TEST BMW 330i M-Sport – Vzor sportovních sedanů
Aktuální trojkové BMW je už chvíli po faceliftu, který mu decentně inovoval vzhled, ale taky se do něj vrátila legendární motorizace 330i. Ne, není to šestiválec, ale i tak je to velmi povedené pohonné ústrojí. Ale pěkně popořadě. Vzhled exteriéru se měnil jen minimálně, a tak si všimneme třeba jinak tvarovaných světlometů a nárazníků. Zásadní je, že předni světlomety můžete mít konečně vybaveny Full LED technologií, která výrazně zlepšuje svítivost a přidává autu na prémiovém výrazu.
Facelift tedy doladil některé detaily, které to potřebovaly a za sebe tvrdím, že e povedl. Auto se mi moc líbí a o to více v kombinaci s křiklavou bledě modrou barvou Marina Blue a paketem M-Sport. Už dlouho jsem se na žádné auto této třídy nemohl tolik vynadívat.
Ať se vám design exteriéru líbí, nebo ne, po nastoupení do interiéru a zabouchnutí dveří veškeré debaty končí a nikoho nepřekvapí, že použité materiály a dílenské zpracování patří na špičku, stejně jako ergonomie jednotlivých ovladačů. Dlouholetého příznivce značky také potěší, že středová konzole je opět decentně natočená k řidiči. Jistě oceníte také sportovní sedáky, které nabízejí výbornou oporu a jsou zároveň i velmi pohodlné. Osobně se mi ovšem z celého interiéru nejvíce zamlouval M paketový volant odkazující svým retro designem na klasické sportovní volanty, které BMW montovalo do svých modelů před dvěma dekády. Věnec volantu zůstává příjemně tlustý a drží se opravdu skvěle, přičemž ramena jsou opravdu úzká a střed je kulatý.
Jediným mínusem v rámci interiéru tak zůstává jeho stísněnost i pro posádku na předních sedadlech, kde budete často v kontaktu se středovým tunelem. Nově se do trojky montuje nejmodernější generace iDrive ovladače s dotykovou funkcí a novým grafickým rozhraním. Je velmi hezké a extrémně rychlé, ale chce si to na něj zvyknout. Ideální pozice za volantem byla vždy doménou BMW a je stále přítomna – sednete, nastavíte si sedák, volant a jste jako doma.
Pomalu se dostávám k tomu, co mě na autě zajímalo nejvíce – motor! BMW totiž do hry vrátilo legendární označení 30i, které vždy a výhradně patřilo třílitrovým atmosférickým šestiválcům. Toto 330i ale pod kapotou nic takového nemá a jedná se o čistý marketing. Do faceliftu se tato motorizace označovala jako 328i, protože se v Mnichově báli použít ikonické označení. Jenže strach je evidentně přešel.
Pod kapotou testovaného modelu se tak nachází čtyřválcový dvoulitr dopovaný TwinScroll turbem poskytující výkon 185 Kw a 350 Nm. A právě označení je jeho největší problém – neubrání se srovnání a i přes dostupnější výkon nikdy nenabídne obdobný charakter. Nechápejte to však tak, že by motor byl špatný, on je totiž velmi dobrý. BMW sice slibuje úsporu až 30 procent paliva, ale během testovacího týdne se 30i pohybovala na úplně stejné hranici a při dynamické jízdě šestiválec dokonce spotřebou převýšila. V řeči čísel si ve městě řekne o nějakých 12 litrů na sto kilometrů, kombinovaně kolem 8 a při sportovní jízdě kolem 20 litrů. Mezi stejnými motory je však tato jednotka od BMW na úplné špičce.
Díky dvoukomorovému turbu má minimální prodlevu, výbornou reakci na plyn a také se nechá točit až k hranici 7.000 otáček za minutu. Výhody jsou pak zejména v dostupnějším výkonu, vždyť maximální točivý moment je dostupný už od 1.450 otáček. Pohonná jednotka má hliníkový blok, časování ventilů Double-VANOS, variabilní zdvih ventilů Valvetronic a přímé vstřikování HPI se solenoidovými vstřikovači. Systém pracující s tlakem 200 bar za studena používá více vstřiků během pracovního cyklu, obvyklým stavem je ale dopravení paliva do spalovacích komor jedním vstříknutím. Technický pokrok je tak zcela neoddiskutovatelný.
Jak je u nových BMW zvykem, projev je přímo úměrný zvolenému jízdnímu režimu – EcoPRO nabídne rozumnou spotřebu, ale reakce motoru a převodovky jsou zdlouhavé. Tady však řady 4 přichází s novinkou. V tomto režimu nabídne systém plachtění – převodovka po uvolnění plynového pedálu vyřadí a nechá motor ve volnoběhu. Na dálnici je to skvělá věc, která opravdu úsporu přináší a byl jsem schopný cestovat 300 km dlouhou trasu s výslednou spotřebou 6.2 litrů.
Režim Comfort vše uvede na správnou míru a nabídne příjemnou jízdu s maximem pohodlí. Sportovní režim pak probudí plný výkon a zostří reakce převodovky a řízení. Zátah je pak opravdu solidní a auto je rychlé, dokonce velmi rychlé. Motor se rád nechá točit a nabídne skvělé reakce. Výkon je přenášen pomocí osmistupňové automatické převodovky ZF, která si zaslouží snad největší pochvalu – za všech okolností řadí bezchybně a změnu převodových stupňů nemáte nejmenší šanci postřehnout. Skvěle také funguje v sekvenčním režimu, kdy se řazení díky rychlosti převodovky stává opravdovým požitkem. Jen ten zvuk ve vyšším spektru otáček je takový “zvláštní” – něco jako kombinace spalovacího a vznětového motoru. Ono i z venku po nastartování se projev 30i blíží dieselové jednotce.
Motor má výrazný zvuk, což je dáno aplikací sportovního výfuku a sání. Převodovka pak v nejvyšším režimu Sport+ při odřazení ve vysokých otáčkách poskytne umělý kopanec. Efektní. Motor je to tedy dobrý, nicméně od označení 30i byste čekali něco víc a tím je charakter. V tomto případě si myslím, že BMW mělo zůstat u předchozího názvu a nechat marketing stranou – fanoušek značky má pod legendárním názvem zafixované něco úplně jiného a z toho pramení i jeho očekávání.
Testovaný model byl doplněn také adaptivním podvozkem, který po týdenním soužití můžu jednoznačně doporučit. Pokud budete chtít M paket, měl by tento podvozek být dokonce nutností. Oproti klasickému m podvozku je ten adaptivní totiž lepší úplně ve všech ohledech. Neztrácí nic ze svých sportovních dovedností a navíc přidává i potřebný komfort a dovolí vám si mezi těmito režimy vybrat. Dokonalé vyvážení zajišťuje skvělé jízdní vlastnosti a ukázkovou ovladatelnost. To pak znamená, že kola udržují kontakt s vozovkou a především auto nervózně neodskakuje. Grip je naprosto ukázkový a až hodně daleko, kde je položen limit přijde mírná nedotáčivost a pokud přitlačíte ještě více, změní se v přetáčivost. Té si užijete dosyta, pokud se rozhodnete vypnout stabilizaci – ano, BMW má stále možnost systém DSC plně deaktivovat! Zadní diferenciál má navíc elektronicky ovládanou svornost, díky které se dá auto vodit v nádherných driftech i na suchu.
Naopak vyhnout byste se měli příplatkovému variabilnímu řízení! I to bylo ve voze přítomno a nenadchlo. Je absolutně otupělé, bez citu a vůbec netušíte, co se s koly děje. Možná to zní jako maličkost, ale dokáže to výrazně ovlivnit pocit z jízdy a pro mě osobně by to bylo nepřekonatelné. Naštěstí vás nikdo nenutí tento příplatek volit. Standardní řízení je na dnešní dobu naprosto perfektní.
Trojkové BMW je stále ideální sportovní sedan, kterému se z konkurence jízdně nic neblíží. No a motoru 30i není reálně co vytknout a v rámci svého segmentu patří na absolutní špičku. Problém tak zůstává zakořeněn v tradiční fanouškovské základně, která si označení 30i spojuje s něčím jiným. Modernímu koncovému zákazníkovi je legendární odkaz zcela jedno a z auta bude absolutně nadšen.
Plusy
- Vzhled
- Jízdní vlastnosti
- Automatická převodovka
- Odhlučnění
- Cestovní komfort
- Spotřeba
- Kvalita zpracování
Minusy
- Ceny příplatků
- Zvuk čtyřválce ve vyšších otáčkách
- Absence charakteru v kontrastu se jménem
« Audi představilo Q8 concept – SUV vyšší třídy ve stylu kupé Subaru osvěžilo WRX STI »
