TEST BMW M135i – Rychle a bokem!
Jednička posilněná v divizi M Performance patří k tomu nejlepšímu, co si u BMW můžete koupit pokud chcete sportovní a agilní auto. Přesvědčila mě o tom už podruhé a tentokrát snad ještě více, protože se mi do rukou dostala verze s manuální (!) převodovkou a pohonem pouze zadních kol. To zní jako recept na skvělou zábavu! A přesně tak se nakonec i stalo…
U M135i však nečekejte agresivní bodykit, vše je decentní a Jednička je vybavena standardním M paketem. Poznáte ji vlastně jen podle obrovských brzd s logem M, chybějících mlhovek, šedých zpětných zrcátek a dvou velkých koncovek výfuků. Jednoduše řečeno, od svých sourozenců se liší jen v detailech a to i uvnitř. To však není vůbec na škodu a M135i je tak vyšperkovaná tak akorát. To podstatné je totiž v technice – motor má k dobru dalších 14 koní s konečným výkonem 320 plnokrevníků, jinou mapu řídící jednotky, kratší převody a upravený sportovní podvozek. Změny nejsou nijak dramatické, ale BMW moc dobře ví, že méně je někdy více. A třeba i proto jsou opravdu sportovní modely vybaveny konvenčními pneumatikami. Znamená to jen jedno – samo BMW ví, že runflat nefungují stejně dobře. Tužší a o 1 cm nižší podvozek tak funguje naprosto brilantně i na české asfaltové džungli, ale nebudu předbíhat.
Trochu jsem měl strach, když jsem se dozvěděl, že BMW standardně montuje do tohoto modelu aktivní řízení a to dokonce bez možnosti volby. Klasické si prostě do M135i nepořídíte. Proč? Podle hlavního vývojáře je právě tento druh řízení tou nejlepší volbou pro takto sportovně laděné auto. Zajímavé. Jenže ono to ve skutečnosti zajímavé opravdu je a to k mému překvapení v dobrém slova smyslu. Řízení má okamžité reakce, je tuhé a auto se dá ovládat s maximální přesností. Zpětná vazba a informace od kol ve volantu pochopitelně schází, ale i tak je aktivní řízení příjemným a hlavně dobrým překvapením. BMW Vám u většiny modelů bude svébytně tvrdit, že pneumatiky Runflat jsou naprosto geniální, ale jakmile vyrobí sportovní model, vybaví ho standardními pneumatiky. A to je i příklad tohoto vozu. Díky absenci tvrdých runflatů je M135i ukázkově vyvážená a zvládá veškeré jízdní režimy a povrchy s naprostou suverenitou.
Klidné přesuny v režimech Comfrot nebo EcoPro jsou velmi pohodlné, auto o sobě nedává vůbec vědět a příkladně žehlí nerovnosti. Je to ideální společník na dlouhé cesty nebo přesuny do práce. Spotřeba v rámci českých rychlostních limitů se umí ustálit dokonce kolem 6 litrů. Trasu Zlín – Praha jsem absolvoval za 6 litrů na sto kilometrů. Neskutečné! Vím, že BMW umí a konkrétně přeplňovaný benzínový třílitr je nejlepším motorem svého druhu, ale i tak mě ta spotřeba vždy znovu zarazí. Po zvolení dynamických režimů Sport nebo Sport+ se M135i transformuje do nekompromisního silničního zabijáka. Jenže nebude chtít zabít vás, ale všechny okolo. I v nejtvrdším nastavení totiž podvozek funguje zcela brilantně. I na českých slepených, hrbolatých a jinak deformovaných silnicích drží stopu a nehodlá se ji pustit. A také vůbec neodskakuje a je zcela neutrální. Čekal jsem od auta typickou neposednost a lá BMW, ale tady se tak pečlivě ladilo, že M135i je aspirantem na nejlepší sportovní vůz v ceně kolem jednoho miliónu korun.
U verze xDrive jsem se dočkal nekonečného gripu a absurdní rychlosti v zatáčkách. Zadokolková verze je pochopitelně daleko náročnější na řízení a vyžaduje jemnější přístup k věci. Čtyřkolka byla možná až moc sterilní a nedovolila vám si pořádně užít zábavu v podobě řízených smyků. To standardní M135i jí umí dopřát opravdu hodně. 320 koní na zadní nápravě malého hatchbacku je prostě hodně a jednička si hodí zadkem při každé neuvážené akceleraci. Jen je třeba počítat s tím, že nemá samosvorný diferenciál, ale pouze jeho elektronickou náhražku. Drifty jsou tak mírně nečitelné a vůz má tendenci se chovat pokaždé jinak. Klíčem je však rychlost – to se pak auto z apexu klouže bez nejmenšího problému. Je třeba být opatrný i na rovinkách při prudké akceleraci se kola protáčejí ještě na trojku Aktivní řízení korekce naštěstí nijak neztěžuje, naopak reakce zrychluje. Pokud vás silné zadokolky baví a máte rádi jízdu dveřmi napřed, tak je M135i zcela ideální parťák, který umí vykouzlit úsměv na tváři, kdykoli a kdekoli! M135i tedy můžete řídit plynem a užívat si rychlých powerslidů. Je to BMW vybroušené, jako nejdražší diamant světa. V Mnichově navíc konečně nabídli možnost vypnout kontrolu trakce a ponechat nejvyšší mód Sport+, takže si můžete užívat nejzběsilejšího setupu zcela jen a pouze ve vašich rukou. A pak je tu také zvuk, který hraje na vysokou notu řadového šestiválce a je silně návykový. Velké koncovky výfuků krásně prskají, bublají a střílí – motor hraje vysokootáčkovou symfonii, podobnou závodním atmosferickým šestiválcům z dob M3 E36. Krása!
Vychválit musíme ale také řazení, které má skvěle poskládané dráhy a přesnost řadící páky je naprosto obdivuhodná. Skoro se mi až chce při pohledu na konkurenty BMW zvolat: “Takto se to dělá, břídilové”. Vše funguje tak, jak má a máte skutečný pocit, že auto nejen řídíte, ale že jej dokonce i cítíte po celém svém těle. Pedály jsou navíc rozmístěny ideálně od sebe, a tak jsou meziplyny hračkou. Pokud patříte mezi puristy a pravověrné milovníky manuální převodovky, je to pro vás ideální volba a velké plus, že BMW tuto možnost vůbec nabízí. Já osobně bych volil osmistupňoví automat ZF, který řadí brilantně, změnšuje spotřebu, nekecá do zábavy a hlavně je s ním auto daleko rychlejší. To je však zcela subjektivní volba, která bude záležet jen na vás.
Sheer Driving Pleasure naleznete i v samotném interiéru ještě, než se vůbec rozjedete. Po usednutí do sportovních sedáků to pocítíte sami. Pozice řidiče za volantem je naprosto dokonalá a interiér jedničky Vás okamžitě obejme. Sportovní, tří-ramenný volant padne perfektně do ruky a jeho tloušťka je ideální. Zpracování palubní desky a interiéru je mnohem lepší než u předchozí řady. Palubní deska je kompletně měkčená a je prokládána dekorem hliníku, v kombinaci s matně modrou lištou, jejímuž středu vévodí display systému iDrive, jenž byl součástí naší výbavy.
Přístrojová deska byla vybavena dvojím druhem podsvícení (noční a denní provoz) a na středovém tunelu jsou pak umístěna tlačítka systému Efficient Dynamics. Jde vidět, že BMW udělalo opravdu pokrok. Vzalo si k srdci rady kritiků a kladlo velký důraz na zpracování, kvalitu a celkovou ergonomii interiéru. Vše zde perfektně lícuje a i při ostřejší jízdě přes nerovnosti nic nevrže. Za pochvalu pak stojí elegantní sportovní sedáky s pneumatickým dofukem bočního vedení, které jsou prošívány modrou nití a jsou součástí standardní výbavy. BMW zapracovalo i na vnitřním prostoru vozu a díky tomu se bez problému s malou jedničkou dá vyrazit na delší cestování ve čtyřech.
Jedničká jako celek je výborné auto s kvalitním zpracováním a dobrou užitnou hodnotou, když si k tomu přidáme dynamické schopnosti verze M135i, jedná se o jasnou volbu na poli praktických sportovních vozů. Pro mě osobně se jedná o nejlepší hatchback v ceně miliónu korun a o nejlepší auto, které v Mnichově poslední dobou postavili. A nejen v rámci BMW.
Plusy:
– převodovka
– motor
– kvalitní interiér
– odhlučnění
– podvozek
– spotřeba
– cena
Mínusy:
– stále slabý vnitřní prostor
Technické údaje
Motor
Zážehový, jedním turbodmychadlem přeplňovaný řadový šestiválec uložený vpředu podél za přední nápravou
Objem: 2 979 ccm
Největší výkon: 235 kW (320 k) při 5 800 ot./min
Největší točivý moment: 450 Nm při 1 250 – 4 500 ot./min
Palivo: Natural 95
Přenos výkonu: šestistupňová manuální převodovka, pohon zadních kol
Provozní vlastnosti
Max. rychlost: 250 km/h (el. omezena)
Zrychlení z 0 na 100 km/h: 4,9 s
Spotřeba paliva (l/100 km): Město: 10,3 l Mimo město: 5,8 l Kombinovaná: 7,5 l
Objem palivové nádrže: 52 l
Rozměry a hmotnosti
Délka: 4 324 mm
Šířka: 1 765 mm
Výška: 1 421 mm
Rozvor náprav: 2 690 mm
Pohotovostní hmotnost (EU): 1 515 kg
Užitečná hmotnost: 530 kg
Vnitřní rozměry
Základní objem zavazadlového prostoru: 360 l
Maximální objem zavazadlového prostoru: 1 200 l
.« Need for Speed movie – První trailer je na světě! [video] Alfa Romeo 4C a jeho dvoukolá varianta »