Test BMW M2 CS: To nejlepší z Mnichova
Známe to všichni. Stačí zavítat do jakékoli náhodné diskuze pod současným vozidlem mnichovské značky a dočtete se jediné – BMW už není co dříve, zlatá moje E46. Ponechám stranou, že to říkají lidé především proto, že si nové auto nemůžou dovolit a rovnou přejdu k tomu, jak velký nesmysl to je. Nová auta jsou jiná, ve všech ohledech dotaženější a schopnější. Z některých se možná vytratilo řidičské nadšení nebo jistá syrovost, ale to rozhodně není případ testovaného auta – M2 CS.
Kompaktní mko slaví obrovský úspěch, vlastně je to úplně nejprodávanější zástupce divize M. Není divu, M2 přišla na trh s ideálním receptem – malé rozměry, karoserie coupé, krátký rozvor a velmi živé jízdní vlastnosti. Hlad po takovém autě byl velký, protože M4 je už moc velká a zákeřná. Pokud použiji logiku skalních příznivců značky, je to znovuzrozená M3 E46. Jen lepší a rychlejší. Přitom M2 byla vždy spíše takové poloviční “mko” – chyběl jí totiž plnohodnotný motor od této divize. Detailisti nezapomenou zmínit také absenci tradičních zpětných zrcátek v designu této legendární divize. Tomu je už delší dobu konec, klasickou M2 si nekoupíte, motor neplnil poslední emisní normu WLTP.
BMW to však vyřešilo elegantně. Přeci jen se svého nejprodávanějšího sporťáku nechtěli vzdát a nakonec ani nemuseli investovat do uprav starého motoru, který by normu plnil. Jednotka N55 s jedním turbem je minulostí a mnichovští technici jednoduše vzali motor S55 se dvěma turby z M4 a nacpali jej pod kapotu M2 a přidali do názvu Competition. Tu jsem testoval loni s manuální převodovkou a byla to řidičská nirvána. Nedokázal jsem si představit, že by M2 mohla být ještě lepší. No a světe div se, BMW se rozhodlo vykročit ještě o level dál a představilo limitovanou edici CS, která už spadá do teritoria Caymanu GT4.
BMW M2 CS vypadá ještě dravěji než M2 Competition. BMW M GmbH požilo řadu komponentů vyrobených z plastů vyztužených uhlíkovými vlákny (CFRP). Tam patří například přední kapota s přívodem vzduchu pro motor a výraznějšími prolisy, ale také blatníky nebo víko zavazadelníku. Na předním nárazníku najdeme karbonový lip zvyšující přítlak přední nápravy (+ 37 kg), vzadu pak karbonový difuzor a odtrhovou hranu (+ 12 kg přítlaku). Karbonová je i střecha vozu, která snižuje hmotnost a zvyšuje tuhost. Lehčí jsou i kovaná kola nebo keramické brzdy. BMW šlo dokonce tak daleko, že vyměnili i středový tunel mezi sedadly. Ten klasický vyhodili a nahradili subtilnějším z karbonu. Takový detail ušetřil dalších 2,5 kilogramů. Pokud zvolíte manuální převodovku s karbonovými synchrony ušetříte dalších 25 kg ve srovnání s dvouspojkou DCT. Anatomická sedadla jsou z modelu M4 Competition, stejně jako vylepšené chlazení motoru s dodatečným chladičem oleje.
Výkon dvojicí turbodmychadel přeplňovaného řadového šestiválce se zvýšil na 331 kW (450 k), což je oproti BMW M2 Competition nárůst o 29 kW (40 k). Prozatím výhradně modelům M4 a M3 vyhrazený adaptivní podvozek a pneumatiky Michelin Cup přenášejí tento výkon optimálním způsobem jak na závodní okruh, tak i na běžnou silnici. BMW M2 CS dostalo také nový výfukový systém.
Zásadní změnou je především podvozek, který dostal adaptivní tlumiče se třemi jízdními režimy a tužší přední stabilizátor z M4 CS. Pevnější je také uložení a rozchod kol je o 17 mm širší. Celkové nastavení a geometrie podvozku dále prošlo výrazným přeladění. Stručně řečeno, CS je úplně jiné auto než M2 Competition a poznáte to hned.
M2 CS je nejostřejší “mko” všech dob. Klasická M2 nebo Competition je vedle ní poloviční odvar. Nechápejte slovo nejostřejší, jako synonymum ke zběsilému chuligánskému chování. Na to je expert větší M4 CS nebo Competition, která většinu času hledá trakci zadní nápravy a zmítá se v divokých driftech. M2 CS je chirurgicky ostrá. Má mnohem větší grip na přední i zadní nápravě a dokáže být mnohem rychlejší v zatáčkách. Za volantem máte pocit, že sedíte v závodním speciálu, který omylem dostal silniční značky.
Do zatáčky můžete jet rychleji a dříve na plyn při výjezdu. Mechanického gripu má vůz na rozdávání. Lepší stabilitu a rozložení hmotnosti ucítíte zejména v rychlých pasážích, kde CS sází oblouk za obloukem v občas až absurdních rychlostech. Velkým překvapením je i řízení. Je to první moderní mko od dob prvních E90, kde ve volantu přesně cítím, co se děje s předními koly a dostávám zásobu informací. Wow!
Myslíte si teď, že CS vyměnilo zábavu za chirurgickou přesnost? Ne, vůbec! Umí jezdit stejně bokem, jako každé mko, ale budete k tomu potřebovat dvě věci: Více rychlosti a rychlejší ruce (nebo jinak řečeno, lepší řidičské dovednosti než u klasické M2 Competition). CS se urve na požádání, ale v mnohem vyšších rychlostech a do driftu přechází razantnějším způsobem. Pokud zareagujete pozdě, Bůh s vámi. Toto auto je opravdu ostré náčiní.
Podvozek mě dostal ještě jednou věcí. Naladění je tak dobré, že můžete jezdit rychle po jakékoli silnici. CS totiž vždy drží kontakt kol s vozovkou a nepřenáší dovnitř žádné rázy. Ani jednou mi vůz neodskočil nebo nebouchl do dorazů. Čistá stopa? Žádný problém… Driftem ve 130 km/h? V pohodě, umíme. Blbnout celý den na závodní dráze? Ano, prosím! Všestrannost a schopnosti podvozku vám vyrazí dech.
Motor? Klenot! Řadová šestka dokonale maskuje své přeplňování a dokonce nabídne gradaci výkonu. Zejména poslední dva tisíce otáček je přímo výbušných a držet auto pod krkem je něco nepopsatelného. Slyšíte rykot sání, vaše tělo je zařezané do sedadel a kdesi za vámi se ozývá baryton. Akcelerace v takto malém a silném autě je velmi návyková. Překvapila mě okamžitá odezva motoru na plynový pedál, tohle se u přeplňovaného agregátu nevidí jen tak. Neznám lepší šestiválec, opravdu ne.
Testovaný vůz byl vybaven dvouspojkovou převodovkou DCT. Upřímně. M2 CS bych doporučil právě s touto skříní. S manuálem nebudete nikdy tolik rychlí a automat má i kratší zpřevodování, což využijete zejména na okreskách a okruzích. Můžete namítnout, že s manuálem bude větší zábava, ale nemyslím si to. CSka budete mít plné ruce i bez šaltpáky a manuál by zkazil tu rychlost a přesnost celého auta. Zmínku si zaslouží i keramické brzdy, které mají perfektní účinek a jdou citlivě dávkovat. Navíc díky nižší hmotnosti usnadňují tlumičům práci s neodpruženou hmotou.
Nevím, jakou magii v Mnichově použili, ale jedno vím jistě. M2 CS je úplně jiná liga a M2 posouvá do teritoria čistokrevných plnotučných sportovních vozů. V Porsche určitě nemají klidné spaní.
Plusy
– Plnotučný M motor
– Fantastický podvozek a jízdní vlastnosti
– Strmé a komunikativní řízení
– Dvouspojová převodovka
– Sedadla
– Řidičský orientovaný interiér
– Brzdný účinek
Mínusy
– Slabý zvuk
– Horší posed
« Naučte se využívat všechny funkce, které nabízí vaše auto Test Subaru Impreza 2.0 e-Boxer: Vládce horských serpentín »
