Nepřiměřená rychlost na silnicích zabije 4 z 10 osob
V období ledna-září bylo v důsledku dopravních nehod na pozemních komunikacích v České republice usmrceno 410 osob, meziročně se tak jedná o 12% nárůst (+ 43). Těžce zraněno pak bylo 1 857 osob, tj. o 47 osob více (+ 3 %).
Nepřiměřená rychlost
Nepřiměřená rychlost je jedním z 11 dílčích cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. V důsledku nepřiměřené rychlosti bylo v uvedeném období usmrceno 153 osob, dalších 544 osob pak bylo těžce zraněno. Po třech letech poklesu počtu usmrcených osob v důsledku nepřiměřené rychlosti je v letošním roce evidován 17% nárůst (+ 22 usmrcených), v oblasti těžkých zranění je pak také evidován meziroční nárůst o 14 % (+ 66 usmrcených).
V září bylo v důsledku nepřiměřené rychlosti usmrceno 31 osob, tj. nejhorší bilance od roku 2010 (39 usmrcených). Letošní negativní vývoj byl umocněn také v srpnu, kdy bylo usmrceno 27 osob (pozn. opět nejvíce od roku 2010 – 29 usmrcených).
Téměř 4 osoby z 10 (37 %) byly usmrceny vlivem nepřiměřené rychlosti, resp. 3 z 10 těžce zraněných osob. S uvedeným podílem hraje nepřiměřená rychlost v rámci dílčích cílů prim.
Krajské srovnání
V rámci jednotlivých krajů existují značné rozdíly. Nejvíce usmrcených (25) vlivem nepřiměřené rychlosti bylo evidováno v rámci Středočeského kraje, každá 3. osoba zde byla takto usmrcena. Krajem s nejvyšším podílem usmrcených osob v důsledku nepřiměřené rychlosti je Ústecký kraj, kde bylo usmrceno 18 osob, tj. 69% podíl v rámci uvedeného kraje. V rámci Středočeského kraje bylo v důsledku nepřiměřené rychlosti těžce zraněno 112 osob, tj. 35% podíl v rámci uvedeného kraje. Téměř polovina těžce zraněných osob v kraji Vysočina (46 %) jde také na vrub nepřiměřené rychlosti – nejvyšší podíl ze všech krajů.
Překračování nejvyšší dovolené rychlosti do 10 km v hodině přiznalo průměrně 86 % respondentů. Těch, kteří jezdí ještě rychleji, bylo 66 %. Většina řidičů faktor nepřiměřené rychlosti stále podceňuje. Obzvlášť nebezpečná je pak nepřiměřená rychlost ve směrových obloucích, to znamená v zatáčkách a v jejich bezprostředním okolí. Tato situace je kritická především na silnicích I. a II. třídy v extravilánu, tedy na území ležícím mimo zastavěné území obce.
„Nárazová rychlost má markantní vliv na závažnost zranění těch nejzranitelnějších účastníků silničního provozu – chodců, je také rozhodující u nehod s motocyklisty,“ uvádí Ing. Jakub Motl z Hloubkové analýzy dopravních nehod (Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.) a dodává: „Obecně lze konstatovat, že se zvyšující se nárazovou rychlostí roste pravděpodobnost těžkého nebo smrtelného zranění.“
.« Alternativní pohon využívá jen 6 procent tuzemských autoparků. V zahraničí 23 procent Jak nejlépe připravit auto na zimu a tuhé mrazy? »
