Škoda 110R Coupé. Česká legenda, co porážela západní značky
Řekněte slovo Škoda a většina motoristických fanoušků si představí 130RS. Jenže za jejím zrodem stála další legenda a tou je elegantní 110R Coupé.
Vůz byl vyráběn tehdejší automobilkou AZNP (nyní Škoda) v automobilovém závodě v Kvasinách. Výroba trvala celých 10 let mezi roky 1970-1980. První prototyp však brázdil silnice už od roku 1968. Postupem času proběhl nespočet modernizací, kdy se řešila kromě pár designových prvků i ventilace a ke konci výroby bylo nahrazeno palivové čerpadlo HF za Jikov MF a karburátor Jikov 32 DDSR dal přednost novějšímu EDSR.
Pod kapotou této české hvězdy se nachází kapalinou chlazený čtyřtaktní čtyřválec, jenž je umístěn nad zadní nápravou. Jeho objem je 1107 cm³ a produkuje na svou dobu obligátní výkon 46 kW při 5250 ot./min. Vůz však oplývá velmi dobrou aerodynamikou a nízkou hmotností, a tak se stal velmi rychlým a obraným strojem, který později slavil nespočet úspěchů i na závodních tratích.
Ale zpět k pohonnému ústrojí. Čtyřválcová jednotka posílá výkon na zadní kola přes čtyř-stupňovou manuální převodovku a na sněhu se tak se 110R dalo vykouzlit několik krásných ”boků”. Převodovka je plně synchronizovaná a brzdový systém dvouokruhový, vpředu jsou brzdy kotoučové a vzadu bubnové.
Kvůli velmi malé nádrži o objemu 32 litrů dojezd činil pouze něco kolem 400 kilometrů, průměrná spotřeba totiž byla 9 l/100 km.
110R stojí na samonosné ocelové karoserii a chlubí se tvarem takové civilnější 911. S bezrámovými okny vypadá prostě skvěle. Vnitřní uspořádání sedadel je 2+2, přičemž ta zadní lze považovat spíše za nouzová.
Ze 110R bylo později vytvořeno i několik závodních variant. 110R Rallye, 180/200RS a samozřejmě nejslavnější 130RS.
Karoserie byla značně upravena kvůli nižší hmotnosti a lepšímu přítlaku, má užší plechy, laminátové části a různé aerodynamické doplňky. Vyšší tuhost byla zajištěna výstuhami podlahy, zpevnilo se uchycení ramen a uvnitř se objevil bezpečnostní rám.
Objem byl zvednut na 1289 cm³ a výkon měl úctyhodnou hodnotu 103 kW. Úspěchy se konaly jak na rally tratích, tak i na okruzích. Tyto závodní stroje osedlávali tovární jezdci John Haugland, Ladislav Křeček,Svatopluk Kvaizar, Šedivý, Horsák na šotolinových tratích a na okruzích se o výsledky starali Břetislav Enge, Zdeněk Vojtěch a Jan Šenkýř.
Nyní je poměrně složité najít pěkný a zachovalý kousek, který neprošel tuningem. Když už nějaký najdete, ceny jsou extrémní a čítají se na několik stovek tisíců.
« Test ojetiny Infiniti FX50 S. Osmiválcové hromobití v exkluzivním balení Legendární německá značka Wiesmann hlásí návrat. Opět s technikou BMW »
