TEST ojetiny Mercedes-Benz A180 CDI
Kdo by neznal áčko? Dnes a denně se s ním setkáváme v ulicích a jedná se o takovou nenápadnou bublinu pro holky. No, počkejte, ale tohle přece bublina není. Rozchod kol inspirovaný tramvají tady taky nevidím. Je to vlastně áčko? Tak přesně tyhle myšlenky se mi honili hlavou, když jsem si šel starší Mercedes-Benz třídy A převzít.
K mému překvapení se ze staršího áčka vyklubal model z roku 2014, tedy vlastně poslední verze, pokud nebudeme počítat facelift (který se týkal především nárazníků), a ten se nám v redakci objevil už několikrát. Nyní jsem však měl tu čest vyzkoušet zánovní vůz ve verzi se vznětovým motorem o objemu 1,5 litru. A slovo zánovní je tady bezpochyby namístě, protože na přístrojové desce svítila velmi příjemná hodnota 25 tisíc kilometrů. Díky tomu, že byl tento vůz de facto nový, je takřka nemožné jej hodnotit z pohledu ojetiny a budu se proto věnovat spíše celkovému zhodnocení dané testované verze.
Design
Jak už jsem zmínil v úvodu, jednoznačným překvapením byl nový model po designové stránce. Ne že by byla předchozí verze obzvlášť ošklivá, ale byla rozhodně spíše funkční než sexy. Mercedes potřeboval rozšířit portfolio o kompaktní vůz s rozumnou cenovkou, aby nemusely dámy vozit děti do školky v přece jen méně prestižní Škodě. Výsledek tohoto snažení byl jednoznačně úspěšný a na tehdejším trhu se jednalo v první i druhé generaci o relativně líbivé autíčko, ale doba nám přece jen pokročila a i v kompaktním segmentu se nyní setkáváme s auty, které si mohou dovolit řídit i chlapi, aniž by museli kamarádům vysvětlovat, že to auto vlastně není tak úplně jejich.
Nové áčko, tedy jeho již třetí generace, se tohoto trendu ujalo se vší vervou a stojí proto přede mnou skutečně krásný plnokrevný Mercedes. Kdo by to byl před pár lety řekl, že? Designovou devizou současného áčka však není pouze exteriér, ale konečně se Mercedes vzpamatoval i v oblasti interiéru, a to nejen v případě třídy A, a vytvořil perfektně zpracovanou a útulnou kabinu, která vás příjemně obklopí, což ocení především řidiči, kteří se i v malém áčku chtějí cítit jako ve „sporťáku“.
Pod kapotou
Mnou testovaný model byl, jak jsem již uváděl, vybaven vznětovou patnáctistovkou vytvořenou v kooperaci s Renaultem. Tento motor jsem současně miloval i nenáviděl. Jeho necelých 110 koní se na papíře zdá být velmi průměrnou hodnotou, ale dejte jej do malého a lehkého áčka a veškerá průměrnost okamžitě zmizí. V akceleraci a pružné rychlosti nejen drží krok se zbytkem českého provozu, ale snadno jej i překonává, což mě velmi příjemně překvapilo zejména na dálnici, kde jsem přece jen očekával, že se menší výkon projeví jako hlavní slabina. Stejně tak je radost do tohoto áčka tankovat, bude to pro vás takový svátek, jelikož se u čerpacích stanic moc často objevovat nebudete. Při klidných dlouhých cestách není problém atakovat i hodnoty pod čtyřmi litry na 100 km. Ve městě ale počítejte spíše se šesti.
Proč tedy říkám, že jsem jej nenáviděl? Dvěma slovy – hlučnost a ještě jednou hlučnost. Ihned po prvním nastartování poznáte, že tato pohonná jednotka nebude z dílny Mercedes. Ano, její chod je plynulý a klidný, takže žádné výrazné vibrace nebo dokonce třesení se bát nemusíte, ale hlasitost a zvuk jsou bezpochyby neméně důležité parametry. Zvukový projev má jako každý čtyřválcový diesel nevalný a díky naprosto neomluvitelné úrovni jeho hlasitosti si vychutnáte každé vznícení nafty zvlášť. Při rychlostech nad 70 km/h se naštěstí tento nepodařený industriální koncert vytrácí, ale v městském provozu se jej jen tak nezbavíte.
Na silnici
Áčko existuje v několika podvozkových a motorových verzích, které zásadně ovlivňují i jeho chování na silnici. Rovnou předesílám, že pokud byste se rádi přece jen občas svezli rychleji i v zatáčkách, testovaná verze pro vás nejspíš nebude to pravé. Když se snažíte auto trochu více „tlačit“, odmění se vám značnou nedotáčivostí vzhledem k měkkému odpružení v kombinaci s relativně těžkým díeselovým motorem. Na druhou stranu se však určitě nejedná o ryze nebezpečnou jízdu. Áčko se silnice drží velmi dobře a poradí si bez problémů i s ostrými úhybnými manévry, jen váš pocit z takové jízdy nebude možné označit za sportovní.
V případě, že ale potřebujete elegantní „hltač“ dálničních kilometrů anebo pohodlné městské vozítko, v obou případech bude áčko sloužit velmi dobře. Zmiňované měkké naladění podvozku vám dovolí se s grácií přenést i přes nehezké části našich silnic, aniž by vaše ledviny přemýšlely o emigraci a i přes svou velikost je díky delšímu rozvoru a především širšímu rozchodu kol výborným společníkem i na dlouhých cestách.
Doporučujeme
Při výběru je třeba se vážně zamyslet, jak moc potřebujete šetřit pohonné hmoty vzhledem k tomu, kde plánujete jezdit. Verze 180 CDI dokáže pracovat s až směšně nízkou spotřebou, což je také bezpochyby jejím velkým lákadlem. Nicméně pokud se budete pohybovat spíše po městě a tedy v nižších rychlostech, budete se muset smířit se značně hlučným projevem motoru.
Určitě bych doporučoval svézt se i ve verzi se zážehovou šestnáctistovkou, která nabízí srovnatelný výkon, ale s podstatně příjemnější hlasitostí. Život je otázkou priorit a to při výběru áčka platí dvojnásob.
U ojetých vozů se také dobře seznamte s úrovní výbavy. Je v dnešní době velmi překvapivé, že si někdo připlatí dešťový senzor, který bych osobně oželet dokázal, a naprosto zapomene na tempomat, bez kterého si život už představit neumím. I toto ovšem souvisí s tím, kde bude auto trávit většinu svého času a v centru Prahy přece jen tempomat asi příliš nevyužijete.
Závěr
Ačkoli může některá moje kritika vyznívat až příliš tvrdě, jedná se spíše o doporučení, k čemu kterou verzi kupovat. Měkký podvozek a diesel? Dlouhé cesty a dálnice. Tady bude áčko ve své cenové relaci neporazitelné a nabídne i krásný punc německé konstruktérské kvality. Do města si kupte benzín, nejen že se v městském provozu výhoda nižší spotřeby u dieselu vytrácí, ale především se vyhnete nutnosti špuntů do uší. A pokud vám benzín koluje i v žilách, hledejte verzi se sportovním podvozkem, který není nepříjemně tvrdý, ale díky své tuhosti nabídne podstatně lepší chování v zatáčkách.
Je tedy jasné, že Mercedes třídy A dokáže uspokojit široké spektrum řidičů, jen vybrat ten pravý.
Za propůjčení vozu děkujeme společnosti AAA Auto.
« Ferrari předává první F60 America – Exkluzivní tělo a 730 koní Ferrari láká na modernizované FF »
