TEST Toyota Avensis 1,6 D-4D
Zajímavé je, že jde už o druhý facelift aktuální třetí generace. Modernizace přinesla nejen tradiční úpravy vzhledu, ale i změny techniky a přepracovaný interiér. Design se – a to jistě není překvapení – přiblížil ostatním současným Toyotám. Má tedy výraznou příď, kterou tvoří hlavně nezvykle tvarovaný nárazník a úzká maska chladiče. Nechybí ani nové světlomety.
Díky novým nárazníkům omlazený Avensis narostl do délky, v případě testovaného kombíku o 40 milimetrů na 4820 mm. Tato změna však ještě víc zdůraznila nezvykle dlouhé převisy karoserie, tedy prvek, který se už moc nenosí a který naznačuje skutečné “konstrukční stáří” auta.
Uvnitř jako nový
Obrovskou novinkou je ale prakticky kompletně přepracovaný interiér. Proměnu nejlépe doloží srovnání na fotografiích (starší kabina je nahoře), ale obrázky už neprozradí významný posun v kvalitě materiálů. Kabina teď prostě nejen vypadá, ale i působí o moc lépe, skoro až prémiově.
Osobně také oceňuji, že Toyota neopustila tlačítka a nenutí řidiči pouze dotykové ovládání. Jen škoda, že na tlačítka vlevo vedle displeje není za jízdy přes volant moc vidět… A to není jediný přehmat. Zvláštní – pro střední třídu rozhodně – je například absence výdechů ventilace pro cestující na zadních sedadlech nebo umístění ovladače elektronické parkovací brzdy nad šoférovým pravým kolenem.
Také se mi moc nelíbila grafika multimediálního systému, která vypadá dost zastarale. Na druhou stranu je přehledná a usnadňuje orientaci v nabídce. Hlavní však je, že samotný systém funguje svižně.
Špatně na tom kombíkový Avensis není v oblasti prostoru, dostatek pohodlí nabídne pro čtyři dospělé pasažéry, přičemž vzadu nebudou strádat ani vysocí cestující. Zavazadlový prostor poskytuje objem 543 litrů, po sklopení zadních opěradel (vznikne téměř rovná podlaha) kapacita vzroste na 1609 litrů. Kufr by ale mohl být o něco širší. Milovníky pořádku pak potěší možnost rozdělit kufr pojízdnými dělicími příčkami v kolejničkách, “kapsy” po stranách i dvě přihrádky pod podlahou kufru.
Kultivovaný, bez emocí
Omlazený Avensis dostal také nová přední sedadla s většími hlavovými opěrkami. Sedí se v nich hezky, ale také o něco výš než ve starších. V takovém autě to však nevadí: menší řidiči naopak ocení lepší přehled o koncích karoserie, těm vysokým se výhled zase nijak nezhoršil. Dokonale pohodlné sedačky podtrhují pocity z povedeného interiéru. A vlastně ještě posilují dojem pohodového auta, který japonský kombík v řidiči vyvolává. Avensis je totiž typická Toyota. Pohodlná, uklidňující, až protiklad toho, co byste si představili pod pojmem vzrušení.
Podvozek je komfortní, po faceliftu navíc dostal měkčí tlumiče a jinak nastavené pružiny. Skvěle si poradí i s hodně rozbitou vozovkou, neodskakuje, přes nerovnosti se jen tak pohupuje. I přes měkčí podvozek je vůz na silnici jistý a i ve vysokých rychlostech stabilní. Zmínit musím i dobře odhlučněnou kabinu, která také přispívá celkovému komfortu. Ostatně v Toyotě při modernizaci přidali tlumící materiály.
Avensis je přesně ten typ auta, které vás nebude vyloženě bavit řídit, v zatáčkách třeba působí tak nějak mdle a odtažitě, ale přesto v něm budete jezdit rádi. S mírnou nadsázkou řečeno spíše se vozit. Kombík od Toyoty totiž nesvádí k čemukoli, co by se dalo nazvat “aktivní jízdou”. Řízení sice dostalo rychlejší převod, ale pořád je necitlivé.
Motor potěší šetřílky
K dovádění už vůbec nevybízí motor. Automobilka při faceliftu sáhla i na pohonné jednotky a mimo jiné zařadila do nabídky naftovou šestnáctistovku, která má svůj původ u BMW. Skromných 112 koní výkonu naznačuje, že nejde o dravce. Síly je přesto dost, motor s kombíkem nemá větší problém. Jen od něj nesmíte očekávat výraznější zrychlení.
Přednosti však najdeme jinde. Jedna-šestka je především na tak malý turbodiesel docela pružná a nevadí jí ani nízké otáčky. Pracovat dokáže už od 1300 otáček. Kromě toho je kultivovaná a hlavně úsporná.
K nízké spotřebě si motor pomáhá obvyklým trikem, doplňuje jej totiž šestistupňový manuál s hodně dlouhými převody. Ve městě tak lze jen málokdy zařadit čtyřku, šestka je zase vyloženě dálniční udržovací rychlost s brutální neochotou zrychlit při sešlápnutí plynového pedálu. Při snaze o rychlejší jízdu tak musíte častěji řadit. Výsledkem je schopnost jezdit se spotřebou v průměru od 4 do 6,5 litrů na sto kilometrů. Ano, dlouhé převody jsou dalším políčkem dynamice, v případě Avensisu to ale vážně nevadí.
Kombík od Toyoty tady totiž není proto, aby z vás udělal vášnivé řidiče. Avensis je “jen” obyčejné auto. To co má dělat, tedy v pohodlí vozit posádku z bodu A do bodu B, dělá skvěle. Působí při tom dospěle a poctivě, a že na nějaké emoce kašle, vůbec nevadí.
Sedan Toyota Avensis v základní výbavě stojí 614 900 Kč, kombík je o 20 tisíc korun dražší. Pokud byste stáli o testovaný diesel, je potřeba nejméně 649 900 Kč. Jen škoda, že k němu není možné objednat automatickou převodovku – ta by tak pohodovému autu docela slušela.
Plusy
- úsporný motor
- prostorný interiér
- komfortní podvozek
Mínusy
- chybí výdechy klimatizace vzadu
- přehmaty v ergonomii
- grafika multimediálního systému
« Kia Niro – nové SUV s hybridním pohonem Jeep Grand Cherokee Hellcat bude – BMW X5M má problém! »
