První jízda Suzuki S-Cross: Normální auto pro normální lidi
Suzuki S-Cross přijíždí v nové generaci, která kompletně mění jeho tvář. V základu by ale stále mělo jít především o poctivé auto, na které je spoleh. Na české premiéře jsem měl možnost si ho poprvé zkusit a došla mi jedna smutná věc. Tohle opravdu může být jedno z posledních normálních aut. Je to dobře nebo špatně?
Ale hezky popořadě. Když jsem ráno rozlepil oči, hned se mi vloudil úsměv na tvář. Venku totiž poctivě sněžilo. Lepší podmínky na test nového SUV snad už ani být nemůžou. Spořádal jsem snídani, skočil do auta, během krátké cesty po dálnici žasl, jaký chaos dokáže mezi českými řidiči způsobit trocha sněhu a na desátou dorazil na místo určení – tímto děkuji českému zastoupení Suzuki, že nás netahá z postele v pět ráno. Nebyl jsem tam první a auta už byla rozebraná, tak jsem se v klidu zapsal na čekačku a šel si mezitím vyzkoušet špičkový závodní simulátor od myrace.cz – občas je ta práce dřina. Po pár výletech do virtuální bariéry belgického Spa se vrátila auta a šlo se na věc.
Nové Suzuki S-Cross je opravdu nové. Když jsem tak před ním stál, marně jsem hledal podobnosti s předchůdcem. Novinka je už čistokrevné SUV, které se snaží tvářit drsně a dobrodružně. Výrazná maska, hráz kolem vozu z odolného plastu a krabicovité tvary. Nebudu tu teď soudit, jak moc pohledné auto je, ale je na něm jasně vidět, že myslí především na funkci a praktičnost.
To potvrzuje už otevření pátých dveřích, kde na vás vykoukne kufr o objemu 430 litrů. Ten má navíc zcela pravidelný tvar, takže ho lze využít do posledního litru. Sedadla se pak dají sklopit v poměru 60:40, výsledný objem zavazadelníku pak je 1230 litrů. Když už jsme u těch zadních sedadel, pojďme se na ně podívat. Potěší už taková maličkost, že dveře se dají otevřít téměř do pravého úhlu a také jsou poměrně velké, takže se do auta skvěle nastupuje. Překvapením pro mě byl prostor v druhé řadě. S-Cross není žádný obr. Měří pouze 4,3 metru, rozvor má hodnot 2600 mm. Místa je zde ale opravdu hodně. Když jsem si sedl za sebe (190 cm), zůstala mi před koleny ještě pár centimetrů rezerva, stejně tak nad hlavou. Sedačky jsou navíc pohodlné, dobře podepírají nohy a auto má velká okna, takže jízda zde není klaustrofobní ani pro dospělého.
Spoustu místa je i vepředu. Sedačky jsou komfortní, jen by mohly mít o kousek delší podsedák. Posaz je klasicky „SUVéčkový“, takže sedíte trochu na autě, ale aspoň máte přehled o tom, co se kolem děje. Líbí se mi bohaté prosklení. Interiér působí prosvětleně a vzdušně. A to jsem ještě nezkusil verzi s panoramatickou střechou. Pokud jde o interiér samotný, tak nečekejte žádné výstřelky. Tady ještě vládnou staré pořádky – a to rozhodně nemyslím negativně.
Palubní deska je poměrně prostá a zaměřená na funkčnost. Do auta sednete a během sekundy se cítíte jako doma. K ergonomii téměř nemám výtky – pouze dotykové ovládání hlasitosti mi moc nevoní. Kabina možná nepůsobí nejmodernějším dojmem, ale nabídne poctivé zpracování, rozumně zvolené materiály a především je z ní cítit, že před nejnovější módou dává přednost trvanlivosti a použitelnosti. Tomu nasvědčuje maximální použití analogového ovládání – klasické budíky, fyzická tlačítka, manuální ruční brzda, fyzický přepínač terénních režimů a uzávěrky. Jsem za to rád. Suzuki S-Cross je prostě normální auto pro skutečné lidi a uvnitř si nebudete připadat jak ve videohře.
Všem určitě udělá radost, že pod kapotou S-Crossu nenajdete žádný tříválec. Je zde ověřený přeplňovaný čtyřválec BoosterJet o objemu 1.4 litru. V případě zkoušeného kousku o výkonu 95 kW a 235 Nm. Jde o mild-hybrid, takže motoru ještě pomáhá 48V startér-generátor a malá baterie uložená pod sedadlem spolujezdce. Tento systém přidává dalších 10 kW a 50 Nm. Elektrický systém není schopný sám pohybovat autem. Funguje tu především jako pomoc spalovacímu motoru.
Pomáhá při rozjezdech, vyhlazuje prodlevy plynového pedálu a při ustálené jízdě nechává motor odlevovat. Uživatel jeho funkci nepostřehne, ani nijak nemusí přizpůsobit jízdný styl, ale přináší snížení spotřeby a vylepšuje dynamiku – výhra pro všechny. Samotný motor je parádní. Výkonu má dost, je příjemně pružný a v druhé půlce otáčkoměru působí poměrně živelně. I zvuk má příjemně nakřáplý. Při běžné jízdě si jeho práce ale sotva všimnete. Motor můžete mít buď s automatem, nebo jako v mém případě – šestistupňovým manuálem. Ten funguje velice dobře. Má krátké, přesně vymezené dráhy, jen přes středovou polohu lehce drhne a musíte tak řadit trochu rozhodněji. S motorem je ale spárovaný velice dobře a musím říct, že tahle dvojka k autu perfektně sedí.
Testovací jízda nebyla nijak dlouhá, takže je těžké detailně rozebrat jízdní vlastnosti, ale první pocit je víc než dobrý. Suzuki S-Cross působí vyzrálým dojmem. Na silnici se pohybuje ladně, nijak se nenechá rozhodit nerovnostmi a podvozek poskytuje velkou dávku jistoty. Taky působí velice komfortně. Naštěstí ale bez toho, aby daní za komfort byly rozbředlé jízdní vlastnosti. V zatáčkách se naklání méně, než jsem čekal a velice ochotně plní vaše pokyny.
Řízení je pak příjemně lehké, tak akorát rychlé a taky přesné. Auto na něj reaguje přirozeně a ani při rychlých změnách směru se neobjevují náznaky nervozity. Samozřejmě je tu pak taky ověřený systém pohonu všech kol Allgrip, který můžete pomocí otočného ovladače nastavit v několika režimech podle venkovních podmínek. Vybrat si můžete od režimu sport, který v zatáčkách upřednostňuje zadní nápravu, aby minimalizoval nedotáčivost a podpořil agilitu, až po režim snow, který pomáhá s trakcí ve zhoršených podmínkách.
Do rychlosti 60 kilometrů v hodině lze taky rozdělení výkonu uzamknout na 50:50, abyste se vyhrabali i z těch největších problémů. Na testovací trase jsem krátce zavítal mimo bezpečí asfaltu a S-Cross byl stejně sebevědomý, jako na silnici. Pohon všech kol netušeně odváděl svojí práci, z nitra auta se neozývaly žádné pazvuky a celé auto působilo robustním dojmem. Víc prozradí týdenní test, ale můj první pocit z S-Crossu je takový, že je to auto, na které bude spoleh.
Nové Suzuki S-Cross je trochu vymírající druh. Je to normální auto, pro normální lidi. Jakkoliv banálně to může znít, takových je stále méně. Dělá všechno dobře a na nic si přitom nehraje. Nesnaží se za každou cenu jít s dobou a nemění osvědčené věci, které fungují. Je naprosto upřímné, nabídne dostatek prostoru, funkční interiér a dobré jízdní vlastnosti na silnici i mimo ni. V dnešním předigitalizovaném světě působí takhle analogové auto neuvěřitelně svěže.
Nemusíte se ale bát, že by se kvůli svému staro-školskému přístupu vzdalo moderních technologií. Nový S-Cross nabízí systém Suzuki Safety Support, který má senzory kolem auta. Těšit se tak můžete na adaptivní tempomat s funkcí Stop&Go, 360stupňové pokrytí okolí vozu včetně panoramatického pohledu při parkování, hlídání jízdy v pruzích, automatické brždění a spoustu dalšího. A nakonec cena. Základ startuje na 508 tisíc, za čtyřkolku dáte minimálně 577,900: což je jen přibližně o padesát tisíc víc než za Dacii Duster – a já se nemohu zbavit dojmu, ale tohle je za ty peníze mnohem víc auta. Věřím tedy, že tu máme zaděláno na úspěch. Suzuki S-Cross není auto pro mileniály, nejde o tablet na kolech, ale je to poctivý vůz, který funguje. A co víc vlastně potřebujete?
Suzuki S-Cross přijíždí v nové generaci a rozhodně má co nabídnout. Pokud vám připadá, že na trhu chybí upřímné a poctivé auto, možná byste se na něj měli dojít podívat.
Plusy
– Povedený motor
– Upřímné auto
– Dobré jízdní vlastnosti
– Prostornost
– Dobře fungující čtyřkolka
Mínusy
– Tuctový design
« Zájem mladých řidičů i jejich rodičů o kurzy bezpečné jízdy stále roste Test Ford Ranger Raptor: Absolutní slast »
