Elektromobily budou také plundrovat planetu. Bez těžby se nikdy neobejdou
Baterie jsou Achillovou patou elektromobilů. Problémy způsobují při výrobě, která produkuje enormní množství CO₂, během provozu, kdy degradují, a také po skončení své životnosti, protože vyžadují nákladnou recyklaci. A to nemluvíme o tom, že jsou drahé, což zvyšuje cenu elektromobilů, přičemž jim zajišťují asi poloviční dojezd ve srovnání s auty vybavenými spalovacím motorem. Právě o těchto aspektech, které souvisí i s ekologií, výrobci aut neradi mluví. Šéf dodavatelského řetězce automobilky Mercedes-Benz Jörg Burzer nám však nyní poskytl alespoň nahlédnutí do světa recyklace. Příležitostí bylo otevření nové továrny v německém Kuppenheimu na zpracování použitých baterií.
Je to skutečně špičkový podnik, protože dokáže získat až 96 % surovin ze stávajících baterií. Ročně má produkovat 2 500 tun kobaltu, mědi, manganu, niklu a lithia – což je dost pro přibližně 5 000 elektromobilů. Mohlo by se tedy zdát, že v budoucnu vznikne uzavřený cyklus, ve kterém budou ze starých akumulátorů vznikat nové bez nutnosti těžit velké množství dalších vzácných kovů potřebných pro výrobu článků. Není tomu ale tak. Podle Burzera recyklace baterií nikdy nedosáhne bodu úplné soběstačnosti. „Myslím, že vždy budeme potřebovat 20, 30 nebo 40 % materiálu získaného z nové těžby. A to i když bude recyklace kolem roku 2040 v plném proudu. Bez dolů se neobejdeme,“ přiznal.
Požadavky na doly budou zpočátku enormní. „Musíte mít na trhu určité množství baterií, abyste je mohli začít recyklovat. Nejdříve je tedy musíte vyrobit ze surovin pocházejících z těžby, protože jinak nemáte co recyklovat. Náš standard životnosti baterií je osm až deset let, takže v recyklaci dojde k určitému zpoždění. To znamená, že během následujících tří, čtyř nebo pěti let budeme fungovat s nižší kapacitou,“ vysvětlil Burzer. Automobilka se přitom nebrání recyklaci baterií z elektromobilů konkurenčních výrobců. Tímto způsobem by dokázala lépe využít kapacitu závodu.
Samotný proces recyklace je složitý a nákladný. Mercedes-Benz v závodě Kuppenheim využívá hydrometalurgickou technologii, která preferuje spíše mechanické a chemické postupy než tepelnou energii. Proces trvá přibližně dva dny a spotřebuje relativně málo energie, přičemž veškerá energie pochází ze solárního panelu o výkonu 350 kW na střeše závodu v Kuppenheimu. Recyklace začíná kontrolou stavu nabití baterie před jejím vložením do drtiče. Výsledný materiál projde mechanickým „praním“, v podstatě obrovským sítem, poté prochází magnety, suší se ve vakuu a putuje přes „filtrační lis“, který funguje jako lis na kávu.
Takto získaná „černá hmota“ chemikálií se rozpustí v kapalném roztoku a stlačí se, aby se odstranil grafit. Roztok se následně neutralizuje pomocí amoniaku a peroxidu vodíku a znovu se lisuje, aby se odstranily poslední stopy hliníku a železa. Nakonec se zpracuje kyselinou sírovou, amoniakem a organickým rozpouštědlem, čímž se získají sírany mědi, kobaltu, manganu, niklu a lithia. Měď, mangan a lithium se skladují jako kapaliny v obrovských sudech, zatímco kobalt a nikl krystalizují před regenerací a opětovným použitím. Dosáhnutí plánované kapacity 2 500 tun bude závodu trvat tři až čtyři roky.
.« Renault oznámil cenu modelu R5, malého a krásného městského elektromobilu Rakušané zabavili BMW mladíkovi: Kdyby jel o 1 km/h pomaleji, auto by mu zůstalo »