Evropský unikát: Česko má přebytek dobíječek pro elektromobily a rychle buduje další
Úřady, energetické společnosti a další podniky již několik let aktivně pracují na vytvoření veřejné nabíjecí infrastruktury pro podporu přechodu na elektromobilitu v České republice. Tento krok směrem k elektromobilům však byl často kritizován politickými představiteli, i když se jedná o nezbytný krok pro omezení používání spalovacích motorů. Rozsáhlá nabíjecí infrastruktura v zemi se navíc vyvíjela rychleji než samotné získávání elektromobilů občany. V důsledku toho má Česká republika v roce 2023 mnohem hustší síť nabíjecích stanic na počet elektromobilů ve srovnání s průměrem v Evropě. Tato informace vychází ze zprávy od reportérů programu Bilance, který se vysílá na ČT1.
V současné době je v České republice k dispozici 3650 veřejných nabíjecích stanic, z nichž většina je pomalých. Poměr nabíjecích stanic k elektrickým vozidlům je dvojnásobný ve srovnání s průměrem v Evropě. Centrum dopravního výzkumu, organizace zřízená ministerstvem dopravy, zveřejňuje mapu s tzv. slepými místy, tedy oblastmi s nedostatečnou dostupností nabíjecích stanic, kde by měla být posílena veřejná podpora. Pro efektivní přechod na elektromobilitu je však nezbytné postavit mnohem více nabíjecích stanic a výrazně zvýšit počet rychlých nabíjecích stanic, které umožní rychlé nabití vozidel z deseti na osmdesát procent kapacity baterie během dvaceti minut. Ty jsou klíčové pro pohodlné cestování na větší vzdálenosti. Přestože současné elektromobily nabídnou dojezd kolem 400 kilometrů a více, což pokrývá celou republiku, stále je nutné provést minimálně jedno dobíjení.
Ministerstvo dopravy plánuje vytvoření rychlonabíjecích stanic podél dálniční sítě každých šedesát kilometrů, v souladu s požadavky Evropské unie. Aktuálně stát financuje výstavbu nabíjecí infrastruktury, zejména energetickým distributorům, a hradí přibližně polovinu nákladů. Tuto snahu také podporují některé městské rady, včetně pražského magistrátu. Jak potvrdil Vojtěch Fried z PRE v pořadu Bilance, investice do nabíjecí infrastruktury zatím nejsou ziskové a návratnost investice bude časově dlouhá. Často je nutné provádět také posílení elektrického vedení a rekonstrukci elektrických stanic. Využití již existujících nabíjecích stanic dosahuje pouze dvou procent, což svědčí o stále nízkém počtu elektromobilů na silnicích. Většinu těchto vozidel vlastní společnosti a živnostníci.
Státní podpora pro čistou mobilitu, z hlediska místních emisí, je značná, ale neposkytuje dotace pro domácnosti. Ministerstvo životního prostředí však potvrdilo, že vláda neuvažuje o takové dotaci. Naopak, státní podpora směřuje k podpoře firem a je již poskytována také obcím, úřadům a nevládním organizacím.
Fyzické osoby mají možnost získat příspěvek na domácí nabíjecí stanici (wallbox) v rámci programu Nová zelená úsporám. Ministerstvo dopravy a ministerstvo průmyslu a obchodu mají k dispozici osm miliard korun na podporu čistých pohonů, včetně vodíkových, což jsou finanční prostředky poskytnuté Evropskou unií k usnadnění přechodu na bezemisní mobilitu.
Centrum dopravního výzkumu představuje tři scénáře pro rozvoj elektromobility. Podle středního scénáře by mělo být v roce 2030 v České republice registrováno 190 tisíc elektromobilů, zatímco optimistický scénář počítá s číslem 600 tisíc. Aktuálně až osmdesát procent nabíjení probíhá ve firmách a domácnostech mimo veřejnou nabíjecí síť, jak uvádí Centrum dopravního výzkumu.
Zákaz prodeje nových vozů s spalovacími motory začne platit v roce 2035 a bude zahrnovat všechny vozidla do hmotnosti 3,5 tuny, včetně dodávek. Cílem této opatření je snížení emisí oxidu uhličitého z dopravy a zlepšení kvality ovzduší ve městech. Podobný krok směrem k elektromobilitě podnikly i další země jako Velká Británie, Norsko, Island, Japonsko, Kanada, Chile, Izrael, Singapur, Argentina a několik států USA. Automobilky jako Ford, General Motors, Mercedes-Benz, Volvo, Jaguar a Land Rover také ohlásily ukončení výroby vozidel s tradičními spalovacími motory.
.« Test Alpine A110 GT: Absolutní řidičský ráj Test Volkswagen Amarok 3.0 V6 Aventura: Guláš se šesti »
