TEST ojetiny Alfa Romeo Giulietta 1.4T MultiAir
Jedno motoristické pořekadlo říká: “kdo nikdy nevlastnil Alfu Romeo, nemůže se považovat za skutečného petrolheada” a já tak nějak chápu proč, jen bych to klidně upravil na to, že by minimálně každý měl někdy okusit pocit za volantem těchto věhlasných strojů. Značka s ohromnou historií, závodním odkazem a stvořitel mnoha zcela zásadních automobilů a technologií si zaslouží vaši pozornost. Bez Alfy Romeo by tu nebyl systém Common rail, variabilní časování ventilů, rozložení trans axle a mnoho dalšího. Občas je mi líto, jakou pověst značka má a jak na ni lidé nahlížejí a hloupě opakují nějaké hospodské povídačky. Každá značka si prošla horším a lepším obdobím, bohužel u pověsti Alfy Romeo to zůstalo neprávem zakořeněno i dlouho po napravení. Důvod bych viděl v nízkých prodejích a zkušenostech široké veřejnosti. Přeci jen jich jezdí žalostně málo na to, aby se slova o opravdovém stavu věci šířila.
I já nemám s Alfama velkou zkušenost. Český importér tak nějak nefunguje a vozy nepůjčuje, nebo jen velmi zřídka a nikdo ze známých obdobný vůz nevlastní a pokud ano, nechce jej půjčit. Můj dobrý kamarád dlouhá léta vlastnil nádhernou 159 Sportwagon a nikdy se mu nic neporouchalo, na rozdíl od trojkového BMW řady E46, jež měl před tím. To stálo v servisu furt. Kdysi dávno jsem na domácí půdě kolem Vicenzi proháněl stařičkou Alfu 33 a byla fantastická. Jednou jsem si také půjčil 159 s velkolepým motorem 1.75 TBi a byl jsem očarován. Nejen krásou, ale celkovým charisma a neuvěřitelně řidičskými jízdními vlastnostmi. Chtěl jsem víc, toužil jsem poznat zástupce současné nabídky.
Jediná cesta vyzkoušet si produkty této značky tak vede přes bazary, a tak jsem zamířil do AAA Auto pro krásnou vínovou Giuliettu s benzínovým motorem 1.4T MultiAir. A fakt jsem se těšil, což se mi už dlouho nestává!
Giulietta dostává novou podvozkovou platformu C-Evo, vycházející ze starší platformy použité poprvé u Fiatu Stilo. Změn ale bylo provedeno tolik, že lze platformu označit za novou. Konstrukce podvozku se oproti modelu 147 sice vzdává předního zavěšení s dvojitými lichoběžníky, avšak uchovává si zadní víceprvkovou nápravu a na poměry nižší střední třídy obsahuje nebývale vysoký počet hliníkových dílů. Důraz byl kladen na tuhost a bezpečnost konstrukce, ta je proto z 90 % tvořena vysokopevnostní ocelí. Výsledkem je i plných pět hvězd v nárazovém testu EuroNCAP.
Design
Jedna z hlavních zbraní Alfy Romeo Giulietta je viditelná na první pohled – vzhled. Nikterak nezastíraná inspirace supersportovním modelem 8C Competizione znamená, že designové prvky menšího brášky vezmou každého fandu italských vozů u srdce. Lehce vyplašený výraz MiTa je zde nahrazen dospělým sebevědomým pohledem. A to se líbí nejen ženám, které mívají pro stylové Alfy tradičně slabost, ale i mužům.
Svěží designová hra byla konstruktéry rozehrána i v interiéru. Po nastoupení nás vítá kvalitně zpracovaný interiér s prémiovým nádechem a sportovně tvarovaná sedadla. Na první pohled všechno ladí a jako celek působí měkkými plasty vyzdobená paluba Giulietty podobně skvěle jako exteriér.
Jedinou opravdu závažnější výtku musím směřovat k ergonomii. Nestává se příliš často, abych hledal ideální polohu za volantem celý týden, což byl bohužel přesně případ Giulietty. Šíře nastavení volantu je sice naprosto dostatečná, u sedáku ovšem chyběla možnost naklápění a tak jsem stále měl pocit, že při brzdění ze sedáku vyklouznu dopředu. Řešením jsou patrně až příplatková plně elektricky nastavitelná sedadla.
Tvarování sedadel i jejich boční vedení je povedené, byť boční vedení v oblasti zad by určitě mohlo být výraznější. Volant je naopak ukázka skvěle odvedené práce. Má ideální průměr i tloušťku, příjemně se drží a díky použité jemné kůži se ruce téměř nepotily.
I na zadních sedadlech je dostatek místa, 180 cm vysoký řidič si „za sebe“ bez problémů posadí, a ačkoliv interiér může vypadat stísněně, nedostatkem prostoru cestující rozhodně trpět nebudou. Nad hlavou sice tradičně nebývá u sportovně založených hatchbacků místa nazbyt, pokud ale nemáte přes 190 cm, nebudete muset řešit nedostatek místa vpředu ba ani vzadu. 
Jízda
Pod kapotou testované verze byl ukrytý čtyřválec 1,4T MultiAir. Při objemu 1,4 litru dává výkon 88 kW. Rozvod MultiAir, odstraňující díky hydraulickému členu mechanickou vazbu mezi vačkovým hřídelem a ventily, umožňuje přesné řízení časování a zdvihu ventilů. Díky tomu je výkon vyšší o 10 %, točivý moment o 15 % a spotřeba paliva je naopak o 10 % nižší. Při reálné stokilometrové rychlosti točí agregát na šestý, nejvyšší převodový stupeň 2500 min-1 přičemž palubní počítač se po několika desítkách kilometrů ustálil na hodnotě 5,9 litru Naturalu. Reálná stotřicítka pak z nádrže při 3300 min-1 „vysaje“ osm litrů paliva každých 100 kilometrů. Ve městě pomáhá spotřebu držet při zemi vypínatelný start-stop systém, my jsme po Praze jezdili v průměru za devět litrů.
Giulietta využívá služeb systému DNA. Ten ovlivňuje reakce motoru, převodovky, posilovače řízení, stabilizačního systému a elektronické funkce diferenciálu Q2 (u silnějších verzí), který přibrzďováním vnitřního kola v zatáčce nahrazuje funkci samosvorného diferenciálu. Zkratka DNA je odvozena od trojice nabízených režimů: Dynamic, Normal a bezpečný All Weather. Ty lze zvolit kolébkovým voličem poblíž řadičky.
Malý turbomotor jde krásně do otáček, přičemž plynulý nárůst výkonu je doprovázen melodickým, nevyumělkovaným zvukem. Když se pak ručička otáčkoměru podívá do poslední třetiny a vysokotlaké turbodmychadlo již zabírá ze všech sil, rychle zapomenete na všechny ostatní downsizované motory – 1,4T MultiAir si umí řidiče rychle omotat kolem prstu. Maximum výkonu přichází při 5500 min-1, i poté ale můžete s přeřazením vyčkávat a na další rychlost přejít až otáčkách o tisícovku vyšších. Vyššího výkonu se zde už pochopitelně nedočkáte, pozitivní ale je absence výrazného propadu zátahu.
Podvozek se Italům podařilo naladit dobře, zde už ale (na rozdíl od motoru) není zdaleka všechno bezchybné. Na hladkém povrchu podvozek funguje bez problémů a i na sedmnáctipalcových kolech je vůz v zatáčkách jistý a klidný. Náklony karoserie jsou minimální, navíc díky režimu „D“ a s ním spojenému přenastavení elektronického posilovače se řidič může těšit ze sportovně tuhého, strmého, přesného a dokonce i poměrně citlivého řízení.
Na špatném povrchu má ale zejména zadní náprava (byť jde o technicky pokročilé zavěšení typu multilink) nepříjemnou tendenci odskakovat a naladění tlumičů jakoby si se sedmnáctipalcovými koly moc nerozumělo. Dokud nepřejedete přes větší nerovnost je vše v pořádku a podvozek menší nerovnosti povrchu velmi dobře vyžehlí, hlubší díry ale často znamenají již popsané odskočení a ránu jako z děla.
První dojem z řazení je skvělý – vrchol řadicí páky totiž zdobí velká kovová koule, která skvěle padne do ruky. Dráhy jsou sportovně krátké, pohyb páky v kulise klade příjemný odpor a celý proces je velmi radostný. Tady se prostě myslelo na potěšení z řízení.
Je to další Alfa Romeo, která ve mě vzbudila dojem, že tyto italky jsou jako starší BMW v moderním provedení. Jen o pořádný kus hezčí a charismatičtější. Tam, kde současné automobily nabízí odtažité řízení, maximální komfort a nulové zážitky, tam vás i Alfa s předním pohonem bude bavit řídit. Sice vás trochu na našich silnicích naklepe, ale budete se u toho smát.
Závěr
Alfa Romeo Giulietta vypadá božsky, v testovaném provedení má skvělý motor a na kvalitním povrchu také výborně jezdí. Jde o komplexní automobil bez výraznějších slabin. Někdo může namítat, že nedostatek slabých míst vlastně znamená nedostatek charakteru a my s ním budeme hluboce… nesouhlasit. I Giulietta ho totiž má na rozdávání, stále vám stačí pouhé nasednutí a víte, že TOHLE JE ALFA. Nová, technicky vyspělá, (nejspíše) spolehlivá a k tomu navíc bez většiny kompromisů známých z minulých modelů. A víte co, i po téměř sto tisících najetých km byla v perfektní kondici, nikde nic ani nevrzlo a vše fungovalo dokonale. Takže, don´t worry, buy an Alfa!
Za propůjčení vozu bychom chtěli poděkovat společnosti AAA Auto.
« Takto se vykládají Hummery – Třem se neotevřel padák a jsou na kaši – video Porsche 911 GT3 RS 4.2 vypadá brutálně – Bude mít přes 500 koní! »
