Test BMW 320e: Jak důležitý je pro vás znak?
Prémiový automobil odlišíte poměrně snadno – nabízí víc. Větší výběr příplatkové výbavy, kvalitnější materiály a především lepší výběr motorizací. S tím samozřejmě taky přichází vyšší náklady. Má ale cenu platit „prémiovou přirážku“ i v případě, že se poohlížíte po základním modelu?
Vždy, když vidím BMW bez M paketu, trochu mě to zarazí. Kdysi okrajový prvek výbavy se dnes stal naprostým standardem a auta v „obyčejném“ kabátku najednou paradoxně působí neobyčejně. Jsem za to rád. Ne každý model se musí tvářit nakvašeně a sportovně. Testovaný kousek tak působí elegantně, což ještě podtrhuje nádherný odstín modrého laku, který 320e dodává dospělejší výraz. Aktuální generace trojky je tuze povedené auto. Perfektně vyvážené proporce, svalnaté zadní blatníky, žádné extravagantní prvky…zkrátka BMW jak má být. Je pravda, že současné BMW 3 už téměř dorostlo do rozměrů BMW 5 generace E39, ale to rozhodně oceníte uvnitř.
Tam je BMW 3 generace G20 až nečekaně štědrá. A to dokonce i vzadu. Bez větších problémů se naskládám i sám za sebe a to měřím 190 centimetrů. Je pravda, že nad hlavou už je to těsné, ale to je s mojí výškou v naprosté většině aut. Sedačky poskytují perfektní komfort a umím si zde představit i sebedelší cestu. Jediné omezení prostoru u plug-in hybridní verze představuje baterie umístěna vzadu, která zmenšila kufr ze 480 litrů na 375.
Vepředu mě čeká baworská klasika. Povědomě stísněné pracoviště orientované na řidiče, natočená palubní deska, vysoká hrana oken a perfektní pozice za volantem, tohle BMW vždy umělo. Zajímavým zpestřením je hnědá kůže, která rozbíjí jinak černo-černý interiér. Naprosto příkladná je pak kvalita zpracování a zvolené materiály – v tomto ohledu nemá Trojka ve své třídě konkurenci. BMW vyčnívá z řady taky příkladnou ergonomií: logika ovládání se nezměnila snad už tři dekády, takže jestli jste někdy po devadesátkách seděli ve voze Mnichovské automobilky, budete se zde hned cítit jako doma.
Především je to ale kvůli tomu, že se tady nesnaží honit všechny moderní trendy a palubní desku vybavili dostatkem tlačítek. Auto tak sice můžete ovládat dotykově, ale ve skutečnosti k tomu není žádný důvod. Každá důležitá funkce má svůj logicky umístěný čudlík a infotainment můžete ovládat konzolí s otočným ovladačem na středovém tunelu – ergonomický ráj. I přes to, že je na dnešní dobu interiér doslova zaplavený tlačítky, stále působí hezky uklizeně a minimalisticky. Tradičně pojatý vnitřek je taky napěchovaný nejmodernější technikou. Nejste ochuzeni o hlasové ovládání, aktualizace na dálku nebo propojení auta s chytrým telefonem.
A co se vlastně ukrývá pod kapotou BMW 320e? Odpovím vám trochu oklikou. Pamatujete si na dobu, kdy označení auta na zadku mělo smysl a dalo se z něj bezpečně určit, co je pod kapotou? V dnešní době už jsou čísla na kufru jen jakési výkonové koeficienty a pokud nemáte značení dané automobilky v malíku, nic vám neřeknou. BMW 320e je ale výjimkou. Tam totiž platí přesně to, co je psáno. Trojka označuje model, číslo 20 označuje dvoulitr a písmenko „e“ značí elektromotor. Jednoduché a logické. V podstatě jde o stejné pohonné ústrojí jako u verze 330e, jen je benzínový čtyřválec naladěný na menší výkon. Ten má v testovaném autě 120 kW a pomáhá mu elektromotor integrovaný do převodovky, který přidává dalších 83 kW. Systémový výkon je 150 kW a 350 Nm a putuje výhradně na zadní kola.
Přidání elektrické soustavy si vybralo daň na kilech navíc a 320e tak váží lehce přes 1.7 tuny, i přes to se na stovku dostane za slušných 7.6 sekundy a rozjede se na 225 kilometrů v hodině. Benzínový motor pije z nepříliš velké nádrže o objemu 40 litrů a elektromotor čerpá šťávu z baterie o kapacitě 11.1 kWh. Relativně malá baterie má stačit až na 57 kilometrů. Reálně ale počítejte spíš s něčím kolem 40. Mezi plug-iny jde o velice efektivní soustavu. Nabíjení by ale zasloužilo vyšší výkon. Maximum je 3.7 kW, což odpovídá asi dvěma a půl hodinám u nabíječky, z 230V zásuvky něco kolem sedmi. Přes noc to stačí, při delší cestě už se vám čekat nevyplatí. Dá se ale využít režim „battery control“ kdy si nastavíte požadovanou úroveň nabití akumulátoru a spalovací motor se postará o dobíjení za jízdy. Počítejte ale, že v takovém případě si auto vypije klidně deset litrů. Jinak je spotřeba extrémně závislá na tom, jak často nabíjíte a jak vypadá vaše běžné denní ježdění. Když se přes den vejdete do oněch čtyřiceti kilometrů, jezdíte jen za cenu elektřiny.
Elektromotor je tak výkonný, že není potřeba připojovat čtyřválec. Při delších cestách se vyplatí jezdit v režimu hybrid, kdy spolu obě jednotky spolupracují a dá se dosáhnout spotřeb kolem 3.5 litru (k vybití baterie dojde až po přibližně 150 kilometrech). Po úplném vybití přejde vůz do režimu plného hybridu (podobně jako Toyoty), v něm je ale poměrně těžké udržet spotřebu pod šesti litry. Obecně je tak auto vhodné spíš na krátké až středně dlouhé cesty, kdy můžete těžit z nabité baterie. Výkon plně nabitého auta nijak neohromí, ale stačí. Po vybití baterií už ale dynamika zrovna neodpovídá tomu, co očekáváte, když před sebou na volantu vidíte modrobílou vrtuli. Pokud si chcete užít za volantem trochu víc vzrušení, přesto toužíte po „zelené“ značce, můžete si připlatit rozumných 120 tisíc za verzi 330e, která nabídne až 292 koní. Navíc je u ní možné připlatit si za pohon všech kol xDrive.
Jízdně mě aktuální generace BMW 3 nezklamala zatím v žádné verzi a základní plug-in není výjimkou. Absence „eMkového“ podvozku se projevuje na perfektní úrovni komfortu. Budu se opakovat, ale podobně specifikované BMW 3 působí v jistých ohledech spíš jak BMW 5 – jestli je to dobře nebo špatně, na to si každý musí odpovědět sám. Pokud ale od BMW očekáváte sportovní šmrnc, doporučuji si za sportovní podvozek připlatit. Komfortní provedení projevu nadhled a jistou netečnost ke stavu silnice. Jakoby se ho výmoly a nerovnosti ani netýkaly. Perfektně kontroluje vlastní hmotnost a i přesto, že pro modrobílou vrtuli povědomě poctivě kopíruje povrch vozovky, nepustí k vám žádné otřesy ani vibrace. Při každém setkání s generací G20 mě taky ohromí tuhost karoserie. Auto je pocitově tak solidní, že v něj ihned získáte obrovskou důvěru. Ve městě pak taky oceníte dobrý výhled ven a velice slušnou manévrovatelnost.
Mimo město boduje 320e především perfektním odhlučněním. Dle měření by mělo jít o jedno z nejtišších aut na trhu a já nemám problém tomu nevěřit. Hluk se uvnitř až do nějakých 150 kilometrů v hodině prakticky nemění. Směrová stabilita na dálnici je ukázková a kilometry pod vámi ubíhají naprosto netušeně. Nejslabší plug-in hybridní varianta není zrovna nejvhodnější dálniční stíhačka, ale je dobré vědět, že se dlouhých cest rozhodně neštítí.
Snad jediného, čeho se mi u testovaného auta nedostává, je sportovní jiskra. Což samozřejmě plyne především z dané specifikace. Pohonné ústrojí nemá zrovna šťávu a podvozek se víc stará o žehlení nerovností než řezání zatáček. Základ je skvělý – náhon na zadní nápravu, výtečné přesné řízení a skvěle nastavené brzdy. V zatáčkách auto překypuje jistotou, je velice dobře vyvážené a svižnějšího tempa se nebojí. Jen je cítit, že honění se po okreskách mu zkrátka nevoní. Jde o důstojného společníka na cesty, který je vyzrálý, dotažený téměř v každém ohledu, ale znak na kapotě přináší spíš prestiž než sportovní nadání. Nicméně co víc čekat od základního provedení. Všechno dělá dobře, jestli ale chcete naplno zaplout do světa BMW se všemi jeho výhodami, doporučuji sáhnout po silnější variantě.
Se základní cenou 1.179.100, která se v případě testovaného auta vyšplhala až na 1.6 milionu, nejde o zrovna levný základ. Auto má ale skvělé jízdní vlastnosti, perfektní interiér a ať s ním zastavíte kdekoliv, neudělá ostudu. Dynamika základního modelu ale zrovna neodpovídá tomu, co očekáváte od BMW, proto bych nelitoval příplatku 120 tisíc za verzi 330e, která už umí pěkně protáhnout pérka a celkově daleko lépe naplňuje představu o pořádném baworáku. Škarohlídi vám navíc nebudu neustále předhazovat to, že je vaše auto na papíře vlastně shodné s Octavií iV.
Plusy
– Design
– Jízdní vlastnosti
– Spotřeba
– Komfort
Mínusy
– Cena příplatků
– Průměrný výkon
« Test Citroën ë-SpaceTourer M SHINE (75 kWh): Větší baterie, lepší auto? Trh s ojetými vozy: Nejvíce se prodává kradená Octavia, BMW vede v poškození »
