Dvě velmi rychlé škodovky, ale každá na to jde jinak. Octavia RS vyzvala Superb 280k
Škoda zažívá ohromný progres a svou nabídku rozšiřuje i o řidičsky zajímavé vozy. To nejlepší, co si nyní můžete koupit má podobu Octavie RS230, RS245 a většího Superbu 2.0 TSI 280k. Nebudu vás dlouho zdržovat nudným povídáním o obou autech a rovnou půjdeme jezdit. Zmíním však to nejdůležitější – RS230 byla svého času silnější a sportovnější varianta už tak dobré standardní Octavie RS (dnes je to model RS245). Největší výhoda tkví v samosvorném diferenciálu na přední nápravě, upraveném podvozku a silnějším motoru. Za to nejrychlejší Superb na to jde jinou cestou – má jen proklatě rychlý motor s 280 koňmi, adaptivní podvozek a pohon všech kol. Jedno však víme jistě už teď – obě auta jsou proklatě rychlá!
Už klasická Octavia RS nám několikrát ukázala, že umí být dostatečně rychlá a přitom použitelná pro každodenní jezdění. RS230 na tom není jinak, je sice tvrdší díky tužšímu podvozku a velkým kolům, ale stále nabídne výborný poměr mezi rychlostí a použitelností. Na pořádné okresce plné esíček a prudkých zatáček však ukazuje o kolik je lepší, než standardní model. Přední diferenciál nechá kola zakousnout do asfaltu a i pod plným plynem se nepustí. Díky tomu je průjezd a zejména výjezd ze zatáčky mnohem rychlejší. R230 umí být i zábavná – při mírném ubrání se díky delšímu rozvoru umí zadek lehce sklouznout do strany, pak stačí opět přidat a přední kola vás vytáhnou. Sérii vlásenek se proplétá s naprostou jistotou a je stabilní i na pořádně uskákaném povrchu.
Tlačítko Sport ještě více přiostří reakce na plynový pedál, ztuhne řízení, převodovka drží motor v ideálních otáčkách a auto celkově působí dravějším dojmem. Noha míří k podlaze a dvoulitrové TSI jde s chutí po otáčkách, dvojka padá s nečekanou a chraplavou ránou do výfuků a najednou si připadám, jako bych seděl v nějakém AMG třídy A. Po dvojce přichází se stejnou ránou trojka a já se začínám usmívat. Octavia a střílí do výfuků… Jo, to je úlet!
Dostávám ji pořádně do ruky a po pár minutách vidím na tachometru velmi vysoké číslovky, v zatáčkách! Až skoro nechápu, jak je vlastně RS230 rychlá. Je to až k nepochopení – zakousne se do zatáčky a drží, na plyn můžete díky svoru velmi brzy a spolujezdci naběhne husí kůže hrůzou. Vypnutá stabilizace skoro vůbec nezasahuje do řízení a budete se držet i mnohem výkonnějších hothatchů.
Brzdění v mírné zatáčce a přetáčivost nikde, rychlý nájezd do zatáčky a nedotáčivost taky nikde. Rovnou můžu konstatovat, že v kategorii je to jeden z nejlépe vyladěných podvozků – pokud bereme v potaz poměr komfort/sport. Malinko mě možná zklamalo, jak jednoduché je řídit ji na limitu. Chová se až moc sterilně a nevtahuje řidiče do děje. Na druhou stranu je to nejspíš dobře, protože Octavia RS230 není stavěná jen na blbnutí po okreskách, ale převážně na každodenní používání, což s tuhým řízením a tvrdým podvozkem moc dobře nejde.
I přes skromnější výkon jsem asi od menší, lehčí a tužší “Oktávky” se samosvorem čekal, že bude mít citelněji navrch. Jenže skoro vždycky, když jsem po výjezdu ze zatáčky zkontroloval zpětné zrcátko, viděl jsem Supa blízko za sebou. Sice s “potopenou” přídí a výrazně nakloněnou karoserií, ale přesto statečně držícího stopu a pelášícího za mnou. Prostě jsem mu nemohl ujet…
Jo, je to sice luxusní, tedy prezidentská limuzína, ale se stádem 280 plnokrevníků jede jako nakopnutá. Přitom vypadá naprosto obyčejně, normální Superb. Pokud si tedy nevšimnete výrazných postranních koncovek výfuků, které mimochodem vydávají velmi hutný bručivý zvuk. Jinak Superb nedává na obdiv svůj výkon nijak, ani jediným logem navíc. Možná je to i dobře, protože samotné auto vypadá už tak dost zamračeně, rozkročeně a tak trochu arogantně. Nemůžu si však pomoct a musím konstatovat, že nový Superb se sakra povedl a moc se mi líbí. No nic. Pouštím kolegu za volant Octavie a jdu zjistit, jak je možné, že jsem mu nemohl předtím ujet.
Opakování je matka moudrosti, takže pod kapotou se nachází čtyřválcový dvoulitr TSI, který produkuje velmi slušný výkon 206 kW v 5600 ot./min. a točivý moment 350 Nm v 1700-5600 ot./min. Přilnavost a komfort zajišťují nové adaptivní tlumiče DCC se třemi možnostmi nastavení: Comfort, Normal a Sport. První seznámení plynového pedálu s kolegyní podlahou mi dává tušit, proč se mě předtím Superb tak držel – jede nehorázně rychle a zátah je troufale mohutný! Jenže je to velké auto, tak co s těmi zatáčkami?
Drží se silnice jako puberťák své první přítelkyně a nehodlá ji nikdy pustit! Nerozhází jej ani větší nerovnosti. Superb se zakousne, nakloní, ponoří čumák a drží a drží. Není však ani trochu nejistý a nestabilní, jen měkčí podvozek se více pohupuje do všech stran. Má to však jednu velkou výhodu – můžete jet strašnou pilu a pořád budete v maximálním komfortu. RS230 byla občas přespříliš tvrdá a hlučná! Tady jedete v zatáčkách podobně rychle, na rovinkách ještě rychleji – pohoda, klídek. Jen ten tabáček se někde zatoulal….
Podvozek nechá auto zajít velmi daleko a i na klikaté okresce budete velmi rychlým řidičem. Očekávaná nedotáčivost přijde až daleko za limitem schopností většiny z nás a náhon na všechna čtyři kola funguje taktéž brilantně. Nemyslím si ale, že to je důvod, proč je Superb rychlejší, protože RS230 neztrácela trakci díky samosvoru. Škodovce se prostě i svou limuzínu podařilo naladit tak dobře, že se plně vyrovná nejsportovnějšímu modelu v nabídce značky a nepotřebuje k tomu žádný kompromis. Větší pochvalu snad Superb dostat nemůže.
.
« Funguje na sněhu lépe čtyřkolka na letních nebo zadokolka na zimních gumách? Budete překvapeni. Test Peugeot 3008 1.2 PureTech. Tento lev naši redaktorku dostal do kolen »
