Test Audi A4 Allroad 50 TDI: Medvědí síla
Allroad je ve své podstatě geniální tah, jen první verze od modelu A6 přišla na trh příliš brzy v roce 1999, kdy BMW uvedlo první X5 a odstartoval tak ohromný boom prémiových SUV. Díky tomu allroady nikdy netrhaly prodejní rekordy. Jenže postupem času lidé zjistili, že nepotřebují velká těžká auta, aby v zimě dojeli k hotelu v lyžařských střediscích a přežili pár centimetrů sněhu ve městech, a tak i ona SUV začala nabírat vzhled a schopnosti zejména pro pohyb městy. V dnešní době tak dávají ještě menší smysl a proto výrobci rozšiřují nabídku zvednutých a oplastovaných kombíků i do menších tříd.
Mimo prémiovou třídu je typickým příkladem Octavia Scout, která mimochodem nabídne nejpohodlnější svezení ve svém segmentu. V prémiové střední třídě s tímto receptem poprvé přišlo Volvo s modelem V60 Cross Country a jednoznačně se jednalo o povedený vůz. Audi tak jen logicky použilo to samé, co funguje na větším modelu A6 a vybavilo tím i menší A4.
Změny nejsou nijak dramatické, ale auto proměňují výrazně – pozměněná výplň přední masky, okrasné lišty nárazníků a plastové lemování blatníků a prahů. Technicky se pak od klasické A4 neliší vůbec a na nějakou redukci, vzduchový podvozek nebo uzávěrky můžete rovnou zapomenout. Audi technicky A4 Allroad odlišilo jen o 34 mm zvednutým podvozkem. Nabídka motorizací je omezena jen na jednotky 2.0 TDI, 3.0 TDI a 2.0 TFSI. V základní výbavě je vždy pohon Quattro.
Audi také zdůrazňuje, že se při vývoji aktuální generace zaměřilo na hmotnost. Ve srovnání s minulou generaci je, například díky širšímu použití hliníkových komponentů, lehčí až o 120 kilogramů. Nedávná modernizace modelu A4 jako takového přinesla přepracovaný design, který trochu zahladil hrany, rozšířil masku chladiče a omladil výraz světlometů s modernější grafikou. V duchu zlepšování se pokračovalo i v interiéru, na žádné výstřednosti tady ovšem nezbylo místo. Hlavní novinkou je nový displej MMI touch, který přichází z větších modelů značky, ovšem bez haptické odezvy. Stačilo tedy opravdu málo a A4 Avant se proměnila v daleko přitažlivější a příjemnější stroj.
Hlavním designovým prvkem je lišta s výdechy klimatizace, jež se táhne po celé šířce palubní desky. S hliníkovým dekorem možná vnitřek působí trochu chladně, ale zase vypadá elegantně a nadčasově. Důležitější však je, že materiály jsou kvalitní a že si v Audi dali záležet také na zpracování. I to je perfektní. Středový panel je dokonce natočen k řidiči, což samozřejmě přispívá k větší bezprostřednosti ve vztahu mezi autem a šoférem. Pomáhá i perfektně vymyšlené ovládání, ostatně jak je u aut koncernu Volkswagen obvyklé, kdy jsou všechny ovladače jakoby náhodou přesně tam, kde byste je očekávali. Náhoda to ale pochopitelně není.
Šikovný je například digitální přístrojový štít Virtual Cocpit, jehož vzhled si můžete přizpůsobit tak, aby ukazoval informace, jaké zrovna potřebujete vidět. Takže kromě rychlosti, otáček motoru nebo spotřeby si můžete zobrazit třeba mapu či navigaci. V oblasti prostoru pro posádku A4 nevyniká, ale ani nezklame. Vpředu i vzadu je místa dostatek, vůz nabídne dostatek pohodlí čtveřici dospělých a zdravě rostlých cestujících.
V Audi se zaměřili také na aerodynamiku, což kromě efektivity a suverénního projevu ve vysokých rychlostech pomohlo atmosféře v kabině. Do interiéru totiž prakticky neproniká hluk obtékajícího vzduchu, dokonce ani na dálnici. Velmi slušné pak je odfiltrování zvuků naftového motoru, diesel ani trochu neruší – dokonce i za studena se chová docela kultivovaně.
Pod kapotou testovaného fešáka je přeplňovaný vidlicový šestiválec o objemu tří litrů, kterému chutná nafta. Ten ze sebe dostane 210 kW a tučných 620 Nm! To stačí k tomu, aby se tohle kombi dostalo na stovku za 5.4 sekundy. Všechen výkon se na silnici samozřejmě přenáší skrze pohon všech kol Quattro – nemusíte tak mít strach, že bude mít A4 s přenosem síly na silnici problém. Motor má elánu na rozdávání a s autem si hraje, jak kdyby nevážilo zhola nic. Je tedy pravda, že na rozdíl od konkurenčních šestiválců se skutečně probere až lehce nad dvěma tisíci otáček – tedy o kousek výš – jeho medvědí síla je ale působivá.
Oproti „řadovým šestkám“ mu taky trochu chybí na sametovosti, ale vynahrazuje to charakterem a zajímavým zvukem. Standardně jde o 48 voltový mild-hybrid. Elektrický člen pomáhá vyhlazovat prodlevu na sešlápnutí plynu. Reakce jsou tak mnohem předvídatelnější, než tomu bylo dřív. Motor je to zkrátka vynikající. Stejně povedené je spárování s osmistupňovou automatickou převodovkou. Ta řadí zcela neznatelně, rozjezdy jsou sametové a když je potřeba, můžete si pomoct pádly pod volantem. Spotřeba je taky něco, s čím dokážu žít. Celý týden se mi bez problémů dařilo držet pod devíti litry, při klidné jízdě i o litr méně. Verze 50 TDI mi zkrátka pro takové auto připadá jako ideální.
A4 Allroad ukázkově maskuje vysokou váhu jednotky a potlačuje přirozenou nedotáčivost, co nejdále. Na limitu však samozřejmě právě ta přijde jako první. Allroad se ale do té doby opravdu ukázkově vrhá do zatáček a krouží oblouky bez znatelného náklonu. Problém nastane až v opravdu prudkých zatáčkách, kde se váha na předku již plně projeví. Hodně záleží také na zvoleném režimu adaptivních tlumičů, kdy v komfortním nastavení je auto opravdu nevhodné ke sportovní jízdě. Dynamický režim pak umí auto krásně přitvrdit.
Toto auto je primárně o komfortním cestování a právě to je sféra, ve které absolutně dominuje. Už dlouho jsem nejel pohodlnějším autem, které dokázalo odfiltrovat veškeré nástrahy českých silnic. Při jízdě si odpočinete a budete si připadat jako při letu v první třídě. Dokonalé odhlučnění a ukázkově komfortní podvozek dělají z A4 Allroad jedno z nejlepších cestovních aut ve své třídě.
Plusy
– Design a image
– Absolutní kvalita zpracování a ergonomie
– Motor a jeho projev
– Převodovka
– Komfortní podvozek
– Stabilní jízdní vlastnosti
– Spotřeba
– Odhlučnění
Mínusy
– Cena příplatků
« Test ojetiny Ford Kuga: Na vrcholu své třídy Test Audi SQ8 4.0 TFSI (373 kW): Dokonalý paradox »
