Řídili jsme Ineos Grenadier: Jediný poctivý offroad současnosti je ohromující
Nezávislá britská firma Ineos představila zcela nový nekompromisní offroad, který svým designem, koncepcí i přístupem připomíná zesnulý Land Rover Defender. Fanoušci jásají, ale je pro takové auto na dnešním sofistikovaném trhu ještě vůbec místo? To jsem konečně mohl zjistit na prvních jízdách.
Fanoušci pravých terénních speciálů v roce 2016 usedavě oplakávali definitivní skon klasického Defenderu, který po takřka sedm dekád platil za nezastavitelného dobrodruha a oddaného pracanta. Land Rover přišel s nástupcem, který je však o poznání sofistikovanější a pro pravověrné už ztratil původní kouzlo. Právě proto je tu ale firma Ineos a její Grenadier, který jako by původnímu Defenderu z oka vypadl…
Ostatně jeden z nejbohatších Britů sir James Arthur Ratcliffe se původně snažil práva a nástroje na výrobu Defenderu od automobilky Land Rover odkoupit. Po neúspěšném jednání se pak rozhodl, že si postaví vlastní. Ke spolupráci přizval odborníky z rakouské firmy Magna Steyr, která mimo jiné pro Mercedes vyvinula pohon všech kol 4Matic a dodnes vyrábí terénní třídu G, a výsledek si právě teď můžete detailně prohlédnout.
Koncept je samozřejmě podobný Defenderu, nebo jakémukoli jinému offroadu – žebřinový rám, na něm hranatá karoserie, striktně užitkový charakter a žádné zbytečnosti. O pohon se starají, místo čtyřválcového turbodieselu z Transitu, šestiválcové benzinové a turbodieselové motory BMW spojené s osmistupňovým automatem ZF. Ineos v první řadě přichází s modelem s dlouhým rozvorem a jeho variantou pick-up, později však díky variabilní konstrukci může dojít i na další varianty. Další výhodou Greanadieru je vysoká míra upravitelnosti zákazníkovi na míru – na své by si tak měli přijít řemeslníci, farmáři, účastníci expedic i docela obyčejní nadšenci odolných terénních aut.
Duchovní nástupce Defenderu je 4927 mm dlouhý, 1930 mm široký (se zrcátky) a 2033 mm vysoký. Rozvor dosahuje 2922 mm. Nechybí stálý pohonem všech kol, redukční převodovka a uzávěrky diferenciálů.
I v interiéru je trochu poznat, jaké auto novince posloužilo za vzor. Grenadier má například jednoduše tvarovanou palubní desku, výrazný středový panel posetý ovladači nebo klasickou ruční brzdu umístěnou vedle sedadla řidiče. Mimochodem, jestli je vám povědomý volič převodovky, máte pravdu, také pochází z BMW.
Z kabiny přímo čiší snaha o funkčnost, proto tu jsou mohutné ovladače a velká tlačítka. V podlaze se nachází otvory pro odtok vody a milým detailem je také skutečnost, že výrobce myslí i na majitele, kteří později vůz vybaví nějakým offroadovým příslušenstvím, například navijákem nebo světelnou rampou. Pro tyto účely je auto vybaveno už zapojenými spínači, takže není potřeba vrtat díry do palubky nebo upravovat kabeláž.
Inspiraci bere interiér především z letectví. Poznáte to na středovém tunelu, kde každé tlačítko má svůj panel s nápisem pod ním. Milý detail pro milovníky letectví je i hlavní ovládací panel na střeše, kde lze ovládat například závěry diferenciálů (všech třech) nebo jízdní režimy.
Myslelo se ovšem také na moderní prvky. Grenadier je vybaven infotainmentem a 12,3-palcovou obrazovkou, kterou můžete ovládat otočným ovladačem. Bravo! Nechybí podpora Apple CarPlay a Android Auto. Interiér považuji za velmi povedený, vzhled sice nemusí sednout každému, ale originalita a převzetí prvků z letectví se mi prostě neskonale líbí. Zpracování je velmi dobré, zejména vezmeme-li v potaz, že se jedná o nového výrobce a auto vzniklé od nuly.
V nabídce jsou v současnosti tři verze. Terénní Trialmaster, lifestylově orientovaný Fieldmaster a vyloženě užitková verze Utility Wagon (spadá do kategorie N1). Mechanicky se na jednotlivých verzích nic neliší, jde vždy o výbavy a doplňky. Na výběr máte dvě motorizace. Obě jsou šestiválce 3,0 od BMW a jeden spaluje naftu (249 koní), druhý benzín (286 koní). To je ve světě dnešních pravověrných offroadů rarita. Zajímavostí je, že obě motorizace a výbavy stojí na korunu stejně. Je tedy jen a jen na zákazníkovi, co si zvolí. Levnější je jen užitková varianta.
Během prvních jízd na Plzeňsku jsem vyzkoušel obě motorizace a verze. Benzínový Fieldmaster jsem mohl prohnat soukromým terénním polygonem firmy Dajbych 4×4. Nechybí tady několik brodů o hloubce přes půl metru, překážky, brod bahnem, křížení náprav nebo opravdu prudké svahy. Grenadier to vše zvládl s prstem v nose. Nasimulovat podmínky, které by auto dostaly do úzkých zřejmě u nás není moc reálné. A to podotýkám, že Fieldmaster má silniční gumy. Nicméně hloubka brodění činí 800 mm, světlá výška minimálně 258 mm a nájezdový úhel 35.5°. Obě nápravy jsou tuhé a od firmy Carraro.
A jak na silnici? Dobře! Pokud jste někdy jeli původním Defenderem, tady je to úplně jiná liga. Jasně, pořád to není klasické SUV. Řízení je tuhé, má dlouhý převod a tuhé nápravy vyžadují zvyk. Podvozek je ale komfortní, auto stabilní a interiér pohodlný a dobře odhlučněný. Na silnici jsem vyzkoušel obě motorizace. Nejprve benzínovou, která se mi velmi líbila. Řadová šestka je sametová, nesmírně kultivovaná a s autem solidně cvičí. Pro mě jasná volba.
Diesel bude zase vhodnější pro klientelu verze Trialmaster, v terénu se bude více hodit vyšší kroutící moment, který je zároveň dostupný v nižších otáčkách. Nebo na delší expedice, kdy oceníte nižší spotřebu. Auto je i s naftou velmi svižné, ale kultivovanost chodu je typicky slabší. Ale i tak se není čeho bát, naftové řady od BMW jsou pořád na špičce automobilového průmyslu. To platí i pro převodovku ZF, které není co vytknout. Ineos si nemohl vybrat lepší orgány.
A kde jej kpupit? Jediný oficiální showroom naleznete v Plzni. Vůz sem dováží místní známá firma Dajbych 4×4, která má ohromné zkušenosti s terénními vozidly a jejími přestavbami. Za užitkovou variantu dáte 1,7 milionu korun, za Trialmaster a Fieldmaster 1,9. Ineos ale nemá velké oči, plánuje ročně vyrábět jen kolem 25 000 vozů, což by mohlo být realizovatelné.
« První jízda s Toyotou Prius: Vypadá jako supersport, ale je to skvělý hybrid Test Peugeot 408: Za krásu se platí »
