img_20240721_164505

Mnoho kritiky, ale žádné zkušenosti: Většina Čechů v elektromobilu nikdy nesedělo, přesto na ně nadává

10. 11. 2024 • Novinky, Zajímavosti

Češi mají dlouhodobě k elektromobilitě mnoho výhrad. Sympatie k elektrickým autům pociťuje podle aktuálního průzkumu STEM/MARK jen necelá pětina dotázaných. Kritika elektromobility ale podle posledních dat vychází spíše z nevědomosti tuzemských řidičů. Více než 78 % totiž v elektromobilu nikdy nesedělo, a to dokonce ani na místě spolujezdce.

Náklonnost k elektromobilům je v Česku dlouhodobě nízká. Elektrická auta jsou vyloženě nesympatická dvěma pětinám dotázaných a zbývající dvě pětiny na ně nemají vyhraněný názor. V elektrickém autě se přitom svezlo jen 22 % dotázaných v průzkumu. „Češi elektromobilům nejvíce vytýkají ekologické dopady likvidace autobaterií (87 %) a zmiňují také nedostatek kovů pro jejich výrobu (72 %). Dalšími častými výhradami jsou vyšší riziko požáru (70 %), celkově nulový rozdíl mezi dopady spalovacích a elektrických vozů (70 %), destrukce auto-moto odvětví v Evropě (68 %),“ přibližuje výsledky průzkumu Zuzana Švalbová z agentury STEM/MARK.

Expert: vývoj jde překotně kupředu, řada výhrad už neplatí

Podle Tomáše Kadeřábka, experta na elektromobilitu a šéfkonzultanta leasingové společnosti Arval, se na podobných argumentech ukazuje malá zkušenost Čechů s elektromobily a také nízká míra zájmu o toto odvětví. „Řada argumentů, se kterými se dnes potýkáme u našich zákazníků, odkazuje k první generaci elektromobilů, které měli. Dnes jsou již na trhu dokonalejší baterie s lepším řízením jejich teploty, elektromobily mají zesílenou protipožární ochranu a výrazně se zlepšil jejich dojezd i dlouhodobá kapacita baterie. Diagnostika akumulátoru ojetých elektromobilů ukazuje na velmi nízkou míru degradace, například vůz Kia e-Niro měl po nájezdu 65 tisíc kilometrů stav baterie na 99 % původní kapacity,“ vysvětluje Kadeřábek.

Navzdory výhradám vnímají Češi přínos elektromobilů k ekologii

I přes opakované výhrady vnímají dotázaní Češi pozitivní přínos elektroaut k čistšímu životnímu prostředí. Většina lidí uznává bezemisní provoz elektroaut (76 %) a jejich tichý provoz v okolí silnic (84 %). Lidé také oceňují technologicky vyspělou výbavu (77 %) a dynamické vlastnosti (61 %). „Dopady výroby elektromobilů jsou dnes díky použití elektřiny z obnovitelných zdrojů při jejich produkci již srovnatelné s auty se spalovacími motory. Zároveň neplatí, že na výrobu elektroaut nebudou stačit přírodní zdroje. Světové zásoby lithia by stačily k výrobě 4,7 miliard elektromobilů s baterií o kapacitě 50 kWh,“ uzavírá Kadeřábek z Arvalu.

Častou dezinformací, která se objevuje kolem elektromobility, je například údajné zvýšené riziko požárů. Přitom data z celého světa dlouhodobě ukazují, že elektromobily hoří výrazně méně často než auta se spalovacími motory. Statistiky ze Švédska, které je v elektromobilitě oproti Česku výrazně dál, například dokazují, že požár auta na benzín nebo naftu je 20x (!!!) pravděpodobnější než požár auta na baterky. V Česku se pak každému hořícímu elektromobilu věnuje extrémní pozornost, ale reálně jde spíše o ojedinělé případy. Spalováků oproti tomu v Česku hoří v průměru šest denně.

Často je kritizována také vyšší pořizovací cena elektromobilů. Ano, ta se dlouhodobě drží vysoko, byť vstup čínských výrobců na evropský trh může s cenovkami výrazně zamávat (a přidělat hodně vrásek domácím producentům). Například základní verze čínského elektromobilu MG4 Electric začíná kolem 800 tisíc korun, což odpovídá ceně lépe vybavené Octavie. Navíc ale u elektromobilu dostanete už v základu automatickou převodovku a bohatou paletu inteligentních asistenčních systémů. Tlaku se podřizují i tradiční výrobci. VW například oznámil, že v roce 2025 uvede na trh model ID GTI za 25 tisíc eur (cca 600 tisíc Kč).

Spořiví Češi by navíc mohli slyšet i na výraznou úsporu nákladů na provoz. Z dlouhodobého hlediska se totiž vyšší pořizovací cena auta na baterky vrátí v nižších výdajích za údržbu. Elektromobily mají podstatně méně pohyblivých částí, nemusíte měnit olej, díky rekuperaci se méně opotřebovávají brzdy, zkrátka odpadne spousta starostí. Podle deníku The New York Times jsou z dlouhodobého hlediska takřka všechny elektromobily levnější než spalováky. A také výrazně ekologičtější bez ohledu na přítomnost fosilních zdrojů v energetickém mixu, za celý životní cyklus mají oproti spalovákům zhruba o čtvrtinu nižší emise.

Náklady na ujetý kilometr ještě více klesnou, pokud má uživatel možnost dobíjet doma z vlastní fotovoltaiky. Podstatnou část roku pak může jezdit takřka zadarmo (respektive za odpisy vozu a elektrárny).

V uplynulých letech se podařilo vyvrátit i mýty kolem nízké životnosti baterií. Analýzy dokazují, že pokud se uživatelé ke svým elektromobilům chovají citlivě, nabíjejí je způsobem doporučeným od výrobce (nejčastěji v rozsahu 20 až 80 procent a ideálně z pomalejších AC nabíječek), tak pokles kapacity baterií je v zásadě minimální.

Zajímavá data například zveřejnila automobilka Tesla, která naměřila průměrný pokles kapacity akumulátorů po ujetí 320 tisíc kilometrů o pouhých 12 procent. A z hlediska dojezdu je dnes již standardem 300 až 400 kilometrů na jedno nabití podle metriky WLTP, u dražších modelů s větší baterií se dojezd může vyšplhat i na 500 až 600 kilometrů. A nakonec se výrazně zkracují i časy nutné pro dobití baterií. U rychlodobíjecích stanic se už stává standardem dobití 80 procent kapacity za 30 minut a méně.

 

.

« »

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

autojournal.cz