mini cooper s exterior (2)

TEST ojetiny MINI Cooper S – Ideální kompromis

15. 3. 2016 • MINI, Novinky, Ojeté vozy, Testy

Trh vozů s přívlastkem “hot-hatch” byl vždy bohatý na konkurenci a stav se nemění ani v současné době, i když i těchto vozů pomalu ubývá, nebo lépe řečeno, postupně se z nich stávají spíše nadpisy v katalozích prodejců a reálné výkony jsou podstatně horší. MINI Cooper S však hranici zběsilosti posunulo na úplný limit – auto je hrubé, šíleně rychlé, řve, prská, kouše a vůbec, je to takový malý psychicky narušený jedinec!

Pod kapotou stylového šílence kluše 184 koní z 1.6 litrové čtyřválcové jednotky dopované velkým turbem. Zvýšení výkonu motoru proti klasické verzi Cooper bylo docíleno optimalizací přivádění vzduchu do a odvádění výfukových plynů z motoru a dále novým nastavením turbodmychadla. Modifikovány byly prvky jako vzduchový filtr, měřič množství nasávaného vzduchu, výfukový systém a katalyzátor, aby se minimalizovaly ztráty škrcením na sací a výfukové straně motoru. Všechny změny se odrazily také na specifickém zvuku motoru. Zvenku je z celého systému viditelná jen dvojice leštěných koncovek výfuku s průměrem 85 mm.

O přeplňování se stará turbodmychadlo TwinScroll, jehož dvě komory na turbínové straně živí výfukové plyny vždy jen ze dvou válců. To pomáhá omezit vlivy protitlaku od jednotlivých válců ve výfukovém potrubí v nízkých otáčkách a lépe využívat tlakové pulzace. Turbína je vyrobena ze speciálního vysoce odolného materiálu. Plnicí tlak byl zvýšen na 0,9 bar.

mini2

Tajemství takřka dokonalého motoru spočívá v nekompromisní technice, která je přímo odvozena od závodních pohárových speciálů. Blok motoru s objemem 1598 cm3 je odlit z hliníkové slitiny a v jednom kuse jsou společně integrována ložisková vedení (průměr jen 45 mm) klikového hřídele. Rozvod DOHC má plynule variabilní časování sacích ventilů, výfukové ventily jsou plněny sodíkem pro lepší chlazení v extrémně náročných provozních režimech. Přímé vstřikování benzinu pracuje s tlakem až 120 bar.

Hodně napoví už samotný vzhled auta – Sko je posazeno níže, vzhled umocňují bílá kola, zatmavené přední světlomety, sportovní masku, agresivnější nárazník a obrovské centrální koncovky výfuků. Příď a záď vozu zdobí znak S, který neznalým říká, že tohle není MINI sousedovic dcery, co jede na nákup nové kabelky. Aby stylingu nebylo málo, karoserie dostala i pruhy na kapotě a červeně lakované brzdiče. Jako celek auto vypadá opravdu dobře a můžete si být jisti jedním – každý se otočí! A ti, co Sko přehlédnou jej rozhodně nepřeslechnou…

Jízda

Vše výše zmíněné potvrdí první stisk startovacího tlačítka, které k životu probudí bestii spící pod kapotou. Motor okamžitě naskočí a odkašle si jako nefalšovaný hulvát. Každé polechtání plynu a následné klesání otáček je doprovázeno silným práskáním z výfuku.

Cooper S má, na přeplňovaný motor, skvělou odezvu na plyn a TwinScroll turbo táhne prakticky od volnobežných otáček až po omezovač. Výsledkem je lineární zátah a neutichající zaražení těla v sedáku. Řízení je příjemně tuhé už v normálním režimu, po stisknutí tlačítka sport však ztuhne ještě více (člověk se pak celkem nadře) a výrazně se změní odezva na plyn, samozřejmě k lepšímu – auto pak reaguje a jde za plynem jako plnohodnotný sportovní vůz z úplně jiné kategorie. Mimo to má “kouzelné tlačítko” vliv i na zvuk výfuku… to potom MINI nemá problém řvát jako rally auto.

mini3

To, že výfuk prská celou dobu vás po chvíli nepřekvapí, ale pokud motor vytočíte a razantně pustíte plyn, tak si MINI plnohodnotně střelí do výfuku. Člověk občas lituje, že sedí za volantem a neslyší tu bestii zvenku… To se změní hned, co přijdou série zatáček, vlásenek a podobných radost přinášejících úseků – MINI má prostě fenomenální podvozek a Cooper S jej posouvá ještě dále – je tu sada s tužšími tlumiči, o 10 mm sníženou světlou výškou a mohutnějšími nápravovými stabilizátory. Standardem pro všechna MINI je nezávislé zavěšení všech kol. V kategorii aut s délkou 3,7 m stále rarita! Výsledkem je motokára pro čtyři lidi.

S MINI Cooper S se musí člověk naučit jezdit, pochopit ho a zvyknout si na jeho povahu. Až poté se řidiči odhalí možnost využít potenciál vozu na maximum a věřte, že to je bod, kdy zábava za volantem dosáhne stavu euforie! Podvozek poslouchá na každý povel a jede přesně tam, kam mu ukážete. Řízeni je nejen tuhé, ale i překvapivě komunikativní a řidič vždy ví, kde jsou přední kola. Důležitým poznatkem je nutnost vypnutí stabilizace, když chcete jet opravdu rychle – ta má totiž tendenci zasahovat i při minimálním prokluzu předních kol a zatáčky tak budete projíždět o poznání pomaleji, protože vám jednoduše vypne výkon na výjezdu z apexu.

Problém nastane až na horším povrchu, kde je spousta příčných nerovností a děr – MINI začne odskakovat a přední kola velmi rychle ztrácejí adhezi a občas nemá předek problém odskočit v zatáčce do protisměru! Určitě by pomohl samosvorný diferenciál, který bohužel v nabídce není, ale na větší vině jsou především naše silnice. Kde naopak MINI exceluje je potlačení tzv. torque steer – tedy jev, který vám při prudkém zrychlení začne smýkat volantem do strany – tím je proslulý třeba Focus RS. MINI však tento problém potlačuje do přijatelných mezí.

Rychlé auto musí mít adekvátní brzdy a i tady MINI vystupuje z řady – brzdy nevadnou a brzdí jako šílené. Pedál brzd jde dobře dávkovat a nástup je lineárně progresivní. Je tu jen jedna věc, na kterou si je třeba dát pozor a to na nervózní chování při prudším brzdění. To je způsobeno lehkostí zadní části vozu a malým rozvorem – jakmile se váha přesune vpřed, tak zadeček MINI začne tancovat ze strany na stranu. Když o tom víte a počítáte s tím, tak nakonec zjistíte, že tato vlastnost je fajn v zatáčkách, kde si auto odlehčením hodíte do vnitřku.

mini1

Nabízí se otázka celkové použitelnosti a odpověď není složitá – Cooper S funguje výborně ve městě a ještě lépe na pořádné okresce s dobrým povrchem. Horší už to je na rozbitých cestách, kde je lepší tempo snížit, jo a už jsem říkal, že je to auto nehorázně tvrdé? Ještě horší je, když zaprší – to je opravdu třeba mít se na pozoru, jinak to může skončit hodně zle. Vůz má navíc problémy s aquaplaningem, který je na mokru dost častý. V zimě bych MINI asi nevytahoval z garáže, pokud vás vyloženě nebaví stát na místě a hrabat díru do sněhu. Na dálnici MINI nemá problém, je stabilní a nevadí mu boční vítr ani hodně rychlé tempo – a je docela zábavné vytlačovat mnohem větší a silnější vozy z levého pruhu! Řidiči se pak divně koukaj a těžce nesou, že je odsunul takový “prcek.”

Příjemným překvapením byla spotřeba, většinu času se pohybovala kolem 9 litrů a méně (podotýkám, že ne zrovna předpisovou jízdou) a při opravdu ostré jízdě nepřekročila 12 litrů.

Interiér

První pohled jasně napoví, že styl je na prvním místě, občas i před funkčností. Obrovský centrální budík uprostřed palubní desky je retro prvkem odkazujícím na staré MINI a kromě nečitelného rychloměru ukazuje ostatní povinné prvky.  Středová konzola je složena z klasických “leteckých” přepínačů, které vypadají velmi dobře, ale umístění veškerých ovladačů oken, klimatizace a mlhových světel je z ergonomického hlediska, no jak to říci, prostě zlé… Naštěstí volant skvěle padne do ruky a je nastavitelný v obou směrech. Navíc je na něm integrován otáčkoměr s palubním počítačem a hlavně digitálním rychloměrem, takže nakonec víte, kolik jedete. :)

mini4

Sedadla jsou tvrdší, ale s dobrým bočním vedením a ani 190 centimetrů vysoký řidič nebude mít problémy s nastavením ideální polohy k řízení. V našem případě jsme měli k dispozici i příplatkové vyhřívání, které funguje rychle, takže ani v zimních měsících nebude nic narušovat komfort během jízdy.

Na co si dát pozor

S ostrou verzí souvisí i negativa, která si zamilovaný jedinec nechce připustit. Neuvěřitlně dostávají zabrat brzdy, spojka, součásti hnacího ústrojí a třeba i poloosy. Není vyjímkou, že po sto tisících kilometrech jsou již zmíněné poloosy na hranici životnosti. Šestnáctistovka navíc trpí úniky oleje (včetně převodovek) a je náchylná na kvalitu benzínu. Pokud toužíte po ojetém Cooperu S, doporučuji pořádně prověřit jeho technický stav. Nutné je se zaměřit na podvozkové části, úniky oleje z motoru a na přesnost řazení. Šestnáctistovku vyvinulo BMW společně s koncernem PSA a je vyroben z hliníku, díky čemuž je lehčí. Objektem pozornosti před koupí by mělo být i samotné turbodmychadlo TwinScroll. To patří všeobecně k těm spolehlivějším, ale může trpět na opotřebení, zejména u sportovní verze.

Doporučujeme/nedoporučujeme

Mým favoritem je právě verze Cooper S, která nabízí ideální kompromis mezi vysokým výkonem a použitelností. Silnější JCW už je vyloženě auto pro okruhy a na hobby jezdění. Slabší varianty jsou zase relativně nudné. Určitě se v MINI vyhněte dieselovým motorizacím, které totálně pohřbí potenciál a charizma celého auta. Navíc jsou díky spartánské kabině výrazně nekultivované.

Za propůjčení vozu děkujeme společnosti AAA Auto.

Plusy

  • Výkonný a úsporný motor
  • Perfektní brzdy
  • Zvukový projev
  • Snadná ovladatelnost
  • Zábavnost
  • Image a design

Mínusy

  • Stísněný interiér
  • Obtížně použitelná zadní sedadla
  • Malý zavazadlový prostor
  • Nevhodné vozidlo na dlouhé cesty
.

« »

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

autojournal.cz