Na okruhu v Mostě s Renault Sport
Využili jsme velice exkluzivní nabídky a zúčastnili se testování sportovních modelů Renault na našem oblíbeném mosteckém okruhu. K mání bylo jak Clio RS, tak i Renault Megane RS 265 aktuální generace.
O zábavu by tedy mělo být postaráno a my se přesouváme nejprve k prezentaci, předcházející samotným jízdám. Během ní se dozvídáme mimo jiné technické detaily a některé vychytávky, které ještě zvyšují možnosti obou vozů. Že se zde sportování na okruhu bere opravdu vážně, o tom vypovídá přítomnost palubní telemetrie RS Monitor na palubě vozu. Ta nejen, že umí výstup na USB, ale umí z něj i nahrát mapu tratě, kterou potom zobrazí na displeji ve voze spolu s polohou vozu a naměřenými časy jízdy.
Již během prezentace se k nám donáší jedno nemilé zjištění. Venku prší. A prší hodně. Než vylezeme a vyřídíme formality, je již trať jednolitě mokrá a hned první jízdu bychom měli absolvovat v nabroušeném Megane RS 265. No tak tedy do toho. Hned po vyjetí z depa na zaváděcí kolo je nám jasné, že jsou i příjemnější kratochvíle, než mokrá trať v kombinaci s namotorovanou předokolkou.
Voda na trati každou chvíli sbírá přední nápravu a odvádí jí pryč ze stopy. Zde musím ocenit především řízení, díky kterému se vůz ani za těchto okolností nestává nečitelným a o každé ztrátě adheze vím okamžitě a ihned ji mohu řešit. Zároveň aniž bych o to úplně stál, zkouším naplno schopnosti předního samosvorného diferenciálu spolu s vychytávkou v podobě řízení s oddělenou těhlicí. Díky tomuto řešení Megane sice na výjezdech i za tři šíleným způsobem protáčí přední kola, ale poslušně drží směr a navíc se mi nesnaží vytrhnout volant z ruky. Takto odladěný předek, který zajistí, že se se silnou předokolkou dá poměrně dobře jezdit i na mokré trati, považuji za jeden z nejlepších, které jsou v hot-hatchích dostupné.
Klimatické podmínky jsou však na akci objednány velice dobře a ještě během první jízdy déšť ustává. Trať je za celé dopoledne od slunce rozehřátá a během půl hodiny tak po vodě či dešti nejsou ani památky. Asfalt je suchý a my si na další jízdu bereme Clio RS. Dvousetkoňový prcek oproti většímu a dospělejšímu Megane dostal dvouspojkovou převodovku EDC s pádly pod volantem. Přepínám vůz do režimu sport, který by kromě tužšího řízení a rychlejší odezvu plynu, měl také ubrat na vitálnosti ESP, jehož zásahy jsou jen opravdu okrajové.
Po prvních několika zatáčkách ve mně nechává řízení v Cliu malinko rozpačitý dojem. Gumové řízení bez odezvy je o několik tříd jinde, než u Megane a poněkud tak postrádám potřebný cit na trati. Podvozek se na brzdách, jejichž dávkování sice poněkud vyměklo, při silném zpomalování trochu vlní, nicméně vlající záď sice postraší, ale auto z míry příliš nevyvede. Velice dobře si zavěšení vede v rychlých zatáčkách, kdy vůz zaklekává jen minimálně a nijak mu nevadí ani prudké změny směrů, kdy je v lehkém Cliu cítit jen minimum přenosu hmotnosti. Motor spolu s převodovkou fungují na výbornou. Výkon 200 koní, ukrývající se v přeplňovaném čtyřválci 1.6, dokáže vystřelit malý hatchback ze zatáček s vervou a neztrácí ani na maximální rychlosti, která se na konci cílové rovinky blíží 170 km/h.
Na další jízdu se opětovně soukám do skořepiny Recaro uvnitř Megane. Tentokrát již vyjíždím na suchou trať a nemohu se dočkat, co mi nejrychlejší sériový Renault předvede. Oproti Cliu se zde hraje na o hodně vážnější notu. Zatímco zvukový projev menšího Clia není nikterak výrazný, dvoulitr v Megane na vás do interiéru burácivě řve a jadrný zvuk vždy protne jen písknutí, signalizující 7 500 otáček a tedy čas řadit. Nástup motoru je stejně nesmlouvavý jako nekompromisně tvrdý podvozek a vynikající, přesné a tuhé řízení s dostatečnou odezvou. Tuhá převodovka chodí v krátkých a přesných drahách a sotva si na Megane zvyknu, začínám jeho projev milovat. Oproti Cliu připomíná Megane jízdu na střele a ačkoliv nemám pochyb, že je do normálního provozu Clio výrazně lepší volbou, Megane působí opravdu brutálním dojmem. Brzdy ani po několika kolech nejeví známky vadnutí a nejsilnější brždění do esíčka za cílovou rovinkou, kdy je potřeba zpomalit z bezmála dvou set kilometrů v hodině, zvládá Megane se samozřejmou lehkostí a bez většího vlnění. Následuje minimální náklon karoserie, přehození do druhé části šikany a následně již rychlý výjezd na dvojku s mocným protočením obou předních kol.
Renault Sport se svojí nabídkou, která už delší dobu patří k tomu nejlepšímu v segmentu sportovních hatchů, opět nezklamal. Malé a agilní Clio je proklatě rychlý hatchback, jehož pohonné ústrojí ani podvozek se nebudou bránit běžnému provozu a stane se z něj svižný parťák pro každý den. Jeho cena navíc začíná na poměrně příjemných 564 tisících korunách. Oproti němu je zde ještě vyšší stupeň v podobě Megane RS 265. Zde jdou kompromisy stranou a před námi stojí opravdu plnohodnotný sporťák, jenž je na trati jako doma. Je hlučný, je trvrdý, je proklatě rychlý a my ho zbožňujeme. Pokud zrovna nejedete rychle, dost možná se z něj zblázníte, nicméně rozhodně stojí za to. A rozhodně stojí i za ceníkovou cenu, začínající na hodnotě 740 900 korun.
Foto: Jan Švarc
« Nové BMW X6 uniklo na web Nové BMW X6 oficiálně představeno »
