Blog Dominika Valáška: Když jedete 60 km jen umýt auto
Že zima dává autům zabrat je známo, nadměrně trpí snad všechny části auta. Ranní zmrzlé starty, kdy pumpa honí olej konzistence marmelády, nedělá dobře motoru, stejně jako tendence silničářů solit každou sněhovou vločku zvlášť nedělá dobře kastli a podvozku. Zhruba týden zpátky jsem obcházel svoje milované BMW, na jehož černé metalíze se dělal již zhruba třítýdenní škraloup špíny z pražských silnic. V tu chvíli padlo rozhodnutí, že auto musí pod vodu a šampon.
Většina lidí se volbou vhodného mycího zařízení příliš nezaobírá a většinu péče o jejich lak tak obstarají kartáče u benzínek, které si svojí tvrdostí nezadají se svazkem klíčů. Proto jsem po zvážení všech požadavků na mytí karoserie, podvozku a voskování, vybral myčku asi 30 kilometrů vzdálenou. Tady ovšem nastává to podstatné. Zatímco mě celé moje okolí mělo za exota „kterej pojede až někam dop***** aby si umyl auto“ já jsem to viděl jinak. Poslední dobou nemám příliš příležitostí svézt se svým milovaným autem a tak se z výletu na myčku náhle stala příjemná možnost projet se a zpestřit si pracovní týden plný nudných cest po hlavním městě. Cestou jsem několikrát objížděl hlavní tah kvůli zácpám a z „třiceti po hlavní“ se jen tak mimochodem stalo cca 50 km výlet po silnicích třetí třídy. A já se bavil… Prostě jsem se jel projet svým autem a místo abych řešil, ve které vesnici jsem se to objevil a že jsem se asi ztratil, jel jsem si svižným tempem a trénoval řazení pata-špička. Cestovaní z bodu A do bodu A, kterému jsem, aby se neřeklo, dal účel v podobě umytí auta. Samozřejmě ani nezmiňuji fakt, že náklady na benzín vysoce převýšily cenu samotného mytí.
Po tom co jsem konečně dorazil na kýženou destinaci hodinu před zavíračkou a nechal umýt auto, vyrazil jsem na dalších téměř padesát kilometrů opačným směrem, opět ve svém rychlejším tempu a s úsměvem na tváři.
A co z tohoto výlevu vlastě plyne? Mějte svoje auta rádi, dávejte jim péči a radujte se z každého kilometru. Za předpokladu, že čtete tyto řádky, nebudete asi řidiči z té průměrné šedi, které řízení nebaví a důvod pro umytí auta shledají ve chvíli, kdy nemohou pod špínou nalézt kliku od dveří. Užívejte si ježdění, dokud je to ještě vůbec možné, ceny benzínu neustále rostou, z řidičů-nadšenců se stává ohrožený druh a málokdo se jede projet jen tak, protože se mu chce. Nebo třeba EU zakáže řízení pro radost úplně, každý si povedeme knihu jízd, do ní budeme zapisovat, kam jsme jeli, proč jsme tam jeli a proč jsme tam nejeli sockou. No a teď mě omluvte, jdu z balkónu vyhlížet pošťáka s mým novým, alcantarou potaženým volantem.
.« Škoda vyrobila již 15 milionů automobilů! TEST BMW 520d GranTurismo – Základ stačí »
