Hybridní pohony rostou na úkor konvenčních: Pokračuje omezování nabídky motorizací
Jak by mohla vypadat v budoucnu skladba vozového parku v České republice? Odpověď na tuto otázku může dát nejnovější analýza poradenské společnosti EY, která shrnuje vývoj na českém trhu za období od dubna 2018 do června 2021. Na mnoha místech dochází k zásadním zjištěním – v obecné rovině ale předpokládá odklon tradičních výrobců od konvenčních pohonů, zejména benzínu a nafty. Především hybridy a jejich plug-in varianty jsou už nyní na vzestupu napříč všemi zkoumanými kategoriemi. Ty zahrnují celkové počty vozidel i jejich výkonové a objemové parametry. V poslední části se analýza zaměřuje na šíři nabídky převodovek, pohonů i výbav.
Pieta za naftové motory
„Za jeden z významných trendů současnosti můžeme považovat odklon tradičních výrobců automobilů od naftových vozidel. V důsledku toho klesly ve sledovaném období počty nabízených motorizací o celých 18 %, kromě nafty sledujeme i významný pokles u benzínových a CNG agregátů. Ta do jisté míry nahrazují elektrická a hybridní vozidla. Zásadní posuny trhu jsou ale prozatím svazovány především poměrně limitovanou tržní nabídkou vozů s alternativními pohony a jejich vyšší cenou,“ vysvětluje Petr Knap, vedoucí partner společnosti EY pro automobilový sektor v regionu střední, východní a jihovýchodní Evropy a střední Asie.
V konkrétních číslech pak jde o pokles 22 % u benzínových, 46 % u naftových a 20 % u CNG motorizací. Nárůst počtu o 60 % naopak zaznamenaly elektrické motorizace, přičemž v případě těch plug-in hybridních šlo o 167 %, a v případě hybridních bez možnosti dobíjení dokonce 243 %.
Změny nabídky motorizací v rámci osobních vozidel lépe ilustruje bližší vhled do jednotlivých tržních segmentů. V rámci minivozidel byl patrný přesun značné části nabízených vozidel na čistě bateriové vozy, které tak ve velké míře nahradily stávající benzínové agregáty. Ty naftové přitom vymizely z nabídky některých automobilek již úplně. Podobný trend lze sledovat u nižší třídy vozů – až 75% pokles nabídky naftových motorizací je do jisté míry kompenzován 200% nárůstem nabídky vozidel s hybridními pohony, což do jisté míry relativizuje jejich značně omezená nabídka v řádu jednotek vozů.
V nižší střední třídě poklesla nabídka konvenčních pohonů o 57 %. Zaznamenán byl ovšem růst plug-in hybridních vozidel (o 200 %) a hybridů (až o 9000 %). Nabídka je na českém trhu ale omezená a čítá pouze nízké desítky takových motorizací. K trendovému růstu počtu plug-in hybridních motorizací dochází i v mantinelech střední třídy, kde jejich počty narostly o 100 %. Tento typ vozidel vykazuje jedinou pozitivní změnu i v rámci vyšší střední třídy, a to konkrétně 400% nárůst. I když je u nich pokles konvenčních motorizací nejmenší (pouze 13,3 %), potvrzují i tato čísla všeobecný trend.
Vozy typu MPV se v posledních letech potýkají s obecným úpadkem popularity. Na trhu je k dostání pouze minimum modelů z kategorie čistě elektrických, plug-in hybridních a hybridních vozidel bez možnosti dobíjení, přičemž prodeje benzínových i naftových motorizací klesají (v prvním případě o 29 %, ve druhém o 31 %). Z této ztráty obliby do jisté míry těží vozidla SUV, i když celkové počty nabízených konvenčních agregátů v této kategorii též během sledovaného období poklesly o 7 %. Vzhledem ke snaze automobilek omezovat hodnoty produkovaných emisí dochází zejména k rozšiřování nabídky plug-in (500 %) a hybridních (267 %) motorizací.
Hybridy sází na výkon
Obecně lze shrnout, že v segmentu minivozů vzrostl výkon v obou jejich úrovních na 73 kW u těch nejsilnějších, a na 49 kW u těch nejslabších. V případě malých vozů se dá všeobecně mluvit o růstu výkonu napříč motorizacemi. Významnou výjimkou potvrzující pravidlo jsou ovšem čistě elektrické vozy, kde docházelo k poklesům u nejslabších (na 113 kW) i nejsilnějších (118 kW) exemplářů, což je dáno zejména rozšiřováním nabídky do nižších cenových pater.
Mezi vozidly nižší střední třídy zaznamenaly nejstrmější nárůst plug-in hybridy, které se tak dostaly na průměrný výkon 135 kW. S poklesem se naopak potýkají především naftové a benzínové motory, které se tak přiblížily výkonům obvykle zaznamenávaným v případě čistě elektrických vozů a plug-in hybridů.
Ve střední třídě mají průměrný nejvyšší nabízený výkon 186 kW benzínové motory, výkony nejvýkonnějších nabízených naftových motorizací poklesly o 7 % na 141 kW a nejslabší motorizace pak oscilují okolo 105 kW. Opět platí, že největší výkonový nárůst sledujeme především u plug-in hybridních vozů (na 138 kW). Podobné lze tvrdit i o vozidlech vyšší střední třídy, kde mají nejsilnější plug-in hybridy výkon cca 268 kW. Ve sledovaném období mírně rostl ovšem i průměrný výkon benzínových motorů.
Nejvyšší výkonový nárůst mezi vozidly MPV byl zaznamenán u nejslabších benzínových motorů, s poklesem se opět nepřekvapivě potýkají hlavně nejsilnější naftové motory. Možná překvapením je výrazný výkonový propad na 121 kW u nejslabších hybridů typu SUV, což je opět dáno rozšiřováním nabídky směrem do nižších cenových pater. U těchto vozidel byl poměrně paradoxně naopak sledován zejména růst výkonů nejslabších dostupných benzínových motorů (na 123 kW) a jejich naftových protějšků (na 110 kW).
Vyšší objemy, obecně platnému trendu navzdory
Zajímavý vývoj, co se týče objemů motorů, komentoval vedoucí partner EY těmito slovy: „Všeobecným trendem je snižování objemů, přesto jsme během sledovaného období byli svědky růstu hned u několika mainstreamových motorizací nejen v případě velkých automobilových koncernů. Zdaleka nejmarkantnější byl v případě plug-in hybridů, kde činil až 33 %. Mírnější nárůst můžeme potvrdit u nejmenších benzínových i naftových motorů. Jde o poměrně překvapivý závěr, jelikož podle již zmiňovaného trendu by trajektorie měla být spíš obrácená. Předpoklad snižování objemů přitom potvrzují nejmenší hybridní jednotky, kde se průměrný objem motoru snížil o 31 %.
V případě minivozů nejvíce objemy motorů rostly u benzínových motorů, až o 20 % na průměrných 1,2 litru. U malých vozů se naopak plně projevil klesající trend – záporných změn dosáhla hybridní vozidla, i ta s nejmenšími benzínovými motory. Některé kategorie ale taktéž vykazovaly mírný růstový trend.
V rámci nižší střední třídy rostly hodnoty zejména u nejméně objemných naftových motorizací (o 11 % na 1,7 litru). Nejvyšší pokles naopak potvrdila hybridní vozidla (o 17 % o 0,3 litru), podobně tomu bylo u plug-in variant. Ve střední třídě narostly o 15 % objemy nejmenších benzínových motorů. U plug-in hybridů se v podstatě nedá hovořit o žádných změnách. Ty ale poměrně zásadně narostly v kategorii vyšší střední třídy, celkem o 25 % na nynějších 2,5 litru, naopak u nejobjemnějších benzínových motorů byl zaznamenán pokles průměrných hodnot objemů nabízených agregátů.
O objemech MPV se dá souhrnně říct, že klesaly. Jediný nárůst byl zaznamenán u nejmenších naftových motorů, a to pouze o 3 %. V podobném duchu se nesl vývoj i na trhu s vozidly typu SUV, kde objemy v průměru poklesly o 4 %. Největší pokles o 35 % na 0,9 litru byl evidován u nízkoobjemových hybridů.
Apel na udržitelnost výbav
„Pokud se zaměříme na transmise, můžeme potvrdit, že se na český trh dostává stále více modelů s automatickými převodovkami. V současnosti je jich k dostání ve srovnání o 39 víc, než je tomu v případě těch manuálních. Z prezentovaných čísel je ale čím dál patrnější, že automobilky kladou stále silnější důraz na ochranu životního prostředí. Dokladem toho je pokles nabídky vozidel s pohonem všech čtyř kol o 9 %. Tyto pohony totiž prokazatelně a výrazně zvyšují emise CO2 vylučované do ovzduší,“ komentuje zjištění analýzy Petr Knap.
Nabídka výbavových stupňů na českém trhu všeobecně poklesla o cca 4 %, což odpovídá snížení jejich počtu ze 190 na 182. Počet nabízených variant se v současnosti ustálil na cifře 743, jde přitom zhruba o 15% pokles, který odpovídá přibližně 135 variantám.
Další závěry jsou de facto potvrzením výše řečeného. Využívání automatických převodovek je čím dál častější. Přesto, že roste pouze zanedbatelnou rychlostí, je jich na trhu v rámci sledovaných vozidel, která tvoří více jak 80 % prodejů v ČR, více než těch manuálních. V jejich případě navíc došlo k dramatické redukci počtů, až o 40 % (což odpovídá zhruba 82 konfiguračním možnostem). Nabídka dostupných vozidel s pohonem čtyř kol za poslední 3 roky pak klesla o 9 %.
.« Test Opel Mokka 1,2 Turbo – Stylový měšťák v Alpách První Škoda z Indie pro Indii ukrývá spoustu zajímavostí »
