Test Audi Q7 50TDI Quattro. Hledání dokonalosti
Audi Q7 má v hierarchii automobilky speciální místo. Jedná se o první SUV v historii značky. Představeno bylo v roce 2005 a jednalo se o obrovské, arogantní stvoření, které jako jedno z prvních SUV otevřeně hlásalo zaměření na komfort a jízdu po silnici – terénní schopnosti mu byly ukradené. Q7 se okamžitě stala obrovským hitem, a v podstatě určila automobilce směr na příští desetiletí. Dnes má Audi tolik SUV modelů, že už není v moci běžného člověka si je všechny zapamatovat, ale jedno stále platí – Q7 je pořád na vrcholu potravního řetězce a nyní přijíždí v omlazeném kabátku.
První generace Q7 bylo nesmírně opulentní a arogantní SUV, které lezlo do zelí velkým limuzínám, a konkurenci zastihlo nepřipravenou. Také se jedná o jeden z pouze dvou modelů značky, který se nabízel s motorem V12. Prakticky z ničeho vzniklo auto, které v podstatě definovalo nový segment trhu. Během krátké doby se každá lepší čtvrť hemžila těmito obry. Audi ji drželo ve výrobě deset let, než přišla řada na druhou generaci… Jejíž design byl až nečekaně nenápadný. Oblé tvary a nabubřelost nahradily rovné linky a vážnost. Designově se jednalo o vrchol Ingolstadtské strohosti, a i přesto, že se jednalo o velice povedené auto, vzhledově bylo až příliš snadno zapomenutelné – jaksi bez vlastní osobnosti. Prostě jen tuctová krabice s velkou maskou. Přede mnou ale stojí faceliftovaná variatna, která nenechává kamen na kameni. Vzhledově se stále jedná spíš o jakési zvednuté kombi ve stylu amerických Suburbanů, ale díky nové přídi a zádi inspirované aktuální A6 vypadá auto daleko svěžeji. Oblečené od fajnového S-line obleku a obuté do obřích 22 palcových kol vlastně vypadá auto výborně. Až groteskně velké rozměry ještě podtrhuje sněhobílý lak za příplatek 36.600 korun, ale stejně je Q7 plus size modelka – tak proč se to snažit maskovat jinou barvou, když tahle jí tak sluší. Celkově si myslím, že facelift Q7 skutečně prospěl a vrátil ji trochu z její majestátnosti.
Jestli se venku změnilo hodně věcí, tak uvnitř se změnilo vše. Vážně. Celý původní interiér byl vyhozen a nastěhoval se sem ten z Q8, který odpovídá aktuální korporátní kultuře. Se vším dobrým i špatným, co k tomu patří. Nedočkáte se zde příjemné hřejivé atmosféry aktuálního BMW X5. Interiér je strohý a technokratický. Budu-li brát BMW X5 za příjemně zařízený pokojíček, Q7 je spíš moderní kancelář. Každému sedí něco jiného, rozhodnutí nechám na vás. Alespoň je na výběr. Palubní deska je přísně geometrická – a plná pianového dekoru. Který vůbec nemám rád. Podle mě nevypadá hodnotně a špatně se o něj pečuje. Pravdou je, že ten v Q7 je zatím nejkvalitnější, co jsem zažil. Na dotek působí téměř jako sklo a ani po 11 tisících kilometrech jsem nenašel vlasové škrábance. To samozřejmě platí i o zbytku interiéru. Všechny materiály působí kvalitně a zpracování je naprosto špičkové.
Dominantou interiéru jsou displeje. Audi chce přejít na kompletně dotykové ovládání, a v Q7 se tak až na pár tlačítek stalo. Skrze vrchní displej komunikuje systém MMI, který známe ze všech modelů Audi. Systém má skvělou odezvu a displej je opravdu kvalitní, jen na jeho uspořádání jsem si musel chvíli zvykat. Displej má haptickou odezvu, což je opravdu skvělá věc. Při scrollování menu stačí pouhý dotyk, ale pokud chcete nějakou volbu potvrdit, je potřeba vyvinout větší tlak a displej jaksi promáčknout – funguje to stejně, jako 3D touch displeje na iPhonech. Díky tomu se vám nestane, že si během jízdy omylem potvrdíte něco, co jste nechtěli. Druhý displej se nachází ihned pod ním a slouží k ovládání tepelného komfortu. Tento prvek je trochu kontroverzní. Je pravdou, že jeho funkčnost je výtečná a výrazně převyšuje konkurenční řešení. Odezva systému je okamžitá, vše je přehledné a díky haptické odezvě si nebudete omylem topit pod zadkem – ALE. Pořád jsem příznivcem klasického tlačítka. Teplota v autě, vyhřívání, popřípadě odvětrávání sedaček jsou prvky, které během dne několikrát měníte a tlačítko nahmátnete poslepu. Na displej, byť sebelepší, se vždy musíte podívat. A jelikož je umístěn úplně dole u středového tunelu, tak vám na zlomek sekundy odvede pozornost od řízení. Tady bohužel zvítězila efektnost nad efektivitou. Podle mého by inovace nikdy neměly být na úkor funkčnosti, ale to je téma na úplně jiný článek.
Asi nepřekvapí, že je Q7 uvnitř úžasně prostorná. Je to jedno z mála aut, ve kterém jsem se svými 190 centimetry cítil malý. Na předních sedadlech je prostoru opravdu královsky, jen by se mi líbilo, kdyby šla dát sedačka o něco níž. Ne, že bych neměl místo nad hlavou, jen jsem měl pocit, že z auta trochu trčím. Samotné sedačky jsou výtečné. Nejen, že skvěle vypadají, ale také jsou pohodlné a zároveň výborně drží tělo na místě. Vzhledem k rozměrům auta mě také překvapil výtečný výhled do všech stran. S tímhle se nemusíte bát ani do center měst, která na takové kolosy nebyla stavěna. Na zadních sedadlech se situace opakuje. I když si sednu za sebe, tak mi před koleny zbývá téměř zbytečné množství místa – věřím že umazané botičky vašich ratolestí by ani nedosáhly na přední sedala. Samotná sedala jsou i velice dobře tvarovaná a umím si představit, že zde delší cestu vydrží i tři dospělí. Výtečná je také variabilita zadních míst. U každého sedala lze nastavit sklon opěrky, posunout sedačku dopředu, dozadu nebo jednoduše odklopit. Zavazadlový prostor je také obrovský. V základu nabídne téměř 900 litrů, při sklopení sedadel přes 2000! Ložná plocha je navíc absolutně rovná a má délku přes 230 centrimetrů. Jako rodinný koráb a stěhovací vůz v jednom je Q7 prakticky bezchybná.
Označení 50 TDI je lehce matoucí, jako všechny označení aktuálních Audi, ale vězte, že se pod ním ukrývá přeplňovaný šestiválcový diesel s výkonem 210 kW a 600 Nm. To stačí k tomu, aby tohohle 2,2 tuny vážícího drobečka katapultoval na stovku za 6,3 sekundy a rozhýbal ho až na 240 kilometrů v hodině. Motor má síly na rozdávání, ani bych se nerozhlížel po silnější variantě. V jakékoliv rychlosti zrychluje více než důstojně. Spojen je s osmistupňovým automatem od ZF, ke kterému nemám výtky. Podle mého skromného názoru se jedná o nejlepší skříň na trhu, a tady se mi to jen potvrzuje. O změně stupně nemáte vůbec tušení, vždy ví, co zařadit, a na povely pádly reaguje výborně. K motoru samotnému už bohužel tolik chvály neputuje. Síly má sice kupu, ale nemáte jí k dispozici vždy, nebo tedy aspoň né hned. U tohoto modelu se projevil stejný problém, který u většiny koncernových aut po přechodu na novou EURO normu, a to velká prodleva na povely plynového pedálu. Při běžné jízdě je tento fenomén téměř nepostřehnutelný, ale jakmile potřebujete prudce zrychlit a zjistíte, že se nic neděje, umí to připravit pěkně horké chvilky.
Každému se stalo, že zůstal viset na křižovatce, nebo se na poslední chvíli chtěl zařadit – a v takových chvílích potřebuje co nejrychleji zmizet. Takže šlápnete na plyn… a ono nic. Uteče sekunda, dvě a až poté se auto mocně nadechne a vystřelí. Bohužel kolikrát tyto sekundy rozhodují. Proti tomuto chování ani není obrany. Motor se chová stejně jak ve sportovním režimu, tak při manuálním řazení. Rád bych ukázal prstem na EU a její nesmyslná nařízení, ale konkurenční motory se tak nechovají, takže nezbývá než doufat, že to Audi časem vyřeší aktualizací softwaru. Q7 je nyní také ve všech verzích vybavená mild hybridní technologií od které jsem očekával, že bude pomáhat vyhladit prodlevu motoru, jako je tomu u Mercedesu. Elektromotor ale nemá pomáhat dynamice, má za úkol srážet spotřebu. Hlavní funkce je podpora start-stop systému, kdy auto vypne motor už při 22 kilometrech v hodině a na křižovatku dojíždí na elektřinu. Nebo také v rychlostech mezi 55-160 km/h umí až na 40 sekund plachtit na elektřinu. Výsledná spotřeba je na jedničku. Ani ve městě jsem nepřelezl 13 litrů a po týdnu se mi průměr ustálil pod 8 litry.
Kde si rozhodně není na co stěžovat, je jízda. Q7 dělá přesně to, co obří SUV dělat má. Absolutně a dokonale vás odizoluje od vnějšího světa a poskytne vám maximální pohodu na palubě. Adaptivní vzduchový podvozek předvádí doslova černou magii. Každá cesta je jako kdyby někdo přes noc položil nový asfalt. Auto fantasticky filtruje malé i velké nerovnosti a řidiči dává pramálo vědět o stavu vozovky. Na dálnicích se jedná o dokonalý čistič levého pruhu na klikatých okreskách překvapí ochota vzdorovat náklonům karoserie a odolávat zákonům fyziky. Samozřejmě nečekejte, že se klikatým průsmykem protáhne tak elegantně, jako kombíková A6, ale na svoje rozměry a hmotnost je Q7 opravdu výtečná. Podvozky udělaly v posledních pěti letech neuvěřitelný pokrok. Naprosto skvělé je také odhlučnění. Dovnitř se nedostane prakticky nic, ani v rychlostech kolem 200 kilometrů v hodině do kabiny nijak výrazně neproniká hluk obtékajícího vzduchu. Pohodlím a akustickým komfortem strčí do kapsy i vlajkovou loď A8.
Největší přínos vidím ale v natáčecí zadní nápravě, která dává obří Audi takovou obratnost, se kterou se mozek odmítá smířit. S tímhle obrem byl pro mě pohyb podzemními garážemi daleko snazší, než s nedávno testovaným MINI Clubman JCW. To, jak snadné je jezdit v těsných prostorech, mi prostě bralo dech. Samozřejmostí je také přítomnost stálého pohonu všech kol Quattro se samosvorným mezinápravovým diferenciálem, který autu dává jistotu za všech podmínek. Chápu, že zrovna na jízdu v terénu si ho lidi nekupují, ale při letmé zkoušce na pár kopcích jsem byl překvapen, co tohle auto dokáže. Díky vzduchovému podvozku jej lze vypumpovat až nějakým 24 centimetrů nad zem, a díky režimu offroad, který vás stráží při překonávání překážek, je Q7 až nečekaně suverénní i mimo silnici.
K testu Audi Q7 jsem přistupoval s lehkým despektem. Řekněme si to na rovinu – velké SUV mi moc nevoní. Ale po týdnu stráveném po jejím boku musím smeknout před tím, jak komplexní auto to je. Je to naprosto dokonalý rodinný univerzál, který nabídne nekonečný prostor, famózní variabilitu interiéru a bezpečnost vašich blízkým – a neustále hlídá zástup nejmodernějších bezpečnostních prvků. Ve městě se i přes své rozměry cítí jako ryba ve vodě, nekonečné lány dálnic umí ukrajovat s obrovskou efektivitou a za každé situace z ní vystoupíte odpočatí. Tohle auto je z objektivního hlediska prakticky bez chyb. Jediná výtka směřuje k motoru, který neposlouchá, jak by měl, ale na to si bude muset udělat každý vlastní názor. Pokud o Q7 přemýšlíte, nákupu rozhodně litovat nebudete, i když svojí kůži nedá lacino – testovaný kousek vyšel bez padesáti tisíc na tři miliony.
Audi Q7 50 TDI je v každém ohledu prakticky dokonalé rodinné auto, které je suverénní za všech podmínek. Nabídne skvělý komfort a vysokou úroveň bezpečí. Jen ten motor by nemusel dělat takové drahoty.
Plusy
– Odhlučnění
– Komfort jízdy
– Variabilita interiéru
– Suverénní jízdní projev
Mínusy
– Prodleva motoru
– Vysoká cena
« Asistenční systémy řidičům lezou na nervy Vybrali jsme ojetá auta, která vám vydrží věčnost »
