EU dále zvyšuje nároky na bezpečnostní prvky v autech
Od letošního roku musejí mít všechna nově vyrobená auta také signalizaci zapnutí bezpečnostních pásů pro všechna sedadla i upozornění na ospalost a nedostatek pozornosti řidiče.
Bezpečnost aut a výbava s nespočtem komfortních prvků se za posledních 30 let razantně změnila. Každým rokem se nároky zvyšují, dnes tak už z tovární haly nevyjede auto například bez automatického brzdového systému, nouzového volání eCall nebo systému upozornění na ospalost a nedostatek pozornosti řidiče, o ABS a ESP nemluvě. V budoucnu mají být povinné i integrované alkoholtestery.
Bezpečnost moderních automobilů je dnes na zcela jiné úrovni než třeba před 30 lety, kdy se začaly v běžných vozech objevovat první airbagy. Škoda Octavia z roku 1996 už bez vzduchového vaku nevyjela, menší felicia jej také mohla mít, ale za příplatek. V roce 2000 už měla airbag řidiče standardně i Škoda Fabia, vak spolujezdce byl za příplatek 7 500 korun. Když projdeme nabídku 15 tisíc vozů v portfoliu, zjistíme, že airbagy jich má 99 % – kousek bez nich najdeme jen zcela výjimečně; logicky je to tím, že hodně starých vozů je v nabídce minimum. „U systému ABS je to velice podobné. Přestože v Evropě u nově homologovaných vozů začalo být povinné v roce 2004, a u všech vyráběných aut v roce 2006, má ho už 82 % aut roku výroby 2001, mladší pak stoprocentně. Totéž platí pro elektronickou stabilizaci podvozku ESP. Povinná je od roku 2011 pro nové homologace, o tři roky později už pro všechny vyráběné modely,“ říká Petr Vaněček, co-CEO (společný generální ředitel) společnosti AURES Holdings, provozovatele mezinárodní sítě autocenter AAA AUTO a Mototechna. A zároveň vysvětluje důvod: „Už před stanovením povinnosti ho většina automobilek sériově montovala kvůli testům organizace EuroNCAP, která při hodnocení bezpečnosti ubírala za jeho absenci hvězdičky. Proto ESP najdete už u 85,5% aut z roku 2012.“
Zatímco některé bezpečnostní prvky mnohdy řidičům komplikují jízdu, užitečným pomocníkem je například automatický brzdový systém, fungující na principu radaru nebo kamery, který má předcházet srážkám s jinými auty, ale i chodci a cyklisty. Jakmile zjistí, že se řidič k překážce blíží příliš rychle, varuje nejprve akustickou a grafickou signalizací, pokud šofér nereaguje, začne auto samo intenzivně brzdit. Tyto systémy se nejprve objevovaly v prémiových modelech a postupně jako prvek volitelné výbavy se „propadávaly“ do nižších tříd. U aut vyrobených v roce 2014 jej mělo pouhých 9,5 % vozů z nabídky, o čtyři roky později už 37,6 % a v autech ročníku 2023 nechybí v 85 procentech případů. Také zde hrál velkou roli fakt, že se autonomní brzdění stalo součástí hodnocení bezpečnosti aut Euro NCAP. I tento systém je od letošního července povinně ve všech prodávaných autech – a patří k němu i signalizace velmi silného brzdění, třeba blikáním obou blinkrů nebo brzdových světel.
Nepleťme si ovšem tento sofistikovaný systém s podobě znějícím, ale v principu zcela odlišným „brzdovým asistentem“. Ten se do povinné výbavy dostal už v roce 2009 (opět pro nově homologované vozy, pro všechny vyráběné od 2011). „Důvodem bylo, že podle zkušeností z praxe mnoho řidičů neumí pořádně zadupnout brzdový pedál tak, jak je třeba, a jak se to učí třeba ve školách bezpečné jízdy. Auto s asistentem to proto udělá za ně – jestliže řidič začne nečekaně silně brzdit, systém vyhodnotí situaci jako krizovou a rychle aktivuje plný brzdný tlak, aby auto co nejrychleji zpomalilo,“ říká Petr Vaněček.
Bez jednoho z prvků už auto nekoupíte od roku 2018, a to systému nouzového automatického volání eCall. Zde žádné kontroverze nejsou. Fakt, že při nehodě si auto pomocí vlastní zabudované SIM karty zavolá o pomoc, nemůže nikomu vadit. „Občas si lidé stěžují, že tlačítko SOS, umístěné u vnitřního zpětného zrcátka, zmáčkly děti – a auto se dovolalo na dispečink Integrovaného záchranného systému. Žádný problém to není, stačí říct, že voláte omylem. Nejhorší je mlčet a nedělat nic – dispečer pak usoudí, že skutečně došlo k havárii, posádka nemůže odpovědět, a pošle na místo záchranáře,“ vysvětluje správný postup Petr Vaněček z AAA AUTO.
A ještě bez dalšího systému se od letoška auta neobejdou – upozornění na ospalost a nedostatek pozornosti řidiče. Používá se už docela dlouho, neustále se však vyvíjí. Některé systémy pracují se snímáním frekvence mrkání očí řidiče, pohybů hlavy, a tedy směru jeho pohledu, které snímá kamera; používá se také řešení pomocí kapacitních senzorů na volantu. „Podle toho, jak řidič volant drží, systém detekuje jeho únavu a nepozornost, a zvukovým signálem navrhne přestávku – na displeji se většinou zobrazí hrneček s kouřící kávou. Mnohým přijde systém otravný, ale upřímně – často jsem se přistihl, že má vlastně pravdu a že opravdu už nemám stoprocentní soustředění na jízdu,“ říká Vaněček. Podle směrnice EU není možné systém trvale vypnout, aktivuje se automaticky při rychlosti vyšší než 70 km/h. „Systém musí upozornit, jestliže únava řidiče dosahuje na stupnici švédského Karolinského institutu minimálně hodnoty 8, což je ‚ospalý, ale s úsilím se držící vzhůru‘. Někdy jej výrobci dobrovolně nastavují citlivěji na sedmičku, tedy ‚ospalý, ale bez úsilí se udrží vzhůru‘. Pro zajímavost, devítka je ‚velmi ospalý, bojuje s usnutím, vzhůru se drží jen s ohromným úsilím,‘“ vysvětluje Vaněček.
Komfortní prvky žádá téměř každý
Zastavme se ještě u komfortních prvků. Dnešní auta se už neobejdou bez klimatizace – počínaje rokem výroby 2021 ji má 100 % aut v nabídce AAA AUTO. Ještě u vozů ročníku 2016 to je „pouze“ 91 %, o dva roky později ale již 99,5 %. Velký zájem mají lidé také o systémy připojení chytrých telefonů. Systém Android Auto mají pouze čtyři procenta automobilů z roku 2015, o rok později už je to 11 procent, v roce 2018 pak 30 %, 2019 už ale téměř polovina (48 %). V roce 2022 jej mělo 74 procent aut, loni už 86 procent. U konkurenčního systému AppleCar Play jsou poměry téměř stejné. „Je tedy zřejmé, že pokud chcete tyto systémy využívat, vybírejte mezi novějšími vozy – nebo si nechejte zabudovat aftermarketový systém, který to umí i u starších aut. Takže v nabídce máme třeba VW Passat z roku 2011, vybavený autorádiem Ossuret,“ dodává Petr Vaněček.
„Koule“ vymírají
„Mnohé funkční doplňky, například typicky tažné zařízení, pak zákazníci poměrně často poptávají, ale bohužel jich dramaticky ubývá,“ doplňuje. Konkrétně: u vozů roku výroby 2011, které jsou aktuálně v nabídce AAA AUTO, má tažné zařízení třetina vozů (32 %). Ještě u ročníku 2017 najdeme 30 procent „koulí“ – což je téměř o polovinu víc ve srovnání s auty z roku 2023, kde jí disponuje pouze 17 % nabídky. A úplně nejhorší je to u zánovních vozů letošního roku výroby 2024, kde táhnout vozík může pouze 7 % aut. „Kdo tažné zařízení potřebuje, u nových a zánovních vozů má mnohem menší šanci ho sehnat. Na některé nové modely přitom zatím „koule“ neexistují nebo je nelze vůbec namontovat, a pokud to jde, je to poměrně drahé, zhruba kolem 20 tisíc korun,“ vysvětluje soumrak dříve tak oblíbeného doplňku Petr Vaněček.
.« Jak ušetřit za palivo aneb efektivní jízda autem Neoprávněné užití výstražných světel: Pokuta až 5 tisíc korun a zákon je již v platnosti »
