Test Audi S8 TFSI Quattro: Dominance
Audi S8 představuje vrchol spalovacího potravního řetězce Ingolstadtské značky. Jako taková tak musí zhmotňovat veškeré hodnoty značky. A to je vidět hned na designu.
Hned na začátku si připomeneme, že modelová řada A8 dostala na sklonku loňského roku facelift. Na předku je totiž nová maska, která, jak je dnes zvykem, vystupuje z nárazníku lehce před auto. Její výplň se liší podle verze výbavy a může být jak chromovaná, tak i černá. Zajímavostí je, že směrem odshora dolů se velikost tohoto motivu zmenšuje. Na masku navazují světlomety s novou grafikou a pozměněným tvarem. Nově tvarované jsou také boční nádechy ve spodní části nárazníku.
Ostře řezaná příď s úzkými světlomety jasně zapadá do DNA značky. Obrovská single-frame maska (snad největší jakou jsem na autě kdy viděl) zabírá tak velkou část přídě, že to působí, jako by se kousky nárazníku dostaly do finální produkce jen omylem. Vážně, už čekám na první auto, které bude mít i světla v masce. Nicméně ona maska není jen o samotné velikosti, ale především o tom, jak se její tvar a rozměry zapracují do celkového designu auta. A tady musím uznat, že Audi odvedla dobrou práci.
Auto je okázalé, ale netváří se tak nabubřele jako konkurence od BMW, Mercedesu a Lexusu. Nijak nekřičí do světa a podařilo se jí zachovat i jistou dávku anonymity – v černé barvě působí skoro až nenápadně, což beru u velké limuzíny rozhodně jako plus. Na předvádění jsou tu moderní obří SUV, u velkých sedanů oceňuji spíš eleganci. Dokonce se mi líbí i často kritizovaný kontrast mezi přední a zadní částí vozu. Zatímco předek je ostře tvarovaný, zadní část je velice ladná. Jako by se S8 za svoje nedokonalosti vůbec nestyděla, ba naopak je vystavila na obdiv a ukázala tím jistý nadhled. Čtyři velké koncovky výfuku (které jsou skutečné), působí na takovém autě trochu vulgárně – ale tím správným způsobem, víte, jak to myslím – a zároveň jsou jedním z mála rozpoznávacích znaků nejvýkonnější verze. Po faceliftu se ale zostřil tvar zadního difuzoru a kolem výfuků je navíc kontrastní lišta.
Uvnitř pak není nejmenší pochyb o tom, že jsem v autě z nejvyšší ligy. Celý interiér se topí v těch nejkvalitnějších materiálech a opravdu prvotřídním zpracování. Testovaný kus navíc pochází z programu „Audi selection“, jde tak skutečně o jedinečný zážitek. Už jen samotné usednutí do auta udělá silný dojem. Když pak necháte rejdit prsty a pocítíte tu kvalitu na vlastní dotek, bude vám potom většina věcí v reálném světě připadat tuctových. Jen samotná kůže (kterou je pokryto snad 90 % interiéru), je tak neuvěřitelně jemná, že ji na dotyk téměř nelze cítit. Nečekaně dobře také dopadla kombinace elegantního bílého interiéru a dekoru z uhlíkových vláken. Na první pohled zcela protichůdné prvky vytváří v interiéru zajímavý kontrast.
Samotný interiér je klasika moderních Audi. Strohé geometrické linky připomínající moderní kancelář nebo loby hotelu. Na můj vkus je interiér až trochu moc neosobní a nedaří se mu navodit takové to útulné domácí prostředí, ale milovníci moderních technologií a minimalismu si určitě přijdou na své. Komunikaci s autem obstarává systém MMI, který je svižný a vcelku logický. Doplňuje ho ještě dotykový panel tepelného komfortu, kterému jsem za ta léta, co ho Audi používá, nepřišel na chuť. Je hodně nízko a ergonomií se klasickému ovládání nemůže rovnat. Naopak perfektní je pak virtuální cockpit, nacházející se v kapličce přístrojů. Zobrazovací schopnosti panelu jsou vynikající, stejně tak jeho funkcionalita a ergonomie. Skrze jedno čtyřsměrné tlačítko na volantu můžete ovládat prakticky celé auto. Velice často jsem tak jezdil s vypnutým hlavním displejem na palubce a používal výhradně digitální budíky. Výhod je hned několik. Nejsou tak utopené, takže máte očí lépe na silnici, dají se ovládat tlačítky, a vy tak nemusíte patlat po displeji a také klesne úroveň optického šumu. Především v noci se vaše oči neunaví tak rychle.
Místa je uvnitř královsky. Však je S8 ve své třídě největší. I v testované „krátké“ verzi měří téměř 5.2 metru. Skutečné rozměry si z fotek nemůžete představit. Až když auto stojí před vámi, uvědomíte si, o jakého obra jde. Vepředu vás čekají nepředstavitelně komfortní sedadla, potažená tou nejkvalitnější kůží. Samozřejmostí je výhřev, odvětrávání, masážní funkce a možnost nastavit si je ve všech myslitelných směrech. Sedačky tak perfektně podepírají tělo, že je těžké určit, jestli sedíte, nebo se vznášíte. Bez debat jde o jedny z nejpohodlnějších, ve kterých jsem kdy seděl. Pochválit musím také skvělý výhled z auta.
Vzadu to není o nic horší. Místa je zde dost i pro největší dlouhány. Sedačky poskytují skvělou oporu a komfort. Aby se vládci světa nemuseli moc namáhat, lze celé auto ovládat pomocí tabletu ve středové opěrce. Snad jen jediná věc mi k naprosté dokonalosti chyběla – a to možnost zadní sedadla polohovat. Jinak je to zcela bez výtky. Uvnitř Audi S8 teprve skutečně pochopíte, že jste na návštěvě ve zcela jiném světě.
O pohon se stará to nejlepší z nabídky Audi. Dvakrát přeplňovaný čtyřlitrový osmiválec o výkonu 420 kW a 800 Nm, kterých S8 dosahuje už při 2.000 otáčkách za minutu. I přes hmotnost, která přesahuje 2.3 tuny, dokáže na stovku vystřelit za šílených 3.8 sekundy. Obrovský výkon putuje na všechna kola skrze pohon Quattro se sportovním diferenciálem na zadní nápravě. Díky tomu nemá S8 nejmenší problém přenést takovou porci na silnici a na požádání se umí proměnit v katapult.
Dynamika je naprosto působivá, ale nechci říct drtivá. Čísla na tachometru přiskakují po desítkách a než napočítáte do pěti, porušujete veškeré rychlostní limity naší republiky. I přesto dokáže S8 servírovat rychlost tak jemně, že ji na sobě nijak moc nepociťujete. Rychlost se prostě stane. Jakoby se špičkové odhlučnění vozu a perfektní sedačky dokázaly popasovat s přetížením tak, že to na svém těle sotva vnímáte. Uvnitř jste zkrátka dokonale odtrženi od světa. Výtečně se podařilo naladit zvukový projev. Dokonce mi zvuk přišel lepší než v nedávno testované Audi RS6, která zněla tak nějak vyumělkovaně a neupřímně. Hřmotný osmiválec o sobě v S8 totiž většinu času vůbec nedá vědět, je sametově jemný a dokonale vychovaný.
Jakmile ale autu poručíte, vyplní kabinu mocný zvuk všech osmi válců. I přes velice okázalou demonstraci síly ale uvnitř vůbec neruší. Naopak jen dotváří celkovou atmosfér, a zní jak ten nejčistší zpěv v nejkrásnější katedrále. Motor samotný je dokonale naladěný k ražení auta. Má velice lineární projev bez zbytečných kopanců a díky hydroměničovému automatu působí jízda jako klidná plavba, která je dokonale klidná a ničím nerušená. Motor je také nadupaný nejmodernější technikou. Jde totiž o mild-hybrid a umí vypnout až čtyři válce. To se pozitivně projeví na spotřebě, ale pořád je potřeba brát v úvahu výkon a hmotnost auta. Po městě je problém dostat se pod dvacet litrů, naopak na dálnici se dá s klidnou nohou jezdit kolem jedenácti. Svižnější svezení si pak řekne o nějakých sedmnáct. Což byla i výsledná průměrná spotřeba po ukončení mého testu. Jde to i za méně, ale jestli chcete honit spotřebu, tak Audi S8 není auto pro vás.
Potom, jak mě namlsal interiér, neočekávám na silnici nic jiného než absolutní dominanci. A také se mi jí dostává. Jízda s Audi S8 TFSI je srovnatelná s letem v soukromém tryskáči – až tedy na ten hluk od proudových motorů. Na hluk v S8 zapomeňte. Úplně. Odhlučnění je na takové úrovni, že ani nemůžu mluvit o tichu na palubě, tady jde spíš o totální absenci zvuků. A je zrovna jedno, po jakém povrchu nebo jak rychle jedete. Dalším dílkem rovnice dokonalosti je komfort, který tahle kosmická loď dokáže vyčarovat. Samozřejmě jí k tomu pomáhá zástup pokročilých technologií, jako třeba aktivní stabilizátory, které brání naklánění karoserie, nebo prediktivní vzduchový podvozek. Ten vás sice přijde na podobné peníze, za co běžní lidé nakupují ojetiny, ale jeho funkce je opravdu úžasná. Dokáže auto zvednout až o 85 milimetrů a to za pouhé půl sekundy.
Výčet situací, kdy se taková funkce hodí, je vskutku dlouhý. Například hrozí-li srážka, podvozek auto nastaví do ideální pozice pro náraz, aby maximálně ochránil posádku. Také se umí podvozek naklánět „proti“ zatáčce, aby na posádku co nejméně působilo přetížení. Systém má také prediktivní funkci. Auto tak celou dobu sleduje silnici a o případných nerovnostech ví dřív, než na ně najede. Může se tak včas připravit a ráz pohltit. Například při přejezdu příčných prahů se auto zvedne a při najetí na něj se kola „stáhnou“ do karoserie, a ta tak zůstává po celou dobu ve stejné výšce – výsledek je takový, že o prahu téměř nevíte. Zaparkované auto se také o pět centimetrů zvede, když otevřete dveře, aby se vám lépe nastupovalo. Zkrátka působivá přehlídka technologií. Ale rozhodně to není vše. S8 je dále vybavena laserovými světly, více než čtyřiceti asistenty, dvanácti ultrazvukovými senzory, pěti prostorovými kamerami, pěti sonary, infračerveným nočním viděním a tak dále. O tomhle autě by se dalo geekovat celé hodiny. Další pozoruhodnou (i když ne jedinečnou) technologií je natáčecí zadní náprava. Ta sníží poloměr otáčení o víc než metr, a v těsných prostorech nepůsobí S8 o nic větším dojmem než Audi A4. Kombinace všech těchto technologií, perfektního odhlučnění a pokročilého podvozku má za následek jedno. Sledovat jízdu zevnitř auta je až téměř abstraktní zážitek. Připadá mi, jako kdyby stálo na místě a otáčel se kolem něj svět. Je téměř nepostřehnutelné, že je auto v pohybu.
Víte, co jsem si na Audi S8 zamiloval? Její nenápadnost. Jde o auto s dynamikou italského supersportu, s cenovkou atakující pět milionů, ale když si tak pluji městem, sotva se za ní někdo otočí. Svoje denní pojížďky tak odbavíte bez zbytečného přitahování pohledů, nebo zdvižených prstů. Nemáte problém s tím, že by vás ostatní řidiči nepouštěli. Zkrátka tohle auto nevzbuzuje závist. A přitom si hovíte ve výkvětu technologií, výkladní skříni Audi, a vnější svět je vám tak vzdálený, že ho sotva vnímáte. Chytrý podvozek žehlí povrch před autem, já si užívám neuvěřitelné hudební soustavy Bang & Olufsen, moje tělo rozmazlují famózní sedačky a mám pocit, že už to nemůže být lepší.
Ale ono samozřejmě může. Audi S8 nebyla navržena pro popojíždění po městě. Její komfortní zóna je na dálnici. Suverenita, s jakou krájí stovky kilometrů, je návyková. Auto je absolutně stabilní. Uvnitř panuje naprosté ticho,a asistenty dělají většinu práce za vás. Tohle je tak blízko tomu „být pasažér“ jak jen to jde. Jestli jedete sto nebo dvěstě není na autě nijak znát. S8 je usazená v silnici s naprostou jistotou a hluk uvnitř se sotva změní. Upřímně, dodržovat dopravní předpisy je téměř nadlidský úkol. Ne, že by vás tak pošťuchovala k rychlé jízdě, jen je téměř nemožné vnímat, jak rychle jedete.
Teď už zbývá poslední střípek skládanky. Audi S8 by měla být ta limuzína, kterou chcete řídit. Jak se tedy cítí trochu pod tlakem? I na klikaté silnici je velkolepá. Samozřejmě nečekejte chování lehkého sporťáku, ale vzhledem k tomu, že jde o auto měřící 5,2 metru a vážící 2,3 tuny, tak mi její agilita doslova vyrazila dech. Brutálně silný motor se snaží z auta skoro vyskočit, ale díky pohonu Quattro se všech 571 koní bez problému dostane na silnici. Chytrý podvozek si pod vámi netušeně dělá svoje věci a pocitově autu ubere snad půl tuny hmotnosti a půl metru z délky. S8 jde ze zatáčky do zatáčky s takovou vervou a jistotou, že mi zůstává rozum stát. Změny směru jsou naprosto přesné a samozřejmé. Auto následuje přední nápravu jak chrt ženoucí se za návnadou a na výjezdu ze zatáčky je cítit, jak se řízení ujímá chytrý zadní diferenciál a tahle loď se krásně stáčivě vyveze ven.
Pocitu obratnosti pomáhá také velice rychlé řízení – vlastně až skoro moc rychlé. Mezi krajními polohami jsou pouhé dvě otáčky a u podobného typu auta očekávám trochu vláčnější reakce na povely řízení. Ale S8 vyplní každé vaše přání okamžitě a hyperaktivně. V prvních zatáčkách se mi dokonce stalo, že jsem musel úhel natočení volantu upravit, protože auto zatočilo víc, než jsem čekal. Musíte prostě pustit z hlavy, že sedíte v limuzíně.
No a nakonec jsou tu gigantické karbon-keramické brzdy, které odvádí svoji práci naprosto perfektně. Jejich ladění je dokonce o kus lepší než RS6. Mají ostrý nástup a je nemožné je utahat. Zároveň ale nejsou zbytečně kousavé, skvěle se dávkují a ani při denním používaní nijak neobtěžují. Audi S8 ukazuje, že dominuje naprosto všude. Samozřejmě vám nechci tvrdit, že rychlá jízda je nějaká extra velká zábava. Na to jste uvnitř až moc izolovaní. Ani to nepůsobí úplně správně. Přeci jen jste ve velké luxusní limuzíně a řezat s ní zatáčky na okreskách působí asi jak kdybyste šli do opery v obleku na míru a na záda si dali nášivku Sex Pistols. Ale efektivita, s jakou se tohle auto dokáže přesunout z jednoho místa na druhé – ať už vede cesta kudykoliv – je úchvatná.
Během testovacího týdne jsem si Audi S8 TFSI Quattro překřtil na královnu vesmíru. Zaprvé její technologie působí jak ze sci-fi filmu, ale především kvůli její absolutní dominanci. Za všech situací je naprosto jistá a sebevědomá. Máte pocit, že nic není problém. Je to opravdu úžasná kombinace kvality, luxusu a technologií. Možná by se dalo polemizovat, jaký má auto jako tohle smysl, ale nezkoušejte to. Nic racionálního asi nenajdete. Je potřeba se svézt, nahlédnout do toho kouzelného světa za oponou a nechat se jím unést. Já na tuhle návštěvu asi jen tak nezapomenu.
Plusy
– Motor
– Kvalita zpracování
– Brzdy
– Komfort
Mínusy
– Nepolohovatelné zadní sedačky
« Benzin v Česku zdražil, nafta zlevnila BMW XM Label Red: Nejsilnější a nejvýstřednější Mko historie »
