméně skoro jedno, protože až bude pršet, stejně budete sedět někde v kavárně a kombinovat říji s tokem.
No a dostáváme se k poslední části článku, kterou jsem vám slíbil na začátku, jak tohle všechno vlastně dohromady funguje. Funguje to jako magnetická mucholapka. Prostě si vás přitáhne, přilepí, a už nepustí. Chcete jezdit pořád, a všude. A to nejen pro pocit z jízdy, ale i pro zážitky a situace, které s NineT zažijete. Nemůžu tady úplně vypisovat co všechno se dělo během týdne našeho testování, protože by jste to museli číst až po 22. hodině, a určitě by jste podváděli. Ale jeden příklad za všechny.
Po prvních pár kilometrech, kdy jsem se vymotal z Prahy, a hledal v malých displejích klasických budíků nějaký údaj o stavu paliva, mě upozornila až rezerva, že mám zajet natankovat. Jinak v průběhu jízdy prostě stav paliva vidět není. Zajel jsem proto na první pumpu, a zastavil u stojanu. V tu dobu, zrovna na téhle čerpací stanici, pracovali dvě sličné brigádnice a umývaly autům přední okna. Najednou se ale jedna dívka s nepřítomným výrazem začala blížit ke mně, a já už se bál, že mi snad vezme i helmu. Až kousek přede mnou se zastavila, a uvědomila si, že já vlastně asi nic umýt nepotřebuju. V tom ve vedlejším autě, které bylo plné lidí, byli všichni nalepeni na okýnkách a mrskali jednu fotku za druhou. Řidič dokonce vystoupil, a přišel mi říct, že se jeho manželka zamilovala. To už pak bylo na mě moc. Spustil jsem startér, neopatrně přidal trochu více plynu, holky myjící okna leknutím nadskočily, a já z pumpy zmizel. Chvíli jsem přemýšlel jak to vlastně myslel ten chlápek. Do koho že se ta jeho manželka zamilovala? No jasně že do NineT. Je to totiž magnetická mucholapka!
« Reportáž: ME autocross Přerov Škoda už pilně testuje novou Octavii »
