TEST BMW M135i xDrive – Kladivo na STI
Už u minulé generace BMW řady 1 v motorizaci 135i jsem si mohl důkladně prověřit, že se jedná o velmi schopné a rychlé auto, které dokáže udělat problém i renomovaným sportovním vozům. V Mnichově si potenciálu tohoto modelu zřejmě opravdu všimli a rozhodli se ho dotáhnout k naprosté dokonalosti. Ne teď nemyslím fantastickou 1M, ta už se nevyrábí a nástupce se pravděpodobně ani nedočká. BMW to udělalo chytře a novou generaci Jedničky poslalo do posilovny k nově vzniklé divizi M Performance. Vzniklo tak auto, které kombinuje to nejlepší z obou světů – M135i.
Nečekejte však agresivní bodykit, vše je decentní a M135i je vybavena standardním M paketem. Poznáte ji vlastně jen podle obrovských brzd s logem M, chybějících mlhovek, šedých zpětných zrcátek a dvou velkých koncovek výfuků. Jednoduše řečeno, od svých sourozenců se liší jen v detailech a to i uvnitř. To však není vůbec na škodu a M135i je tak vyšperkovaná tak akorát. To podstatné je totiž v technice – motor má k dobru dalších 14 koní s konečným výkonem 320 plnokrevníků, jinou mapu řídící jednotky, kratší převody, upravený sportovní podvozek a inteligentní systém pohonu všech kol. Změny nejsou nijak dramatické, ale BMW moc dobře ví, že méně je někdy více. A třeba i proto jsou opravdu sportovní modely vybaveny konvenčními pneumatikami. Znamená to jen jedno – samo BMW ví, že runflat nefungují stejně dobře. Tužší a o 1 cm nižší podvozek tak funguje naprosto brilantně i na české asfaltové džungli, ale nebudu předbíhat.
Trochu jsem měl strach, když jsem se dozvěděl, že BMW standardně montuje do tohoto modelu aktivní řízení a to dokonce bez možnosti volby. Standardní si prostě do M135i nepořídíte. Proč? Podle hlavního vývojáře je právě tento druh řízení tou nejlepší volbou pro takto sportovně laděné auto. Zajímavé. Jenže ono to ve skutečnosti zajímavé opravdu je a to k mému překvapení v dobrém slova smyslu. Řízení má okamžité reakce, je tuhé a auto se dá ovládat s maximální přesností. Zpětná vazba a informace od kol ve volantu pochopitelně schází, ale i tak je aktivní řízení příjemným a hlavně dobrým překvapením. BMW Vám u většiny modelů bude svébytně tvrdit, že pneumatiky Runflat jsou naprosto geniální, ale jakmile vyrobí sportovní model, vybaví ho standardními pneumatiky. A to je i příklad tohoto vozu. Díky absenci tvrdých runflatů je M135i ukázkově vyvážená a zvládá veškeré jízdní režimy a povrchy s naprostou suverenitou.
Klidné přesuny v režimech Comfrot nebo EcoPro jsou velmi pohodlné, auto o sobě nedává vůbec vědět a příkladně žehlí nerovnosti. Je to ideální společník na dlouhé cesty nebo přesuny do práce. Spotřeba v rámci českých rychlostních limitů se umí ustálit dokonce kolem 6 litrů. Trasu Zlín – Praha jsem absolvoval za 5.8 litrů na sto kilometrů. Neskutečné! Vím, že BMW umí a konkrétně přeplňovaný benzínový třílitr je nejlepším motorem svého druhu, ale i tak mě ta spotřeba vždy znovu zarazí. Po zvolení dynamických režimů Sport nebo Sport+ se M135i transformuje do nekompromisního silničního zabijáka. Jenže nebude chtít zabít vás, ale všechny okolo. I v nejtvrdším nastavení totiž podvozek funguje zcela brilantně. I na českých slepených, hrbolatých a jinak deformovaných silnicích drží stopu a nehodlá se ji pustit. A také vůbec neodskakuje a je zcela neutrální. Čekal jsem od auta typickou neposednost a lá BMW, ale tady se tak pečlivě ladilo, že M135i je aspirantem na nejlepší sportovní vůz v ceně kolem jednoho miliónu korun.
Ne nepřeháním a teď teprve přitlačím – M135i si nezadá se Subaru WRX STI a v mnoha faktorech ji dokonce předčí. Jasně STI je ultimátní okresková zbraň, kterou můžete trápit jak je libo a nebude vám to líto. M135i si určitě tak brutální zacházení nezaslouží, ale věřte tomu, že zvládne to samé a dokonce ještě rychleji. Tak dobrý podvozek a pohon všech kol je. Možná si myslíte, že plácám nesmysly a že nějaký BMW nemůže STI vytrestat. Jenže třeba takové EVO tyto dvě auta vedle sebe na uzavřené trati postavilo a STI dostalo 5 vteřin a to BMW bylo ve verzi s pohonem zadních kol… Můžete k Subaru a její technice vzhlížet jak chcete, ale BMW má několik faktů, proč rychlejší opravdu je. Prvním je motor, který patří k naprosté špičce, svůj výkon a krouticí moment nabídne v jakémkoli spektru otáček a především je opravdu potentní. Pak tu máme automatickou převodovku ZF, která svých osm rychlostí dodává s takovou rychlostí, přesností a razancí, že předčí i spoustu dvouspojkových systémů. Říkám to snad u každého auta, které je touto převodovkou vybaveno a řeknu to znova – lidé, co ji vymysleli by měli dostat Nobelovku! Nebo alespoň tisíc bludišťáků! A třetím faktorem je inteligentní pohon všech kol ve spojení se samotným podvozkem. M135i nabízí nekonečné množství gripu a suverenní stabilitu a ovladatelnost prostě kdekoli a na čemkoli. Tyto a další faktory faktory (řízení, odezvy pedálů…) fungují jako dokonale sladěný celek a dělají z této kapesní rakety neuvěřitelně rychlé auto. Stovka za 4,8 sekund myslím mluví za vše.
A proč mě vůbec napadlo srovnání s japonskou modlou? Je to jednoduché – obě auta nabízejí pohon všech kol, jsou to přeplňované benzíny, mají dostatek prostoru pro pět lidí, stojí na stejném rohu portfolia své značky a hlavně mají téměř stejnou cenu. BMW je tedy rychlejší, sterilnější, zábavnější a hlavně nabídne výrazně (asi o vzdálenost pár světelných let) lepší zpracování, kvalitu a výbavu. Člověk by musel být srdcem i duší zaslepený Subarista, aby si odůvodnil proč M135i nekoupit místo STI.
Zábavnější? Přesně tak. Vemte M135i do utáhlých rychlých zatáček a garantuji, že se budete smát jako maniak. Je to čtyřkolka, ale není stálá. Přední náprava se připojuje dle aktuálního stavu trakce a stále je tu preference zadní nápravy. M135i tedy můžete řídit plynem a užívat si rychlých powerslidů. Nemusíte tahat za ruční brzdu nebo aplikovat skandinávskou smyčku, jako u Subaru. Je to BMW vybroušené, jako nejdražší diamant světa. V Mnichově navíc konečně nabídli možnost vypnout kontrolu trakce a ponechat nejvyšší mód Sport+, takže si můžete užívat nejzběsilejšího setupu zcela jen a pouze ve vašich rukou. A pak je tu také zvuk, který hraje na vysokou notu řadového šestiválce a je silně návykový. Velké koncovky výfuků krásně prskají, bublají a střílí – motor hraje vysokootáčkovou symfonii, podobnou závodním atmosferickým šestiválcům z dob M3 E36. Krása!
Sheer Driving Pleasure naleznete i v samotném interiéru ještě, než se vůbec rozjedete. Po usednutí do sportovních sedáků to pocítíte sami. Pozice řidiče za volantem je naprosto dokonalá a interiér jedničky Vás okamžitě obejme. Sportovní, tří-ramenný volant padne perfektně do ruky a jeho tloušťka je ideální. Zpracování palubní desky a interiéru je mnohem lepší než u předchozí řady. Palubní deska je kompletně měkčená a je prokládána dekorem hliníku, v kombinaci s matně modrou lištou, jejímuž středu vévodí display systému iDrive, jenž byl součástí naší výbavy.
Přístrojová deska byla vybavena dvojím druhem podsvícení (noční a denní provoz) a na středovém tunelu jsou pak umístěna tlačítka systému Efficient Dynamics. Jde vidět, že BMW udělalo opravdu pokrok. Vzalo si k srdci rady kritiků a kladlo velký důraz na zpracování, kvalitu a celkovou ergonomii interiéru. Vše zde perfektně lícuje a i při ostřejší jízdě přes nerovnosti nic nevrže. Za pochvalu pak stojí elegantní sportovní sedáky s pneumatickým dofukem bočního vedení, které jsou prošívány modrou nití a jsou součástí standardní výbavy. BMW zapracovalo i na vnitřním prostoru vozu a díky tomu se bez problému s malou jedničkou dá vyrazit na delší cestování ve čtyřech.
Jedničká jako celek je výborné auto s kvalitním zpracováním a dobrou užitnou hodnotou, když si k tomu přidáme dynamické schopnosti verze M135i, jedná se o jasnou volbu na poli praktických sportovních vozů. Pro mě osobně se jedná o nejlepší hatchback v ceně miliónu korun a o nejlepší auto, které v Mnichově poslední dobou postavili. A nejen v rámci BMW.
Plusy:
– převodovka
– motor
– kvalitní interiér
– odhlučnění
– podvozek
– spotřeba
– cena
Mínusy:
– stále slabý vnitřní prostor
Technické údaje
Motor
Zážehový, jedním turbodmychadlem přeplňovaný řadový šestiválec uložený vpředu podél za přední nápravou
Objem: 2 979 ccm
Největší výkon: 235 kW (320 k) při 5 800 ot./min
Největší točivý moment: 450 Nm při 1 250 – 4 500 ot./min
Palivo: Natural 95
Přenos výkonu: osmistupňová automatická převodovka, pohon zadních kol
Provozní vlastnosti
Max. rychlost: 250 km/h (el. omezena)
Zrychlení z 0 na 100 km/h: 4,9 s
Spotřeba paliva (l/100 km): Město: 10,3 l Mimo město: 5,8 l Kombinovaná: 7,5 l
Objem palivové nádrže: 52 l
Rozměry a hmotnosti
Délka: 4 324 mm
Šířka: 1 765 mm
Výška: 1 421 mm
Rozvor náprav: 2 690 mm
Pohotovostní hmotnost (EU): 1 515 kg
Užitečná hmotnost: 530 kg
Vnitřní rozměry
Základní objem zavazadlového prostoru: 360 l
Maximální objem zavazadlového prostoru: 1 200 l
.« Jaký bude nástupce Mustangu GT500? Video – Výměna baterií u Tesly S za 90 sekund »