TEST Subaru XV 2.0i XS Lineartronic - Nejpoužitelnější crossover

TEST Subaru XV 2.0i XS Lineartronic – Nejpoužitelnější crossover

Autor: Ondřej Daňa,

14. 6. 2016 • Novinky, Subaru, Testy •

Motor: 95%

Převodovka: 80%

podvozek: 95%

zpracování: 85%

Praktičnost: 80%

Subaru XV má své koncepční nedostatky, ale na poměry třídy crossoverů se jedná o absolutní špičku. Konkurence totiž nezvládá ani jeden bod tak dobře, natož pak lépe.

Verdikt:

Crossover. Nová, moderní a velmi oblíbená třída automobilů, které se tváří, že umí naprosto vše a výrobci je tak i velmi rádi prezentují. Skutečnost je však taková, že nic z toho, co by měli umět, neumí pořádně. Tváří se sportovně, ale na to můžete vzhledem k vyššímu podvozku i těžišti zapomenout. Tváří se prostorně, ale díky kompaktnímu a sportovnímu designu se musí počítat s různými kompromisy. Na použití do terénu vypadají sebejistě, ale nemají schopnosti ani kvalitních SUV, natož tak off-roadu, takže jsou to spíše průměrná auta k dennímu použití, která ale vypadají opravdu dobře. A jedno takové tu mám i dnes a jsem moc zvědavý, jestli potvrdí tuto hypotézu, nebo překvapí a vyvrátí ji.

Jak už jsem naznačil, celkový design exteriéru je opravdu povedený. XV navíc dostalo facelift a pro rok 2016 přichází s přepracovaným předním nárazníkem, maskou chladiče, novým tvarem světlometů, jiným designem kol, efektním střešním spojlerem a s novou čirou grafikou zadních světlometů, které navíc přidávají funkci LED. Výsledkem je opravdu osvěžený a velmi hezký vzhled. Z bočního pohledu je patrný dlouhý rozvor vozu oproti celkové délce a stále pokračujeme v povedených a sportovních tvarech. Třešničkou na dortu jsou krásná černá 17“ kola v moderním designu s leštěnou obvodovou linkou. Robustní dojem umocňují široké blatníky a decentní lemování celé karoserie matnými černými plasty. Třešničkou na dortu je pak světle modrý křiklavý lak, který autu fakt sluší.

Modernizace se nevyhnula ani interiéru a zde je zcela zásadní. Dříve se interiér nesl v duchu „plastic people“, kterým bylo Subaru známé. Nyní však XV odpovídá své cenovce a interiér je opravdu značně přepracovaný. je tady nový volant, kaplička budíků s velkým displayem palubního počítače, středový display infoteinment systému z Outbacku a také třeba nové obšití kulisy voliče převodovky. Sedadla, ruční brzda a volič převodovky je pak prošívaný kontrastní oranžovou nití a na bocích opěradel najdeme všité štítky XV. Interiér opravdu dospěl a je radost v něm trávit čas.

Ideální pozici za volantem jsem našel celkem bez problémů a pohodu za ním v letním počasí dobře doplňuje střešní okno. Obyčejné sedáky sice v zatáčkách moc nepodrží, ale zato jsou pohodlné, a ani delší pobyt zde nijak neobtěžuje. Multifunkční tříramenný volant padne příjemně do ruky a za jeho věncem se skrývají pádla pro možnost manuálního ovládání automatické převodovky. Na vrcholu středového panelu palubní desky se krčí kaplička s multifunkčním 4,3” displejem, který zobrazuje velkou spoustu různých údajů. Konkrétněji ukazatel ekonomické a ekologické jízdy, hospodárnost jízdy, doba nečinnosti motoru a celkové množství ušetřeného paliva u systému Start/Stop, doba jízdy od poslední přestávky a další.

O pohon se tedy stará dvoulitrový benzínový boxer s výkonem 150 koní při 6200 ot./min a točivým momentem 196 Nm při 4200 ot./min. Třetí generace tohoto motoru přišla až po dlouhých 21 letech, kdy Subaru využívalo typ EJ. Nový FB20 používá delší zdvih pístů, což má za následek lepší průběh točivého momentu v pásmu nízkých až středních otáček. Dalšími výhodami nové konstrukce jsou nižší spotřeba a nižší emise. Jsou Vám předešlé souvětí tohoto odstavce povědomé? Některým možná ano, jelikož přesně tohle jsem napsal i ve svém testu u Subaru Forester 2.0i XS, který měl naprosto stejný motor, a dále jsem pokračoval jen chválou. Je mi to líto, ale u modelu XV prostě nemůžu odstavec, obsahující samé superlativy na tento skvělý motor, zkopírovat celý. Je to dáno hlavně použitím automatické převodovky Lineartronic (CVT), pracující na principu variátoru. Ve skutečnosti při běžném použití tato převodovka není vůbec špatná a dynamiku vozu oproti manuálu snižuje jen určitým způsobem. Pocitově je to však skokový rozdíl, jelikož motor točí pořád stejně otáček a nárůst výkonu a zrychlení vozu není citelně znatelné. Zmizel i úžasný syrový zvuk boxeru, díky kterému jsem si jízdu v modelu Forester zamiloval.

Docela dobrou náplastí pro sportovněji založené řidiče jsou však pádla pod volantem. Převodovka totiž disponuje šesti předvolenými rychlostními stupni, které můžete pomocí pádel řadit, a tak si užít motor i v klasickém režimu, kdy otáčky neustále běhají nahoru a dolů. Navíc řazení stupňů probíhá poměrně rychle a vy nemusíte při jízdě čekat věčnost, než se převodovka rozhodne zařadit nebo podřadit, s čímž jsem se setkal například u korejské konkurence. Při běžném jízdě tedy převodovka funguje dobře a jízda s ní je příjemně pohodlná. V rámci modernizace však došlo k citelnému zlepšení převodovky Lineartronic, jen jí stále nevyhovuje rychlá nebo sportovní jízda. Ve městě je ale tento druh převodovky jasným plusem, protože neškube a je zcela lineární.

Pohon všech kol v kombinaci s převodovkou Lineartronic není řešen klasickým známým způsobem pomocí mezinápravového diferenciálu, ale pomocí spojky, která přenáší hnací sílu na zadní kola podle potřeby. Oproti „konkurenčnímu“ systému Haldex je to vždy alespoň několik procent momentu, který směřuje i na zadní nápravu, jízdní vlastnosti auta se však oproti klasické koncepci Symmetrical AWD znatelně zhoršily. Auto je v zatáčkách pod plynem více nedotáčivé, mnohem nervóznější, málo komunikativní i samotný grip je na nižší úrovni.

Nicméně všechny zmíněné jízdní nedostatky nepovažuji za žádný závažný problém vzhledem k zaměření a konečné využitelnosti modelu XV, jelikož se samozřejmě zhoršily pouze jízdní vlastnosti vozu na limitu. Při běžné jízdě je podvozek pohodlný, velmi dobře filtruje nerovnosti a v zatáčkách se nijak nepříjemně nenaklání. I prostupnost a jízda lehčím terénem je na dobré úrovni a díky světlé výšce 220 mm se jí nijak obávat nemusíte. V terénu XV zvládne více, než veškerá myslitelná konkurence a ani se u toho nezapotí. Řízení je pochopitelně přeposilované, ale pořád dokáže předat řidiči informace o tom, co právě provádí přední kola. Brzdy jsou bez připomínek a hmotnost vozu 1400 kg krotí bez váhání.

Podvozek byl také modernizován a jde to poznat především ve městě, kde je mnohem komfortnější a na silnicích se špatným povrchem. Starší XV měli tendenci odskakovat a znervóznět, to je nyní zcela pryč a toto Subaru krásně kopíruje silnici.

Za co se ale musím XV hluboce poklonit je spotřeba. Před pár měsíci jsme měl na test hybridní Lexus CT200h, který jezdil s hodně lehkou nohou průměrně za 5 l/100 km. V té době jsem si říkal, že teda ten hybrid trochu smysl má a spotřeba není špatná. Po 25 km v městském provozu po Praze mi průměrná hodnota v XV ukázala hodnotu 5,4 l/100 km. Shoďte všechny svoje Priusy a CT200h ze skály! Po dalších 300 km při dálničním provozu jsem jel za 6,8 l/100 km. Tohle opravdu není špatné na atmosférický dvoulitr, a je vidět, že když auto nemusí neustále pohánět obě nápravy, úspora se projeví. Při svižném použití stylem brzda/plyn si auto vezme kolem 9 l/100 km, takže vaši peněženku opravdu nezruinuje.

Zdál se vám úvodní odstavec zbytečně kritický nebo pesimistický? Nenechte se mýlit, Subaru XV má své koncepční nedostatky, ale na poměry třídy crossoverů se jedná o absolutní špičku. Konkurence totiž nezvládá ani jeden bod tak dobře, natož pak lépe. Takže ano, XV nakonec příjemně překvapilo, dospělo a je prvním crossoverem, které umí šikovně kombinovat různé jízdní styly.