Autojournal.cz

EXKLUZIVNÍ TEST BMW 135i PERFORMANCE

7. 8. 2011 • BMW, Exkluzivní testy, Novinky, Sportovní vozy, Testy

Malé jedničkové coupé v motorizaci 135i už je i tak velmi rychlým autem a ve spojení s továrním tunningem z dílny BMW Performance se stává okruhovou a okreskovou zbraní, která není daleko od fenomenální 1M a dokonce ji v jistých ohledech i předčí. Můžete podotknout, že od vzniku sestřičky 1M nemá 135i Performance smysl, ale tohle auto nesmíte vnímat jako samostatný model. Je to primárně o doplňcích, které si můžete dokoupit pokud vlastníte jedničkové BMW v jakékoli motorizaci a výkon vozu Vás již omrzel stejně jako seriový vzhled. Nic Vám tedy nebrání sednout do auta a vyrazit směrem k autorizovanému prodejci BMW, který Vaši jedničku vyšperkuje k dokonalosti.

135i Performance, která je předmětem našeho redakčního testu je vybavena všemi dostupnými doplňky BMW Performance včetně továrního navýšení výkonu. Nejedná se však o obyčejné čipnutí motoru, které by dostalo pohonné ústrojí na limit funkčnosti a tak vyšší výkon jde ruku v ruce s výměnou sání, větším chladičem a větrákem, odolnějšími hadicemi a zcela jinou řídící jednotkou. Finální výkon  řadového šestiválcového motoru 3.0 osazeného systémem přeplňování Twin Power Turbo je úctihodných 240 KW (326 koní) a 430 Nm točivého momentu. 135i Performance je tak o pouhých 14 koní a 20 Nm slabší než 1M. Pro zkrocení nového výkonu přišly také posilněné Performance brzdy, sportovní podvozek a kompletní výfukový systém až od svodů, který jedničku promění ve řvoucí bestii, která nahání strach všude, kde se ukáže. Jednička je osazena do nádherných 18″ kol Double-spoke 313 z lehkých materiálů. Aby toho nebylo málo tak vůz dostal ještě kompletní bodykit skládající se z Performance předního a zadního nárazníku, bočních prahů, karbonového difuzoru, přítlačného křídla a lízatek pod předním nárazníkem. Finálním stylistickým doplňkem jsou pak černé ledvinky a pruhy přes celé auto.

Tovární tunning také nezapomíná na interiér a to je dominanta, kde Performance zastiňuje sourozence z divize M. Uvnitř našly místo fenomenální skořepiny, alcantarový volant s ukazatelem otáček a převodového stupně, závodní hlavice řadící páky se zkrácenými dráhamy řazení, vkusné karbonové dekory celého interiéru a sportovní pedály. Jako celek interiér vypadá opravdu skvostně a uvnitř se člověk cítí jako v závodním speciálu. Výsledkem je vlastně uplně jiný automobil, než který stal na začátku procesu a rovnou říkám, že vypadá perfektně.

Na recepci v českém zastoupení BMW jsem si převzal klíčky a scházím do podzemních garáží, kde na mě tento krasavec již čeká. Po prvním spatření mi padá brada hodně nízko a dlouho kolem jedničky chodím jako mlsný kocour kolem sousedovic zrzaté miciny. Beru klíček, odemykám a soukám se do skořepin, které sice lehce komplikují nástup do vozu, ale po usednutí skvěle obepnou tělo a jsou i příjemně komfortní. Mačkám tlačítko Start/Stop a jednička se zatřepe, vydá opravdu brutální zaječení a ustálí se na volnoběhu. Lehce prošlapuji plyn a to, co se ozývá z výfuků je prostě neuvěřitelné – auto prská, střílí a řve jako závodní speciál s výfukem bez nutných emisních okleštění! S úsměvem retardovaného šílence a tepem těsně před srdeční příhodou řadím za jedna a opouštím podzemní garáže.

Co nejrychleji se proplétám Prahou a mířím na zatáčkovité okresky v okolí Karlštejnu. Během průjezdu městem se jednička zahřála a hned po sjezdu na dálnici nemůžu odolat nutkání prohnat všech 326 koní a posílám plynový pedál na návštěvu za podlahou – auto s okamžitou reakcí na plyn vystřelí dopředu, zatlačí mě do sedadel a letí směrem k omezovači rychlostí nakopnutého angličáka. Řadím za tři, jednička si silně střelí do výfuku a vše začíná odznova. Řidičák zelená v peněžence strachy, ale to je asi tak všechno, co může dělat – akcelerace, zvuk a celkový projev 135i Performance je totiž silně návykový a nedá se mu říci ne. Vždyť kolik dnešních sériových aut mimo kategorii supersportů znějí, jako by právě jeli závod na Ringu…

Sjíždím z dálnice a ihned najíždím na okresku, která je plná serpentín, rychlých zatáček a esíček, tedy zcela ideální místo na zjištění jak si 135i Performance vede při opravdu ostré jízdě. Vypínám stabilizační systém, pevně chytám volant a okamžitě ženu auto do omezovače – po delší rovině v rychlosti kolem 160 km/h přichází první série prudkých zatáček – jdu silně na brzdy, jednička se jedovatě zakousne a brzdí jako o život, podřazuji na trojku a ostře jdu do první zatáčky, kde se vůz krásně zakousne, vykrouží stabilní oblouk a za apexem na výjezdu mírně pohne zadečkem do strany a za šíleného řevu se žene směrem k další zatáčce. Serpentína, která mě čeká je pokryta štěrkem a hned na vjezdu auto přechází do silného smyku, přidávám plyn, jednička se krásně přesune do driftu a projede v něm celou zatáčku, na kterou navazuje další vracák na druhou stranu – stačí přetočit kontra a na moment pustit plyn a okamžitě jej zašlápnout – vůz ihned přesouvá drift na druhou stranu a vykrouží v něm i tuto zatáčku, střelí si do výfuku a s výrazem devianta letí k další sérii zatáček! S úsměvem na tváři mi nezbývá konstatovat nic jiného než: “ty kráááso!”

Na stovku se tato bestie dostává kolem pěti vteřin a pružné zrychléní je díky dvojitému přeplňování opravdu brutální – co  mě velmi těší je to, že BMW umí nastavit i přeplňované motory tak, aby poskytly ideální reakci na plyn a nekazili sportovní jízdu otravnou turbo dírou a veřte, že tenhle motor tento termín opravdu nezná a akceleruje z každých otáček se sběsilostí sobě vlastní. Výsledkem je tak lineární tah motoru a skvělý sportovní zážitek!

Podvozek funguje skvěle, není přehnaně tvrdý a je naladěný tak, aby se téměř vůbec nenakláněl. Trpí však na horší kvalitu silnice a má tendenci odskakovat – v rozbité zatáčce vám tak nejprve odskočí přední náprava a za apexem pak zadní. Na brzdách je auto na horším povrchu nestabilní, ale podotýkám, že to není chyba vozu, ale našich silnic. Na krásném kusu asfaltu, který střídal velmi rychlé utáhlé zatáčky a horizonty jsem si mohl  vyzkoušet jak vůz funguje na povrchu, pro který byl stvořen a byl to opravdu zážitek s velkým Z!

Podvozek jedničky nabízí opravdu fenomenální grip i pod velkou dávkou plynu a auto nemá tendenci být násilné ani při opravdu tvrdé jízdě. Jistě, je to silná zadokolka a vyžaduje ruce zkušenějšího řidiče, ale ani po překročení limitu nemá chuť svého majitele zabít. Na hezkém povrchu je vůz ukázkově stabilní, jak na brzdách, tak v zatáčkách a nerozhodí ho ani prudká změna směru v esíčku, kdy zatáčky navíc dělí horizont – letím tam rychlosti 140 km/h na vytočenou trojku, plyn v podlaze, přehazuji auto v čisté stopě do zatáčky a jednička prostě drží, ikdyž se odlehčí zadní náprava – ano, je tam mírný náznak smyku, ale nic, co by nezvrátilo rychlé mírné kontra. Achhh, ja se zamiloval!

Přední náprava neztrácí adhezi téměř vůbec, takže nedotáčivosti se bát nemusíte – pochopitelně existuje, ale jen pokud uděláte školáckou chybu a přeženete nájezdovou rychlost do zatáčky. Jedničkové BMW už delší dobou nenabízí klasický hydraulický posilovač řízení, nýbrž ten elektronický, ale postup času a zkušenosti umožnily jeho nastavení tak, aby byl důstojný tradicím značky – nabízí tedy adekvátní zpětnou vazbu, komunikativnost a ani při těch nejodvážnějších driftech se mi nestalo, že bych nevěděl kde mám přední kola.

Zmiňovaný kus pořádného asfaltu mě nadchl natolik, že tam jezdim přes hodinu tam a zpět a několik místních turistů si zřejmě myslelo, že se mnou není něco uplně vpořádku, ale když viděli a slyšeli jedničku, tak jednoduše vytahli foťáky a zvedli palce nahorů. Opravdu jsem se snažil auto přivést do úzkých, občas se jely zatáčky půl autem mimo cestu a  tak rychle, že by mě policie rovnou zastřelila, ale vůz byl prostě stále poslušný a to je to, co na něm oceníte nejvíce – je to sportovní stroj, na který se můžete spolehnout a důvěřovat mu. Sportovní jízdu skvěle umocňuje krátká hlavice řadící páky a zkrácené dráhy převodovky. Rychlosti se dají střílet opravdu rychle a krásně funguje i při meziplynech. Stejný efekt na smysly mají i skořepinové sedáky, které poskytují naprosto ukázkové boční vedení – není nic krásnějšího než jet rychle a nemuset bojovat s přetížením. Samotnou kapitolou jsou pak drifty – ipřesto, že tento vůz nemá mechanický samosvorný diferenciál, nýbrž jeho elektronickou obdobu, tak funguje naprosto skvěle. Jednička do driftu jde bez velkého nucení a je v něm ukázkově ovladatelná a řiditelná plynem. Pokud někoho zajímá spotřeba, tak oproti seriové 135i se zvedla jen velmi mírně, cca o 1l a klidně se s automobilem dá jezdit kolem 9 litrů a při opravdu dravé jízdě si vůz řekne o 16 litrů na sto kilometrů.

BMW 135i Performance je učebnicovým příkladem o čem by každý tunning měl být – ne jen osadit auto agresivním bodykitem a uřvaným výfukem, ale zdokonalit všechny jeho aspekty – začinaje motorem, přes brzdy a podvozek až po interiér. Pokud si přejete vkusnou úpravu, která vaše BMW promění ve výborný sportovní vůz, tak neváhejte a utíkejte k nejbližšímu dealerovi a ptejte se na Performance doplňky pro Váš model.

Plusy:

• svalnatý design
• perfektní  boční vedení sedadel
• nízký posaz za volantem
• tvar a tloušťka věnce volantu
• vynikající jízdní vlastnosti a ovladatelnost
• silný a výkonný motor s plynulým nástupem a minimální prodlevou
• účinné brzdy
• velký kufr

Mínusy:

• stísněný prostor vzadu
• tuhý podvozek na českých komunikacích
• odskakování na nerovnostech v zatáčce
• vibrace od motoru

Technické údaje

« Opel Astra GTC v podání Irmscheru Detailněji o technologii Skyactiv »