TEST Honda Civic 5D 1.5 VTEC TURBO (CVT)
Po dlouhé době mě opět něco srazilo do kolen a překvapilo – desátá generace Civicu, navíc Prestige a Orange Line, který doslova překonal mé očekávání. V Japonsku se toho nebojí a jako designovou perlu vypustili do světa tuto žhavou novinku. Hondařům buší srdce, když kolem nich projíždí, zastánci německé flotily se ofrňují a mají spousty závažných důvodů, proč Honda NE. Pojďme tedy mrknout na zoubek této turbo krásce.
Interiér
To je místo, kde se Honda posunula o dost levelů výše – začíná to na mě konečně působit jako vůz odpovídající své cenovce. Budíky podsvícené modrou barvou vytváří dojem příjemné a značně klidné jízdy, což by naznačoval i obsah 1,5. Nicméně ne vždy je vše tak, jak to na první pohled vypadá. Na hlavním displeji v kapličce budíků promítnete všechny potřebné funkce od rychlosti, hudby, spotřeby až třeba po navigaci. Skvěle zpracovanou částí jsou i sedadla s příjemným vedením a nízkým ukotvením, obohacena vyhříváním a elektrickým ovládáním.
Možná bych však volila možnost pohodlnější úhlu nastavení hlavové opěrky . Do palubky je dále vložen Multiinformační přístrojový panel s barevným displayem TFT-LCD, který nijak nevyčnívá a prvotřídně doplňuje interiér. Ovládání tabletu je jednoduché, rychlé a přehledné. Při jízdě raději zvolíte základní ovládání na volantu, které je sice je funkční, ale jeho plastové provedení vypadá velice levně. Celkově by bylo na místě vylepšit vzhled volantu, který by mohl mít kvalitnější materiály. Ovšem linie Orange interiér hezky rozveselí a dodá potřebný sportovní efekt. Oranžové dekory a lišty krásně kontrastují jinak s černým zbytkem.
Pokud máte obavy, že v hatchbacku se pohodlně nesvezou čtyři velké osoby, tak jste na omylu. I na zadních sedadlech je dostatek prostoru pro nohy. Odkládací plochy jsou též dostačující – hned u řidiče jich nalezneme několik na odložení drinků, peněženek, a pokud chcete nabít telefon je tu i bezdrátové napájení, které podporuje standart Qi. Potěší prohlubeň pod středovým panelem a obří prostor pod loketní opěrkou. Velikost zavazadlového prostoru činí 770 litrů a po sklopení zadních sedadel se dostaneme až na 828 litrů.
Exteriér
Pětidveřový hatchback se od osmé generace pořádně transformoval a z roztomilého oválného vajíčka se stal pořádně zajímavý kus auta. Nedokážu se přestat vynadívat na tu dokonalou souhru zadní části vozu. Skvěle zpracované prvky jako například dvě menší křídla zlepšující přítlak, přičemž na to spodní se elegantně napojují zadní světlomety.
Z přední masky jsem měla dost velké obavy, když jsem ji viděla na fotkách, ale ono to v reálu nevypadá vůbec zle. Jemně přimhouřené světlomety naznačují, že s tímhle predátorem bude dost zábavy a taky že je! Přísný vzhled vozu dotvářejí jemné vlysy na přední kapotě a také celkové propojení zamračených světlometů s maskou chladiče. Největší dominancí jsou především podélně vedené oranžové spoilery ladící se zpětnými zrcátky a prahy vozu. Třešničkou na dortu jsou perfektní 17″ kola s ostře vedenými tvary paprsků v kombinaci černé a chromové barvy. Ani tady však Japonci nezapomněli na oranžovou, a tak je na každém z kol decentní okrasná kružnice.
Jízdní vlastnosti
Začnu režimem Sport, bez kterého by byl Civic poloviční. V tomto módu je předokolka pěkně hravá a je s ní vyloženě zábava. Klobouk dolu za chuť po otáčkách, zajímavý zvuk a výbušnost motoru. Kdybych nechtěla otestovat na jakou spotřebu se dostanu, byl by tam režim Sport jednoznačně po celou dobu mé jízdy. S rychlejší jízdou jsem se držela kolem 8,5 litrů na sto kilometrů. a když jsem se začala snažit, stáhla jsem to na 7,7 litrů. V Hondě udávají, že kombinovaná spotřeba se dostane na 6,1 litrů, ale do tohoto údaje mi holt ještě pár klidných kilometrů chybělo. Ve voze se nachází tlačítko ECON, které styl jízdy ještě zúsporní a auto výrazně otupí.
V klasickém režimu je zrychlení o něco pomalejší a projev výrazně kultivovanější, takže komu lahodí pohoda, tak ať tam to Sko vůbec nedává. Podvozek je příjemný a pohodlný, výhodou je nastavení tvrdosti adaptivních tlumičů. Jelikož se automobilky neustále posouvají vpřed a dbají na bezpečnost, tak je v paketu Prestige samozřejmostí hlídání mrtvého bodu se světelným i zvukovým hlášením, varování před čelní srážkou, systém pro udržování v jízdním pruhu (vyzkoušeno a volant se párkrát zatočí a následně vás vozidlo začne urgentně volat, ať začnete řídit), asistent pro rozjezd do kopce, či při jízdě v kolonách a nechybí zadní kamera.
Co mne dost překvapilo – za jízdy si nepropojíte telefon s autem a to vás nutí zastavit. Takže pokud jste byť spolujezdec, musí se zastavit a až poté vám Civic otevře svoji bránu do světa bluetooth. Nečekala jsem, že se s tím ještě setkám u nových aut, ale ano, u automatické převodovky není START – STOP. Ten pocit, když dojedete k semaforu, zastavíte a motor stále běží, je k nezaplacení. Ze semaforů to dáte s tímto mrštným čtyřválcem z 0-100 za 8,2 sekundy, maximální rychlost pak 200km/h a motor disponuje výkonem 182 koní. Celková hmotnost vozidla je něco kolem 1411 kg.
Převodovka CVT pracuje s virtuálními stupni. Nicméně, z pohledu pravověrných “hondař” to je samozřejmě nejhorší možná specifikace a zavalí vás nekonečnými argumenty, proč se této převodovce vyhnout. Pravdou ale je, že zejména ve městě je s ní život velmi příjemný, kdy CVT v tomto prostředí nabídne bezkonkurenční hladkost a plynulost.
Při opravdu sportovní jízdě, ale začne být na rozpacích a protestovat. Má však plus za fakt, že umí simulovat projev klasické automatické převodovky pomocí převodových stupňů, a tak se vyhnete otravnému konstantnímu bzučení vytočeného motoru, jako tomu bylo dříve.
Závěr
Celkové dojmy z jízdy jsou rozhodně kladné a Honda vás dostane svým osobitým stylem a kouzlem staré školy. Jo a když se řekne 1.5, rozhodně to neznamená, že budete poslední. Turbo opravdu táhne a ten pocit, když sedíte za volantem je oslňující.
Plusy
Vzhled
Bohatá standardní výbava
Přesné a strmé řízení
Pozice za volantem
Tuhá karoserie
Prostornost vpředu
Podvozek a jízdní vlastnosti
Kultivovanost a síla motoru
Minusy
Spotřeba paliva by mohla být nižší
Objem palivové nádrže pak vyšší
CVT není vhodné pro sportovní jízdu
FOTO: Michal Kroča
.« TEST Hyundai i30 1.4 T-GDI DCT Nové Audi A8: budoucnost luxusní třídy »
