Česko má jednu z nejhustších sítí nabíjecích stanic v Evropě
Česká republika výrazně pokročila v rozvoji nabíjecí infrastruktury pro elektromobily a dnes má v Evropě jednu z nejhustších sítí veřejných nabíjecích stanic ve vztahu k počtu nově registrovaných elektrických vozů. Těch ale u nás v porovnání s ostatními zeměmi jezdí stále málo. Vyplývá to z nejnovějšího vydání analýzy EV Readiness Index, kterou každoročně zveřejňuje leasingová společnost LeasePlan.
Komplexní studie posuzovala aktuální stav ve 22 evropských státech. Index je založen na třech ukazatelích: na velikosti trhu elektrických automobilů, na rozvinutosti nabíjecí infrastruktury a také na výši celkových nákladů na vlastnictví a provoz elektrických aut v každé zemi.
V Česku loni připadlo 6,26 nabíjecí stanice na všechny nově registrované elektromobily v daném roce. To je výrazně vyšší údaj, než jaký průzkum zaznamenal ve většině sledovaných zemí. Například v Rakousku analýza vykázala 4,93 nabíjecí stanice na všechny nově registrované elektrické vozy, v Německu 1,16 a ve Francii 3,65. Z tohoto pohledu disponuje nejrobustnější sítí Nizozemsko, kde poměr vychází na 12,64.
Velmi dobrý výsledek v České republice je ovšem dán nízkým počtem registrovaných elektrických vozidel. V roce 2022 u nás bylo registrováno 7455 elektromobilů včetně plug-in hybridů. Pro porovnání: v Rakousko jich bylo 47 447, v Německu 833 487, ve Francii 329 669, v Nizozemsku 107 906, v Polsku 20 998 a v Maďarsku 9584, nižší počet nově registrovaných elektrických aut nahlásilo jenom Slovensko (2947).
„Současný trend poměrně rychlého navyšování počtu nabíjecích stanic je třeba zachovat. Počet elektromobilů bude u nás v příštích letech dynamicky narůstat a dnešní kapacity by potřeby řidičů nedokázaly pokrýt. Pozitivní zprávou v této souvislosti je, že vláda navzdory napjatým veřejným rozpočtům plánuje významné investice do nabíjecí infrastruktury,“ říká Martin Brix, generální ředitel české pobočky společnosti LeasePlan.
Průzkum potvrdil zlepšení České republiky i v několika dalších parametrech. Oproti většině evropských zemí u nás došlo k meziročnímu snížení celkových nákladů (TCO) na elektromobily. Je to způsobeno zejména tím, že v loňském roce vstoupily v platnost nové vládní pobídky na nákup elektromobilů určené pro veřejný sektor, vedle toho stát nabízí dotace na instalaci domácích nabíjecích stanic pro soukromé žadatele. Meziroční zatraktivnění finančních podmínek pro pořízení elektromobilů oznámily v loňském roce kromě Česka už jenom Rakousko a Itálie.
„Celkové náklady na provoz čistě elektrického vozidla jsou u nás přesto citelně vyšší než výdaje na provoz srovnatelného benzinového vozu, a to o 20 %. To je vůbec nejvyšší zaznamenaný rozdíl v neprospěch elektrického modelu. Ve 13 z 22 států naopak celkové náklady na elektromobil vycházejí nižší než na benzinový vůz,“ upozorňuje Martin Brix.
Výdaje na elektřinu při jízdě čistým elektromobilem s průměrnou spotřebou 18 kWh na 100 kilometrů autoři studie v České republice vyčíslili na 7,81 eura (184 korun). Nejméně za elektřinu zaplatí Maďaři (4,34 eura na 100 km), Rumuni (4,66 eura) a Norové (4,94 eura), naopak nejvíce Italové (12,75 eura).
Ve srovnání s loňským průzkumem vzrostla podle LeasePlanu v Evropě celková připravenost na elektromobilitu o 12 %. Vyspělost trhu s elektrickými vozy se zvýšila o 19 %, což odráží vyšší podíl elektromobilů na prodejích nových aut. Výrazně, o 43 %, se rozšířila nabíjecí infrastruktura.
Přestože jsou elektrická vozidla ve většině evropských zemí stále dostupnější v porovnání se srovnatelnými konvenčními vozidly, výše celkových nákladů (TCO) se u elektrických vozidel mírně zvýšila, a to o 6 %. Způsobily to hlavně rostoucí ceny energií v roce 2022.
Už potřetí za sebou se na prvním místě celkového žebříčku analýzy EV Readiness Index umístilo Norsko, a to navzdory faktu, že v této zemi, kde se elektrické vozy loni podílely na nových registracích 89 %, začali ustupovat od politiky štědrých vládních pobídek. Druhou příčku obhájilo Nizozemsko. Následuje skupina zemí s minimálními rozdíly v celkovém skóre, které se rychle dotahují na premianty. Jde o Velkou Británii, Rakousko, Švédsko, Lucembursko, Belgii, Dánsko a Finsko.
Česká republika patří tradičně k zemím, které se v celkovém hodnocení umísťují na spodních příčkách. Tentokrát skončila i přes objektivní zlepšení na předposledním místě, těsně za Slovenskem a před posledním Polskem.
.« Na co si dát pozor při nákupu ojetého auta a nenechat se napálit Test BMW 230e xDrive Active Tourer: MPV pro řidiče s výkonem M3 E46 »
