TEST Škoda Fabia Monte Carlo 1.4 TDI – Jedničkové RS junior
Jedu si novým Superbem L&K do Škodovky a mám slzy v očích, že zas dostanu nějaký malý kostitřas v naftě, který bude dobrý tak pro… nikoho. Přijíždím do podzemních garáží, rozloučím se s úžasným Superbem a přebírám si klíče od trojkové Fabie. Odemykám a hledám mezi těmi desítky aut, která plechovka to na mě zabliká tentokrát. A vida, ona je to Fabia v provedení Monte Carlo v boží šedé barvě. Pod kapotou ukrývá tříválcové TDI a ani skvělý design zatím nenapomohl k tomu, abych byl více optimistický.
Vzhled a technika
Usedám za volant a hele, ono to vypadá parádně i uvnitř! Komfortní sedadla s velmi slušným bočním vedením. Velký displej informačního systému a kožený volant, jenž mi až moc připomíná ten z Octavie RS. Barevné provedení čalounění vypadá parádně a připadáte si jako v nějakém hot-hatchi. Ano, plasty na palubovce jsou tvrdé, středový panel je až kdesi dole u lucifera v pekle, ale to jde stranou, protože jsme přeci jen pořád v třídě malých hatch-backů. Na zadních sedadlech moc místa nenajdete a pro osoby nad 180 cm je sedět na nich utrpením. Zavazadlový prostor je… hmm, normální (330 l) a překáží jen vyšší nakládací hrana. Do Chorvatska to holt není a Fabie míří spíše na mladší páry, které neřeší místo za sebou. Za totální úlet pak považuji panoramatickou střechu a bezklíčové odemykání, protože to v této kategorii budete hledat jen těžko.
Ale zpět ven. Monte Carlo se chlubí především sportovními doplňky. Můžeme si tak všimnout začerněných světlometů s LED-denním svícením, černé mřížky chladiče a lízátka. Černé prahy, tmavě šedá matná kola o rozměru 17’palců a na zádi najdeme difuzor a decentní křídlo na horní straně víka kuru.
Pod kapotou tohoto akčně vypadající drobka máme nový vznětový tříválec TDI s objemem 1.4-litru. Jeho výkon je 77 kW v 3500-3750 ot./min. a točivý moment 250 Nm v 1750-2500 ot./min. Vpředu očekáváte správně klasické zavěšení McPherson a vzadu pevnou nápravu. Hmotnost je pouze 1165 kilogramů a udávaná spotřeba 3.9 l ve městě, 3.3 l mimo a 3.5 l kombinovaně je jen babskou povídačkou. Už teď vám můžu říct, že pod 4 l/100 km jsem se ani na okresce nedostal. Město se drželo kolem 6 l a při dálničních 130 km/h si řekne taky o 6 l/100 km. Zrychlení z nuly na stovku zabere 10.1 sekundy a maximální rychlost činí skoro 200 km/h.
Jedeme
Startuji a na tváří se mi rodí úsměv. Vždyť ten tříválec zní jako 1.9 TDI, které bylo řádně nakopáno do koulí, jak vtipný to projev. Po zahřátí se motor uklidní a je o něco příjemnější. V nižších otáčkách se ale třepe celé auto a o kultivovanosti se tu dá bavit jen ztěžka. Nad 2000 ot./min. je už vše OK a okresky s dálnicí se stávají velmi lehkým úkolem. Do města se kvůli velmi dlouhému zpřevodování úplně nehodí a míří tak na jednotlivce, kteří denně tráví svůj čas na cestách.
Tříramenný volant alá RS skvěle padne do ruky a celkový posed je dosti slušný, jen bych uvítal možnost sedadlo dát ještě o pár centimetrů níž. Řadící páka je bohužel moc nízko a ruku musíte mít nataženou až kamsi hluboko – no a tím všechny zápory končí, zbytek je totiž velmi dobrý. Řízení je nečekaně a příjemně tuhé. Ve volantu je dostatek citu i zpětné vazby a na tvrdé pedály si musíte oproti jiným autům chvíli zvykat, ale časem si je budete pochvalovat. Jen spojka by mohla mít vyváženější záběr. Chod řadící páky je hladký a přesný.
Obrovským skokem oproti minulé generaci je podvozek. Ten je až nadprůměrně komfortní a dálniční cestování tak není žádný problém, ale radost. Za odhlučnění dostávají konstruktéři jedničku. Motor při 130 km/h díky dlouhým převodům pětistupňové převodovky točí kolem 2500 ot./min., takže to máme taky v normách. Uvítal bych však kratší převody a šestku k tomu.
Ve městě mi nevyhovovala již zmíněná dlouhá převodovka, ale u zbytku jsem nemohl najíjt žádný nešvar. Z auta je pěkný výhled, hezky se s ním parkuje a s motorem 1.2 TSI, který podle mě dává mnohem větší smysl s ním musí být radost jezdit. Mimochodem TSI je o 60 000 Kč levnější a má o pár kW víc, reálná spotřeba bude +/- stejná. Hlavně kultivovanost benzinového čtyřválce bude úplně někde jinde.
Vyjíždím za město a Fabia Monte Carlo v naftové variantě mi stále víc a víc připomíná jedničkové RS, jen v takovém jemnějším balení. 250 Nm s lehkým autem v nižších rychlostech docela cvičí a pocitově se zátah zdá být mohutný. Příval točivého momentu ale rychle ustane a je dobré řadit dřív a vést se na vlně krouťáku. Ano, turbo-díra tu je jak Jeruzalém, ale není to nic, na co by se nedalo zvyknout – asi jako každá menší nafta. Rychlejší zatáčky projíždí precizně a ty pomalejší mu taky nedělají problém, jen na výjezdech pod plynem přichází nedotáčivost moc brzy. S dobrým dávkováním plynu jej nic nerozhodí a problémy nastávají jen na větších nerovnostech v podobě mírného odskakování. S 1.2 TSI musí být opravdová radost jej řídit.
Závěr
Za cenu přes 450 000 Kč moc smysl nedává. Kupte si ji v benzínu, oželte nějaké ty prkotiny ve výbavě a hned jste na 350 000 Kč. Koupě nové Fabie se už vůbec nemusíte bát – je komfortní, dobře odhlučněná, pro dva cestující dostatečně prostorná a s trochou cviku si s ní užijete i určitou dávku zábavy. V provedení Monce Carlo navíc vypadá fantasticky. Těch pár chybiček jí myslím ještě rádi odpustíte.
Plus
Podvozek
Řízení
Interiér
Zpracování
Vzhed
Chod a přesnost řadící páky
Mínus
Vyšší cena
Kultivovanost naftového tříválce
Vysoký posed a řadící páka příliš nízko
« Moje Toyota Supra – Koupě a první úpravy Modernizovaný VW Golf přijde v březnu, následovat bude R420 »
