Mercedes Benz 500E W124 – Nadopovaný taxík?
Běžné verze Mercedesu W124, po faceliftu známého jako první E-classe, mají zvláštní usedlou image. Ne že by nebyly obdivovány, to právě naopak, kombinace spolehlivosti, ukázkové výdrže a pocitu nezničitelnosti fascinuje nemalé množství automobilových nadšenců. Zároveň však mnoho lidí při pohledu na ně napadne pomalý berlínský taxík s hrdým Helmutem za volantem. Ano, většina verzí se dá sotva označit za svižné a pokud přijmeme za své pořekadlo, že rychlost zabíjí, pak jsou základní diesely nejbezpečnějšími vozy na cestách, což ve své době dost možná i platilo. Přesto na nás nadšence do řízení Porsche nezapomnělo a představilo model 500E.
Porsche? Ne, opravdu jsem se nepřepsal, tenhle zběsilý sedan opravdu ručně vyráběli v továrně Porsche. Výroba jednoho kousku tak trvala poctivých 18 dní a kvůli přísným kontrolám kvality a náročnosti produkce stálo 500E jako nové celých 2,5 milionu. Ani s takovou cenovkou neprodukovalo zisk, vylepšilo však renomé značky, u které byl průměrný zákazník šedesátiletý usedlý pán. Silnou W124 si ale oblíbili i daleko mladší zákazníci. Porsche totiž dostalo na starosti nejen smontování, ale i vývoj vozu, což je zaručená cesta ke vzniku výjimečné legendy silnic. Vzali to pořádně od podlahy – vyztužili hnací hřídel, středový tunel, akumulátor přesunuli dozadu a přidali na protilehlou stranu vyvažovací závaží. Tím zajistili slušné rozložení hmotnosti 53:47. Stačí se podívat na vypouklé blatníky a je ihned jasné, že rovněž podvozek doznal zásadních změn, upravené závěsy kol rozšířily stopu o čtyři centimetry. Strmější řízení je také jasným znamením, že tento Mercedes to myslí vážně. Všechny úpravy jsou ale velmi nenápadné, čímž vznikl perfektní sleeper, tedy vůz, který nevypadá na to, jak dobře jede.
A věřte tomu, že díky osmiválci pod kapotou tohle auto stále zesměšní i nové sporťáky. Pětilitr pod kapotou produkuje 326 koní a 480 Nm točivého momentu, což katapultuje rozložitý sedan z nuly na stovku za 5,5 sekundy. Samotný motor kromě toho, že nabízí zcela současné výkony, je také velmi technicky pokročilý. Je celohliníkový, má plynulé časování sacích ventilů a CAN-Bus řídicí jednotku. O řazení se stará čtyřstupňový automat. Ne všechny technické vychytávky auta se však setkaly s úspěchem u zákazníků. Například protiprokluzový systém nebyl až do roku 1994 vypínatelný, což nadšeným řidičům zcela pochopitelně vadilo.
Konstrukce podvozku patřila již u obyčejných verzí ke špičce, lichoběžníky vpředu, elastokinematické pětiprvkové závěsy vzadu, jen stěží budete i dnes v této třídě hledat něco lepšího. Byl to tedy výborný základ pro stavbu silného modelu, což 500E jasně dokázala. Usednout do ukázkově zpracovaného interiéru, nastartovat motor a vyjet, to byl sen mnoha lidí na počátku 90. let. Kdyby tak učinili, zcela jistě by objevili perfektně reagující motor, který je velmi dobře sladěný s jemnou automatickou převodovkou, která však při rychlé jízdě dá pocítit sílu motoru i ostřejším řazením. Pokud tvrdě skočíte na plyn v nízkých rychlostech, kontrolka protiprokluzu pomalu vzdá blikání a bude již jen svítit. Při jízdě rovněž vynikne pevnost vozu, který působí jako vytesaný ze žuly. Z podvozku cítíte větší kontakt s vozovkou, ale i tak filtruje nerovnosti přímo ukázkově. Ne nadarmo je tohle auto považováno za vrchol německého inženýrství. Zpracování celého vozu je extrémně pečlivé.
V zatáčkách se projeví širší rozchod a tlumiče Bilstein, tato luxusní limuzína do nich naletí s obratností pravověrných sporťáků a i na limitu se chová předvídatelně. Jedním z mála problémů auta byly nedostatečné brzdy. V roce 1993 to vyřešil facelift, od té doby se za koly skrývají veliké kotouče a brzdiče z modelu SL600.
Ceny 500E se stále drží v hladině kolem 300 tisíc kč a patrně již neklesnou. Koupě takového auta tak rovněž může být dobrou investicí do budoucna. Můžete si koupit mnoho novějších modelů od AMG, ale pochybuji, že by se celkovým zpracováním a charakterem nějaké vyrovnalo poctivé staré 500E (někdy označované jako E500). Osobně se mi velmi líbí, že znalec tento vůz náležitě ocení, ale pro většinu lidí je to jen další obyčejný starý Mercedes. Mnoho rádoby závodníků jistě bude překvapeno, když jim ten nudný taxikářský sedan suverénně ukáže záď. Jezdit v této esenci německé preciznosti a techniky je tak pro mě dnes stejným snem, jako pro zástupy lidí před dvaceti lety.
« Audi S8: Prémiová perla Frankfurtu První pohled na novou Hondu Civic »
