Test Audi R8 Spyder Performance: Konec éry aut pro radost
Rodokmen R8 sahá do roku 2003, kdy se poprvé představilo veřejnosti na Frankfurt Motor Show jako koncept Audi LeMans Quattro, jenž měl být studnicí nových technologií a oslavou 3 násobného triumfu Audi v Le Mans. Do širšího povědomí veřejnosti se auto dostalo o rok později díky filmovému trháku Já, Robot jako futuristický koncept RSQ, aby v roce 2006 Audi konečně představilo sériovou verzi poprvé pod názvem R8, odvozeným ze závodního speciálu, jenž vyhrál LeMans 3x za sebou.
R8 se vyrábělo ve 2 dvou základních motorových provedeních. Entry modelem byl 4.2 V8 FSI o výkonu 309kW a 430 Nm, a pokud se vám zdálo, že V8 nedokáže rozpohybovat Audi dostatečně svižně, pak existovala varianta V10. V roce 2015 přišla R8 jako nová generace, v roce 2018 jako facelift a teď odchází. Příští supersport má být plně elektrický. Tohle je rozlučka a óda na atmosférický desetiválec, který najdete ještě i v Lamborghini Hurracan, jenže ten nejspíše čeká podobný osud, minimálně plug-in hybridní downsizing.
Na první pohled Audi R8 Spyder vypadá, jako by byla přilepena k silnici. Její potenciál podtrhují svalnaté proporce a zvýrazněné podběhy kol. Typické stylistické prvky Audi jsou zde vidět na každém rohu. Příď vozu, podběhy kol, boky a záď vozu opticky propojuje plynulý obrys. Výrazně dopředu posunutá kabina vizuálně vyjadřuje konstrukci s motorem uprostřed. Polohu motoru prozrazují také svislé vstupy vzduchu po stranách.
K tomu si připočtěte křiklavou zelenou barvu testovaného vozidla, karbonové lízátko nárazníku a fakt, že se jedná o roadster (vypadá ještě placatěji a exotičtěji něž uzavřená verze) a máte auto, které stále budí pozornost kdekoliv a kdykoliv. Na spyderu se mi líbí placatá záď s výrazným žebrováním krytu motoru. Sice nemá prosklené víko a nemůžete se pohonnou jednotkou kochat jako u coupé, ale celkový dojem z otevřené verze se mi líbí ještě o kousek víc. Prostě placka, jak se patří.
Interiér? Fakt vás to u takového auta zajímá? No dobře, tak alespoň stručně. Je to Audi z minulé dekády, jde to poznat, ale pořád je přísně kvalitní a technokratický. Je podobný tomu, co známe třeba z menšího modelu TT. Chybí tedy středový displej infotainmentu, který je nahrazen rozšířeným virtual cocpitem za volantem. Ovládá se ještě klasickým kolečkem a funguje to velmi dobře. Sedadla jsou tak akorát anatomické a poskytují dobrou oporu, ale závodní skořepiny to samozřejmě nejsou. Místa je zde poskromnu a odkládacích prostor také, ale žádná utopie to není. Jdeme jezdit!
V10 má objem 5,2 litru, poskytuje 456 kW (620 koní) při 8000 otáčkách a 580 Nm při 6600 otáčkách. O přenos na všechna čtyři kola (existuje i verze s pohonem zadních kol!) se stará sedmistupňový automat. To celé váží 1770 kg a když se necháte unést, dokáže vypít 80litrovou nádrž za ani ne 400 kilometrů. Jezdí se totiž běžně za nějakých 17 litrů. Zrychlení na kilo? Dechberoucích 3,2 sekundy, dvoustovka je tu za dalších pár sekund a maximální rychlost je 329 km/h.
Srdce se vám rozbuší ihned po zmáčknutí startovacího tlačítka, kdy se probudí k životu fenomenální V10tka. Motor vyštěkne do vyšších otáček a z výfuku to velice příjemně zapraská. Celé auto se chvěje a z dvojice obřích oválných výfuků se line podmanivý dunivý zvuk. Vše ale rázem ztichne ve chvíli, kdy se motor trochu zahřeje, chod se ustálí a volnoběžné otáčky klesnou dolů.
Konečně vyrážím a jsem překvapen, že Audi městský provoz nedělá sebemenší problém. Tlumiče jsou v modu komfort a pokud nejedete po vyloženě rozbitých kostkách, tak vysokou tuhost a tvrdé naladění podvozku skoro ani nezaregistrujete. Převodovka řadí velmi plynule a drží motor v nízkých otáčkách, kde jeho chod není příliš slyšet. Rychlé předjetí nebo zrychlení je zde pouhou formalitou. I v automatickém módu je reakce na plyn okamžitá a převodovka nemá nejmenší problém s podřazením.
Konečně sjíždím z dálnice a otevírají se krásné klikaté cesty Karlštejnska. Okamžitě volím režim Performance, tuhé nastavení tlumičů a převodovku přepínám do manuálního módu. Řízení citelně ztuhlo a podvozek mu okamžitě sekunduje. Motor se nechá vytáčet k hranici 8500ot/min a z výfuku se line úchvatný sytý zvuk. Tahám za pádlo a řadím 2ku, PRÁSK!, ozve se masivní rána, s autem to škubne, že jsem málem obtiskl věnec volantu na své čelo. Na tváři se mi objevuje obrovský úsměv. Blížím se k první sérii vlásenek zakončenou prudší zatáčkou, která okamžitě prozrazuje, že grip R8 je skvělý.
Tlačím víc a víc na pilu ovšem auto drží a drží. Na výjezdu ze zatáčky na vytočenou 2ku posílám plyn k podlaze, připravený k lehčímu powerslidu, ale auto bez remcání poslechne a bez sebemenšího zavlnění zádi vyráží ze zatáčky. Zkouším to znovu a znovu, ale systém quattro mě pokaždé bez zaváhání s ledovým klidem posílá ven ze zatáčky. K R8 se můžete chovat opravdu hrubiánsky, ale rozhodně Vás nevytrestá tak jako třeba Ferrari. Jasně, bokovat s tím jde, ale vyžaduje to už vyšší řidičské dovednosti a malou míru pudu sebezachování. Ale jde to a relativně hezky. Podvozek R8 se chová velmi neutrálně, auto se citelně nenaklání, ovšem řízení není zdaleka tak komunikativní jak byste si přáli.
Spyder je především o emocech. Otevřené verze sportovních aut vždy dávají menší smysl, protože jsou těžší a mají menší torzní tuhost. Jenže při tomto výkonu to nepoznáte. Spyder je tak děsivě rychlý, že vám to bude vše jedno. Navíc vám to vynahradí zvukem, kterému díky stažené střeše nic nebrání pronikat do interiéru. Je to silně návyková droga, která vás vyvede pryč ze světa každodenních starostí. Budete se tetelit blahem, naskočí vám husí kůže a vše ostatní přestane existovat. Jste jen vy a váš fenomenální stroj. Absolutní radost.
O to víc ale kontrastuje fakt, že je to konec jedné dlouhé éry. Doby, kdy auta někdo stavil pro něčí potěšení. Emoce, radost, uspokojení. To vám R8 Spyder s atmosférickým desetiválcem nadělí vždy. Nedokáži si úplně představit svět bez tohoto auta a jemu podobných. Ano, elektromobil může být rychlý, dokonce i zábavný. Ale takový šálek emocí vám nikdy z principu věci nadělit nedokáže. Pokud na to máte, kupujte. Sice už není ani v oficiálním ceníku, ale nějaké skladovky jsou pořád.
« Škoda Auto v pololetí zvýšila odbyt skoro o 20 procent, víc než Volkswagen Když cyklista zaviní nehodu: Co dělat, abyste neplatili miliony? »
