Pagani Zonda F a Zonda Roadster F – Díl III.
Po dlouhé pauze jsem se opět vrátil k seriálu o legendě Horacia Paganiho. Jak to vše začalo si můžete připomenout v I. dílu a o následně navazující C12 S a Roadsteru v dílu druhém. Nyní tedy bude následovat Zonda F i se svou otevřenou verzí a jejich (po)drobnější popis.
Horaciovým cílem samozřejmě bylo co nejvíce proslavit Zondu C12 S, a tak vznikl závodní model C12 GR, který debutoval v roce 2003 na závodě 24 Hours of Le Mans. Pagani v této době ještě svůj vlastní závodní program neměl, tudíž se jednalo u soukromý vůz připravený na zakázku. Konkrétní specifikace byla motor V12 o objemu 7 litrů s výkonem 610 koní a točivým momentem 700 Nm. Vůz byl zase o něco dotaženější, nicméně ve srovnání s předchozím modelem měl prakticky stejné zrychlení i maximální rychlost, takže se Pagani rozhodl pro další vylepšení tohoto exkluzivního supersportu.
V roce 2005 tedy přišla Zonda F. Písmeno F v názvu naznačuje jméno Fangio, čímž vzdal Pagani hold legendárnímu jezdci Formule 1 Juanu Manueli Fangiovi. Už samotné technické specifikace vozu byly obdivovány odborníky a automobilovými nadšenci po celém světě a troufám si říct, že samotný Fangio by byl nadšený také. Počet válců i objem motoru zůstal pochopitelně po předchozí C12 S, stejně jako šestirychlostní manuální převodovka, ale výkon se vyšplhal na výsledných 602 koní a 760 Nm. Z klidu je vůz se suchou hmotností 1230 kg katapultován na 100 km/h za pouhých 3,6 sekundy a maximální rychlost se zastaví na hodnotě 345 km/h. Bez kvalitní aerodynamiky by byl výkon motoru dobrý akorát tak na pálení gum na parkovišti, takže je přítlak karoserie v rychlosti 300 km/h celých 600 kg. Stejně oslnivé jako hodnoty zrychlení jsou i možnosti brzdové soustavy Brembo, jelikož ke zpomalení z 200 km/h na 0 km/h potřebuje Zonda F pouze 4,4 sekundy. A pro ty, kterým bylo „obyčejné eFko“ málo, vznikla ještě ostřejší verze Clubsport s výkonem 650 koní a točivým momentem 780 Nm.
Jistě, s každým novým modelem se nejsledovanější hodnoty posouvaly jen o desetiny sekundy a 5 až 10 km/h, což je jako vymačkávat vlhkou houbu. Nicméně, v motoristickém světě jsou milníky, které chtěl Horacio překonat, a tak byly vozy jako například Mercedes-Benz SLR McLaren nebo Lamborghini Murciélago poraženy. A to nejlepší, co ze sebe dokázala Zonda F vydat, přišlo 25. září 2007, když na Nürburgringu stanovila časem 7:27,28 nový rekord pro sériově vyráběné vozy.
Další velký třesk přišel v roce 2006, kdy Pagani představil model Zonda Roadster F. Tady už se nehrálo na žádnou slabší a silnější verzi, ale Roadster rovnou převzal veškeré vlastnosti a schopnosti od verze Clubsport. Takže 650 koní, 780 Nm, stovka za 3,6 sekundy a 200km/h za 9,8 sekundy. Vzhledem k výjimečné konstrukci vozu zůstala dokonce i hmotnost bez střechy 1230 kg, takže každý jeden kůň nese na svých bedrech pouze 1,89 kilogramu. Oproti verzi coupé ztratil Roadster F při svém ostrém kole na Nürburgringu pouze 2 sekundy. Původní produkce tohoto ručně vyráběného supersportu byla omezena na 15 kusů, ale jelikož byla okamžitě na dlouhou dobu vyprodána, vzniklo nakonec 25 vozů. I díky tomu byl Roadster F považován za jeden z nejvíce exkluzivních kabrioletů, a také za jeden z nejdražších. Ve své době začínala jeho cena na 600.000 Euro.
Ale Horacio Pagani stále nebyl spokojen, což mělo pouze jediný možný směr vývoje – Zonda Cinque, o které si povíme zase příště.
« Video – Mini a první backflip s autem na světě Mercedes-Benz G63 AMG 6×6 – Když offroad nestačí »
