Srážky se zvěří: Kterých nebezpečných chyb se určitě vyvarujte?
Zimní slunovrat je za dveřmi, což znamená jediné: dny jsou nejkratší za celý rok. S brzkou tmou se prodlužuje doba, kdy se potkávají aktivity lidí a divokých zvířat – bohužel i na silnici. Například minulou zimu zaznamenala Policie ČR 3 310 střetů s lesní zvěří. Z toho 1 284 připadalo na loňský prosinec. Získat v takovém případě odškodnění je velmi obtížné, bez speciálního připojištění takřka nemožné.
Lišky, kanci ani jeleni si samozřejmě povinné ručení neplatí. Případná nehoda tak jde k tíži vždy jen a pouze řidiči, který měl podle pravidel pohyb zvěře na silnici očekávat a styl jízdy mu přizpůsobit. „Šero, mlhy, námraza, sníh a zvířata, která se snaží v zimě najít potravu. Tato kombinace je bohužel ideální pro bouračky s lesní zvěří. Kritický čas je ráno a soumrak,“ uvádí expert na odškodnění společnosti Vindicia Tomáš Beck. A rovnou nabízí přehled nejčastějších chyb, kterých se řidiči při haváriích se zvěří dopouští.
Chyba č. 1: Nenahlásíte srážku policii či myslivcům
Policie zdůrazňuje, že v případě srážky s divokými zvířaty máte povinnost neprodleně o nehodě informovat. Jakýkoliv střet se zvířetem proto hned nahlaste, i kdyby škoda na vozidle nepřesáhla 100 tisíc korun. Je důležité, aby se o zraněné zvíře autority postaraly, ať už půjde o převoz do záchranné stanice, odstranění těla jakožto nebezpečné překážky z vozovky nebo zkrácení trápení raněného zvířete. Učiňte tak i v případě, že divoký tvor po srážce uteče – zdaleka to totiž neznamená, že je zdravotně v pořádku.
Chyba č. 2: Zastavíte tam, kde ohrozíte sebe i ostatní
Nikdo příčetný si nepřeje úmyslně srazit živého tvora. Pokud už ale ke střetu dojde, je nutné postupovat tak, abychom neohrozili sebe, posádku ani ostatní účastníky provozu. „To, že je zakázáno od nehody odjet bez povšimnutí, rozhodně neznamená, že musíte za každých okolností okamžitě zastavit a řešit situaci na místě. Pokud vám tedy vběhne před kapotu srnka na dálnici, může být nerozumné zabočit okamžitě ke krajnici a za plného provozu se pokoušet zraněné zvíře zachránit. Pravděpodobně tak vyvoláte ještě větší chaos a zvýšíte riziko pro sebe i pro ostatní. Raději nehodu bez prodlení telefonicky nahlaste policii i ostatním autoritám, popřípadě upozorněte ostatní řidiče na speciálních linkách o dopravní situaci. Auto zastavte až na místě, kde je to bezpečné,“ radí Beck.
To samé platí i pro provoz na běžných silnicích, kde nesmíte zabrzdit v nepřehledné lokalitě, například za zatáčkou či horizontem. „V opačném případě se ke střetu se zvěří přidá další problém, protože můžete být viníky další autonehody,“ upřesňují experti ze společnosti Vindicia.
Chyba č. 3: Nesjednáte si připojištění
Povinné ručení se na havárie, u kterých hrála roli zvěř, nevztahuje. Škody na vozidle tak musíte zaplatit ze svého a smůlu máte i v případě těžkých zranění. Navíc ještě budete muset zaplatit hodnotu uhynulého zvířete. Pomůže vám ale speciální připojištění právě na srážky se zvěří, havarijní pojištění, životní pojištění, popřípadě pojištění sedadla spolujezdce. Vyplatí se situaci nepodcenit, protože ročně se stanou tisíce nehod se zvěří. A byť se většinou obejdou bez ztrát na lidských životech, střet s divočákem, losem či jelenem dokáže auto i posádku značně pocuchat. Buďte raději připravení.
Chyba č. 4: Nezapátráte po okolnostech
Ačkoliv většinou s odškodněním po nehodě neuspějete, v jednom případě se vám šance otevírá. „Pokud se v místě konal hon a vám se podaří prokázat, že zvíře vyplašili a pod kola zahnali právě lovci, nesou za srážku zodpovědnost a vám se podaří kompenzaci získat. Zaplatí ji místní myslivecké sdružení ze své pojistky odpovědnosti,“ říká Beck. Vyplatí se proto, když po srážce zapátráte v okolí a podíváte se na místní obecní vývěsky, ať už online či fyzické. Lovci totiž mají povinnost o plánovaném honu informovat.
Chyba č. 5: Sražené zvíře si odvezete
Byť může zabitý bažant, srnec či zajíc lákat na představu pečínky, rozhodně si zvíře neodvážejte. V takovém okamžiku se totiž dopouštíte protiprávního jednání. To, že ke střetu vůbec došlo, navíc může mít i jinou příčinu, než je nezkušenost či špatný odhad zvířete. Mohlo být nemocné, a proto se pohybovat pomaleji, být méně plaché či jednoduše nereagovat. Zvěřina z odlovu prochází testováním, aby bylo zaručeno, že se lidem dostává na stůl nezávadné maso. Některé zvířecí nemoci jsou velmi nepříjemné a nebezpečné i pro člověka, proto nikdy neriskujte.
.« Test MG EHS 1.5 TGI PHEV Exclusive: Nástup na trh bez trapasu Test Range Rover P440e: Stále králem? »
