Test BMW 430i Cabrio
BMW a téma ledvinek je nekonečné téma, ale tentokráte bych se mu rád vyhnul. Prostě to tak je a navíc tento design odkazuje na bohatou historii značky. Čtyřkové BMW se mi dostává do rukou už po několikáté a vždy na mě působilo, jako perfektně vyvážené a dotažené auto. I proto jsem byl zvědavý na svezení s otevřenou verzí, která je v mnoha ohledech vždy specifická.
Na první pohled vás praští, že nová generace už nemá kovovou střechu, ale plátěnou. Můžete argumentovat celoroční použitelností, ale BMW má jeden zásadní protiargument – nižší váha. Řešení s plátěnou střechou je o 40 % lehčí než to s pevnou u předchůdce. Konstrukce pro stahování je také menší, takže lze z tabulek vyčíst zvětšení kufru při natažené střeše o 15 litrů na celkových 385. Také se s tenčí střechou podařilo získat pro cestující vpředu 5 mm více místa nad hlavou. Střecha je řešena papírovou voštinovou konstrukcí s látkovou horní vrstvou, která je vybavena několika vrstvami izolace a skleněným zadním oknem. Stažení střechy trvá 18 sekund a lze ho provést i při jízdě rychlosti do 50 km/h.
Důležité také je, že auto vypadá dobře bez střechy, ale i s ní. Mnichovští designeři si dali práci, aby se boční silueta podobala verzi coupé co nejvíce. Obdobného výsledku logicky nedosáhli, ale čtyřka rozhodně patří k těm elegantnějším kabrioletům, kde natažená střecha nepůsobí nepatřičně. Naopak po otevření je čistá sportovní linie velmi podařená a vůz na sebe strhává pozornost. Tomu přispěl i matný modrý lak testované verze a sportovní M paket, který ještě přiostřil už tak agresivní linie této modelové řady.
Kabriolet však není jen o uříznuté střeše. Podíváme-li se hlouběji, najdeme mnoho rozdílů oproti kupátku. Cabrio má nosníky motoru z extrudovaného hliníku. Z litého hliníku je i horní uložení předních pružin a tlumičů. To samé platí pro kapotu, dveře a přední blatníky. Víko zavazadlového prostoru je pro změnu z termoplastu. BMW použilo dodatečné výztuhy pro přední i zadní část vozu a kabriolet se liší ještě dvojicí vzpěr vzadu, tužšími bočními prahy, zesílenou podlahou či zdvojeným plechem pod zadními sedadly. To vše znamená, že vůz je o 4 procenta tužší než předchůdce s pevnou střechou. Jízda bez střechy je bez přídavného windshotu příjemná zhruba do rychlosti kolem 120 km/h, poté se začnou v interiéru projevovat turbulence. Při nižších teplotách potěší “větrná šála” tedy ohřev krku teplým vzduchem.
Interiér je pak z podstaty věci identický s ostatními modely této řady, případně s řadou 3, ale drobné změny se tady najdou. Třeba nově navržený sportovní kožený volant a sportovní sedadla. Díky větším rozměrům auta je nová generace mnohem prostornější a nabízí výbavu, která byla dříve dostupná jen od větší řady 5 dále. To znamená, že máte k dispozici plnohodnotný Head-Up displej, ve vrcholné verzi také přístrojový štít s displejem o velkosti 12,3″ kombinovaný se středovým displejem o velikosti 10,25″ a nechybí ani hlasové ovládání, asistované řízení (semi-autonomní) nebo parkovací asistent, který si pamatuje dráhu a sám podle ní vyparkuje.
Ve voze najdeme také nejnovější infotainment systém ID7, který si zachovává svou intuitivnost a patří právem na vrchol v automobilovém průmyslu. Zajímavostí je přesunutí startovacího tlačítka k řadící páce a kolem ní je nové prostředí ovladače iDrive. Kvalita zpracování je naprosto špičková a to samé platí i pro použité materiály. V interiéru jsem nenašel vůbec nic, co by mi nějakým způsobem vadilo. Pochválit musím i sedadla, která příjemně drží tělo, jsou ukotvena nízko a navíc nabídnou i pohodlí. Líbila se mi také kůže v bílé barvě, která autu dodávala punc luxusu.
Pojďme za volant. Mezigeneračně se řada 4 změnila opravdu výrazně a bude hodně záležet na konkrétní motorizaci a specifikaci. U prémiových aut je velmi jednoduché, že na základě zvolené příplatkové výbavě, jezdí auto výrazně jinak, než to samé sousedovo. Největší rozdíl dělá paket M Sport, adaptivní tlumiče nebo třeba sportovní variabilní řízení. Testované auto obalené do M sportovního paketu znamená mimo jiné i sportovní podvozek, který lze za příplatek ještě povýšit na adaptivní. Tím získáte možnost si vlit tuhost odpružení a mnohem větší univerzálnost použití.
Sportovní podvozek je stále mírně tuhý, ale v komfortním režimu zvládá filtrovat nerovnosti s grácií a je příjemně plavný. Pokud použijete režim sportovní, auto výrazně ztuhne, zcela eliminuje náklony a jde krásně za volantem. Ani v nejostřejším režimu však není tuhost tlumičů přehnaná. Velmi mě překvapila torzní tuhost a chuť vrhat se do zatáček. Technologie výroby jdou znatelně dopředu a u tohoto, poměrně velkého kabrioletu, jsem nezaznamenal ani náznak kroucení.
Stejně jako u nedávno testovaného kupátka musím i tady vyzdvihnout univerzálnost jízdních vlastnosti. S touto specifikací nebude problém v pohodlí odjet na riviéru a cestou si to střihnout přes alpské průsmyky. Pokud zvolíte verzi bez sportovního paketu, připravíte se o sportovní DNA, Pokud zase zakroužkujete v konfigurátoru pouze sportovní podvozek bez adaptivních tlumičů, budete trpět při běžné jízdě. Volba je na každém z nás dle osobních preferencích. Jsem rád, že BMW si člověk stále může zcela přizpůsobit svým požadavkům. Čtyřce se vrátila hravost. Umí házet zadečkem na požádání a v driftu jde nádherně udržet plynem a korekcí volantem.
Testovaný model mě potěšil i variabilním sportovním řízením. Poprvé u této značky fungovalo podle mých představ. Účinek měnilo zcela logicky a nechyběla mu požadovaná strmost a příjemný odpor. Auto na něj navíc velmi ochotně reaguje.
K osmistupňové převodovce ZF nelze mít výhrady. Je to nejlepší skříň na trhu a řadí naprosto ukázkově. I ta byla modernizována – oproti předchůdci dostala kratší nižší stupně, větší rozsah převodů, lepší tlumič torzních kmitů a optimalizované propojení s ostatními systémy vozu.
Zbývá nám motor. Skalní fanoušci přestanou omdlívat, že to je čtyřválec, který nese legendární jméno 30i. Je to v podstatě jedno, protože BMW šestiválec stále nabízí, takže není, co řešit. Pod kapotou testovaného modelu se nachází čtyřválcový dvoulitr dopovaný TwinScroll turbem poskytující výkon 190 kW a kroutící moment 400 Nm. Díky dvoukomorovému turbu má minimální prodlevu, výbornou reakci na plyn a také se nechá točit až k hranici 7.000 otáček za minutu. Výhody jsou pak zejména v dostupnějším výkonu, vždyť maximální točivý moment je dostupný už od 1.550 otáček. Pohonná jednotka má hliníkový blok, časování ventilů Double-VANOS, variabilní zdvih ventilů Valvetronic a přímé vstřikování HPI se solenoidovými vstřikovači. Technický pokrok je tak zcela neoddiskutovatelný. V kombinaci s karoserií kabrioletu dosáhne z klidu na stovku za 6,2 sekundy a maximální rychlost je omezena na 250 km/h.
Motor má výrazný zvuk a převodovka pak v nejvyšším režimu Sport+ při odřazení ve vysokých otáčkách poskytne umělý kopanec. Efektní. Motor je to tedy dobrý a navíc potěší i spotřebou. a se s občasným využitím dynamiky pohybuje lehce nad osmi litry. Volným tempem mimo město lze jezdit i kolem sedmi. Pokud budete výkon ždímat do posledního koně, počítejte s navýšením na jedenáct litrů. Ve výsledku tak není motoru, co vytknout a v segmentu benzínových dvoulitrů patří na absolutní špičku. Vždyť tu samou jednotku naleznete i ve vyloženě sportovní Toyotě Supra.
BMW 4 Cabrio je skvělé auto a výborný kabriolet. Neodsuzujte jej na základě vzhledu, byla by to škoda. Při výběru svého auta si dobře promyslete specifikaci a ideálně se s každou verzí projeďte. Rozdíl mezi M Sport paketem a standardním autem je totiž veliký.
Plusy
– Jízdní vlastnosti
– Potentní a úsporný motor
– Kvalitní interiér
– Ergonomie ovládání
– Převodovka
Minusy
– Vyšší hmotnost
.
« Test Mini Countryman Cooper S All4: Kempování se zábavou Jak si vybrat nejlevnější půjčku na aut »