Srovnávací test Subaru BRZ vs. Hyundai Genesis. Nejzábavnější zadokolky za rozumnou cenu
Dva atmosférické motory, pár samosvorných diferenciálů mezi zadními koly a mokré serpentiny na Ještědu = spousta pořádných driftů a úsměv od ucha k uchu. Auta střídám jako ponožky a klikatou okresku jezdím nahoru, dolů, nahoru, dolů, nahoru, dolů… Od rána až do setmění, do zblbnutí, jako nějaký šílenec. Jenže mě to tak strašně moc baví! Subaru BRZ i Hyundai Genesis Coupé jsou naprosto famózní auta a my se dnes pokusíme zjistit, které z nich je lepší zadokolkou za rozumné peníze. A že to bude těsné!
Ale hezky popořadě, prvně si naše adepty na jedny z nejzábavnějších aut planety za přijatelnou cenu představíme.
Jak jistě z fotografií poznáte, tak Hyundai Genesis není žádnou novinkou, ti znalejší dokonce vědí, že už se v Evropě ani neprodává. Ojetých kousků s nízkým nájezdem a v super stavu je ale dostatek a proto nevidíme důvod, proč ho do našeho souboje nezařadit. Vždyť se se Subaru BRZ vyráběli ve stejné době a stáli podobné peníze. Naše auto je z roku 2012, na tachometru svítí číslovka 46 000 kilometrů a dokonce je na něho ještě rok a půl záruka. Stav je vynikající a cena pouhopouhých 370 000 Kč.
Po technické stránce je to stará dobrá klasika. Pod kapotou velký 3.8-litrový šestiválec do V, který nemá žádné variabilní časování ventilů nebo přímé vstřikování, prostě old-school! Výkon je velmi solidních 310 koní v 6300 otáčkách a točivý moment 361 Nm v 4700 otáčkách za minutu. Vše putuje přes šestistupňovou automatickou převodovku na zadní zadní, mezi kterými je mechanický samosvorný diferenciál. Řízení je hydraulické a hmotnost činí jen 1575 kilogramů. Zrychlení z nuly na stovku zabere rovných 6 sekund a maximální rychlost je 240 km/h.
Po designové stránce je to Korejec křížený s Američanem. Oblé a zakulacené tvary zůstaly, ale přibyly vytažené blatníky, dlouhá kapota, naštvaná záď, křídlo a dvojice koncovek výfuku. Zpočátku se mi Genesis příliš nezdál, ale časem se mi začal líbit.
Uvnitř je spousta místa, sedadla jsou komfortní a ve výbavě najdete všechno včetně USB, vyhřívání sedadel a spoustu dalších doplňků. Dokonce i na zadních sedadlech se dá strávit pár set kilometrů dlouhá cesta. Zpracování i materiály jsou průměrné a uvnitř si připadáte jako v americkém autě, což je kvůli tomu, že Genesis byl konstruovaýn pro tamní trh.
Naopak testované BRZ je prakticky zrovna zajetým vozem přímo od Subaru. S danou výbavou stojí přibližně 790 000 Kč, ale ojeté kousky už lze pořídit i do půl milionu. Takže Hyundai se cenovkou dokáže alespoň částečně přiblížit.
Zadní kola jsou zásobovaná výkonem 200 koní v 7000 otáčkách a krouťákem 205 Nm v 6600 otáčkách za minutu. Vše pochází z dvoulitrového čtyřválce boxer, jenž je propojen s šestistupňovou manuální převodovkou a samosvorným diferenciálem. Řízení je modernější elektrické a hmotnost velmi nízkých 1220 kilogramů. Stovku sfoukne za 6.8 sekundy a rozjede to na 226 km/h.
Zaměřím-li se na jeho vzhled, nemůžu si odpustit podobnost s Lexusem LFA. Karoserie není nijak krásná, ale agresivní, naštvaná a cool. Umí zaujmout a nespočet kolemjdoucích se za ním otočí. Zapůsobí především nezvyklá světla nebo obří koncovky výfuku.
Interiér je orientovaný pouze na jedno, a tím je zábava za volantem. Najdete tu jen potřebné věci jako je klimatizace, USB a radio. Zpracování není nic extra a materiály jsou zcela obyčejné. O tom ale toto auto není, což pochopíte později. Moc místa není nad hlavou a zadní sedadla jsou spíše nouzová a odkládací, než aby měla normální využití pro cestující.
Konečně se dostáváme za volant. Hned, jakmile jsem se vtěsnal do nízko posazené kabiny BRZ, pousmál jsem se. Posed za volantem je úžasný, volant výborně padne do dlaní a řadící páka i ruční brzda jsou přímo po ruce. Již po prvních metrech si připadám jako bych se vrátil o několik desítek let zpět a seděl ve starém BMW. Všechny ovládací prvky jsou tuhé a komunikativní, vše je orientováno na řidiče a mám pocit jako v přerostlé motokáře.
První dva dny ho využívám jen jako přibližovadlo do práce a nestačím se divit. BRZ je sice tuhé jako blázen a na nerovnostech mě natřásá jako trakař, ale zbytek je příjemný a neobtěžující. Řízení není otravně tuhé, spojka má luxusní chod a motor úžasně nízkou spotřebu. Po městě jsem jezdil za 7.5 a mimo za 6! Nad hlavou sice moc místa nenajdete, ale jinak si připadám jako v docela rozměrném coupé. Na křižovatkách mi to občas nedá a muusím se hezky sklouznout. Vlastně poprvé v životě jsem dojel o půl osmé ráno do práce s úsměvem na tváři, ale pozdě, protože jsem se nemohl odtrhnout od volantu.
Oproti tomu Genesis je ve městě příjemným autem se vším všudy. Má pohodlnější vyhřívaná sedadla, měkčí podvozek, až překvapivě prostornou kabinu a dobrou automatickou převodovku. Dá se tak bez problému používat jako každá jiná nákupní taška typu Octavia. To, že nesedíte v normálním Hyundai poznáte hlavně díky přebuzenému řízení a extrémním reakcím na plynový pedál – někdy je obtížné rozjet se bez blikající kontrolky ESP. A pak je tu zvuk šestiválce, který zní i v nízkých otáčkách božsky.
Další den vyrážím se svým kolegou a fotografem směr Ještěd, kde se tito vyvolení ukáží v tom nejlepším světle, na klikatých horských okreskách. Úvodní stokilometrovou cestu po dálnici trávím v BRZ a musím říct, že až na tuhý podvozek mě cesta nijak neunavila a nebál bych se s ním jet třeba na druhý konec republiky. Pomalu se blížíme k hoře Ještěd, silnice začíná vlhnou a já mačkám tlačítko na vypnutí elektroniky. Před první serpentinou jdu na tvrdé brzdy, přes plnou čáru si najíždím do protisměru (nebojte se, nepraskla) a současným škubnutím volantem doprava a přidáním plynu při vytočené dvojice se dostávám do jednoduchého a velmi snadného driftu. Dvojka je vytočená v omezovači, čtyřválcový boxer krásně štěká a můj obličej vypadá, jako bych právě vyhulil jointa kvalitní marihuany.
Tuto zhruba desetikilometrovou silnici si dávám nahoru a dolů asi 100-krát a nestačím se divit. Auto je fantasticky vyvážené, řízení je přesné a pedály rozmístěné geniálně pro rychlé meziplyny. Brzdy tvrdé a podvozek jistý. Abyste si ho pořádně užili, musíte držet minimálně 4000 otáček a jet s ním 100 % kudlu. V nižších otáčkách je motor líný a bez točivého momentu, nahoře má naopak rychlé reakce a parádní projev. I když jedu čistou stopu, na nájezdu jsem doslova přilepený k asfaltu, tak na výjezdu vždy úzké zadní pneumatiky povolí a já snadným kontra srovnávám čumák vozu do původního směru. Strašně moc jsem si zamiloval řazení, dráhy jsou totiž krátké a kulisa přesná, navíc má ten krásný mechanický chod jako u WRX STI. Sakra, jak já to auto miluji! Na mokré vozovce si ho můžete přehazovat v nádherných driftech z jedné zatáčky do druhé a bavit tak nejen sebe, ale ji nechápavé okolí.
V půlce dne si vyměňujeme auta a v momentě poznávám rapidní rozdíl mezi těmito dvěma vozy. Ačkoliv jsou na papíře ve výsledku velmi podobné, v reálném světě se zdají být naprosto odlišné. Genesis je jako americký muscle-car, který dostal jedno z nejlepších hydraulických řízení a dobrý podvozek. Stačí jen mírně ušpiněná nebo mokrá vozovka a zadní kola se protáčejí i na třetí rychlostní stupeň. Kontra volantem mám prakticky celou dobu jízdy, v zatáčkách, na rovinkách a mnohdy i na brzdách.
Jakmile se snažím projet celou vracečku bokem, tak zjišťuji, že to nebude tak jednoduché jako s BRZ. Reakce na plyn jsou extrémní a právě tady se pozná, jak moc s ním umíte zacházet. U rozhozeného Subaru máte nohu na podlaze a směr korigujete prakticky jen volantem. Naopak u Hyundai jen ťuknete do plynu, hydraulické řízení vám natočí kola do opačného směru v podstatě samo a už zbýváte jen vy a plynový pedál. Příliš moc plynu znamená okamžité přetočení, naopak málo razantní kousnutí a srovnání se do směru, kde čeká hluboký příkop. Začátečníkům bych vypínat ESP vážně nedoporučoval. Pokud jste však zkušenější řidič, užijete si s ním neskutečnou porci zábavy. Drifty jsou dlouhé, pokračují ještě desítky metrů za zatáčkami a garantuji vám, že jízda bokem vás s ním nikdy nepřestane bavit.
Další velký rozdíl mezi těmito vozy je v řízení. Subaru má elektrický posilovač, který sice umí poskytnout poměrně dost zpětné vazby, ale hydraulice v Hyundai se zkrátka nevyrovná. Genesis reaguje na sebemenší pohyb volantem bleskurychle a do dlaně vám vysílá všechny informace od předních kol. Naopak BRZ komunikuje spíše přes sedadlo s vaším zadkem, to zase neumí větší Korejec.
Samotný motor je dílo boží. Táhne od nejnižších otáček a točí se s chutí. Nenašel jsem žádný ”mrtvý” bod či otáčky, které by mu byly cizí. Táhne, jako by měl hrubě přes 350 koní a troufám si tvrdit, že je to jeden z nejlepších atmosférický šestiválců kategorie svojí doby.
Při opravdu rychlé jízdě mi raší pot na čele a adrenalin tryská ušima. Dosahované rychlosti jsou až přehnaně vysoké a při pohledu na tachometr se spolujezdcům dělá mdlo, ještě když kolem sebe vidí samé vzrostlé stromy a srázy. Jenže podvozek překypuje jistotou a zvládá až nesmyslné zacházení, brzdy jsou silné… a co víc vám budu povídat, po této stránce je vše na jedničku. Nesmíte mu ale začít moc věřit, v některých okamžicích umí hodně kousat, a to by mohlo bolet. Připadá mi jako takový mezistupeň moderních muscle-car a starších AMG. Překvapila i automatická převodovka, která řadí rychle a přesně, jen by mohla nechat motor točit až do omezovače.
Takže teď už zbývá jen jedna otázka, na kterou je velmi těžké odpovědět. Které je lepší?
Pokud vám jde o co nejnižší náklady na provoz, máte rádi spíše přesnou a ostrou jízdu s náramně jednoduchými drifty, tak je pro vás Subaru BRZ jednoznačnou volbou. Tomu autu nemám co vytknout, je dokonalé.
Jestliže jste však v hloubi duše chuligán a máte rádi adrenalin, jednoznačně vede Genesis. Ten šestiválec, řízení a kousavý samosvor jsou prostě úžasné záležitosti. Navíc se dá koupit za tak směšné peníze… Já si svého vítěze vybral, i když je to pořád ”jen” Hyundai.
« Mezigenerační srovnávací test. Mazda 6 MPS a Mazda 6 2.5G Hybridní AMG je realitou. Mercedes-AMG CLS 53 má 320 kW a filtr pevných částic »
