TEST Honda CR-V 2.2 i-DTEC AT
Těsně před představením faceliftované verze se mi do rukou dostala Honda CR-V s vrcholným dieselem 2.2 i-DTEC, automatickou převodovkou a pohonem všech kol. Navíc se zde objevil i designový paket Black Edition, který zvýraznil již tak zajímavé tvary tohoto SUV. Slibně znějící kombinace, protože toto auto umí jezdit velmi dobře.
Současná generace se designem exteriéru posunula ve své extravaganci opět o krůček dále, ale tentokrát konečně zase správným směrem po vzoru té první. Druhá a třetí generace na tom totiž v oblasti designu nebyly zrovna dobře, ale to je pochopitelně jen můj subjektivní názor. Přední nárazník je stále docela předsazený, ale díky rozsáhlé žebrované masce, přímo navazující na přední světlomety s LED diodovým denním svícením, vzbuzuje příď příjemně ucelený dojem na rozdíl od generace předchozí. Z bočního pohledu zaujme šípové zakončení oken, tvarově navazující na vysoké zadní světla. Povedeným technickým řešením, které uvítá nejeden uživatel a potencionální zákazník, je protažení dveří přes prahy, takže je hrozba v podobě ušpiněné nohavice od vystupování zase o něco menší. Atraktivitu testovaného vozu dále umocňuje zmíněný optický paket. Ten se skládá z černé přední masky s jiným žebrováním, nádstavců prahů, zadního střešního spoileru a také difuzoru. V kombinaci s černou perleťovou barvou pak vůz vypadá opravdu dobře, i když zadní křídlo asi nebude pro každého.
Jak je u Japonců dobrým zvykem, ergonomii těžko něco vyčítat a zpracování je téměř na výbornou. Volant má na segment SUV příjemně štíhlý věnec a příjemně padne do rukou. Extravagancí se nešetřilo ani při návrhu přístrojové desky, a když před sebou vidím ukazatel aktuální rychlosti, který má ve svém středu ještě palubní počítač, napadá mě něco s Hvězdnou bránou. Objemná palubní deska je schodovitě odstupňovaná a vytváří útulný dojem. Středový panel obsahuje audio, ventilační systém a poměrně malé množství ovládacích tlačítek, což je naprosto jednoduché a skvěle vyřešené uspořádání.
Řadící páka má výborně vyvýšenou pozici zasahující do palubní desky a je okamžitě po ruce. Navíc je její boční kryt z obou stran opatřen čalouněnou výplní, takže se nemusíte obávat ani nepříjemných hran v oblasti kolen. Na levé straně vedle volantu se nacházejí ovladače elektronických pomocníků a krásně zelené tlačítko ECON se siluetou kytičky. Ve skutečnosti tohle tlačítko pouze omezuje výkon klimatizace, takže bych v Greenpeace prozatím doporučil šetřit frází „Shut up and take my money“. Celková prostornost na předních i zadních sedadlech je na velmi dobré úrovni a vzdušnosti interiéru přidá i rozsáhlé střešní okno. Odkládacích míst je v interiéru také dostatek.
Na zadních sedadlech potěší absence středového tunelu, takže cestující na prostředním místě mají lepší prostor pro nohy. V popisu exteriéru jsem zmínil, že se mi páté dveře zrovna moc nelíbí. To ale platilo jen do té doby, než jsem začal používat jejich pohodlné elektronické otvírání a zavírání. To v dnešní době jistě mnoho lidí nijak zvlášť nepřekvapí, ale Honda ho má uživatelsky velmi přívětivé. Páté dveře jdou bez jakéhokoliv odporu zavřít i ručně a pokud vám elektronika odmítne dovřít batožinou zaplněný kufr, můžete ho jednoduše ručně přibouchnout. Zkrátka bez boje s elektronikou, opět chválím. Objem zavazadlového prostoru činí 589 litrů a po promyšleném „samo-poskládání“ sedadel do roviny pomocí dvou páček se vytvoří objem 1669 litrů.
K pohonu všech kol slouží přeplňonaný naftový čtyřválec o objemu 2.2 litru s výkonem 150 koní a 350 Nm, což sice úžasnou dynamiku nezaručí, ale většinu situací při běžném použití zvládne naprosto bez problémů. Dojem nekazí ani hmotnost 1782 kg, která je na segment SUV přijatelná. Nutno vyzdvihnout kultivovanost motoru, která je ve spodním a středním pásmu otáček opravdu velmi dobrá. Nad hranicí 3000 ot./min se kultivovanost postupně vytrácí za doprovodu charakteristického „cvrlikání cvrčků“ pod kapotou. Popravdě vytáčet motor k maximu výkonu vás nijak zvlášť bavit nebude, jelikož dieselu pochopitelně s rostoucími otáčkami pozvolna dochází dech. Dalším pozitivem motoru je spotřeba. Při klidném dálničním tempu jsem se dostal na trase dlouhé 300 km na hodnotu 5,9 l/100 km. Poté jsme se s čtyřčlennou posádkou a plně naloženým vozem vydali na dovolenou a při denním provozu v horách spotřeba nepřesáhla 7,3 l/100 km, a to je i reálný kombinovaný průměr bez nutnosti kompromisů při jízdě „na spotřebu“. Skvělé.
Mnohem lepší volbou však zůstává manuální převodovka. V Hondě ji totiž opravdu umí a znásobuje radost z řízení, což je ověřený fakt léty testování tohoto modelu. Automat tady totiž je opravdu zajímavý. Pro každý stupeň totiž existuje samostatná spojka a vše je řízeno hydrodynamickým měničem. Převodovka ovšem nemůže mít kvůli prostorové náročnosti více než pět stupňů. Navíc je velmi ležérní a nechává neustále klouzat měnič, a tak cítíte, že na kola snad nikdy nejde plný výkon. Díky tomu auto působí neochotně, líně a těžkopádně. Trochu pomůže sportovní režim, ale i tak to není záchrana a manuální mód nemá smysl vůbec zkoušet. Pokud nutně automat nemusíte mít, volte manuál.
Příkladné chování podvozku je u Hondy standardem a veškeré nerovnosti tlumí podvozek bez zaváhání, je pohodlný a příjemně tichý. Na tom mají svůj podíl i pneumatiky s vysokým profilem 225/60 R18. Snad jediným nedostatkem podvozku je občasné podélné zhoupnutí při ostřejším tempu. Modernizace na pohonu vedla ke snížení hmotnosti, zvýšení účinnosti a zrychlení reakcí na aktuální situaci. Při rozjezdu se zapíná automaticky a při jízdě posílá výkon na kola podle potřeby bez jakékoliv prodlevy nebo zaváhání. Symmetrical AWD to není, ale i tak se na něj můžete spolehnout. Ještě by se slušelo zmínit cit v řízení a odezvu od předních kol, která patří k těm lepším ve třídě, a informovanost řidiče prostřednictvím volantu je dostatečná, stejně jako nástup a účinnost brzdové soustavy.
Honda CR-V plní požadavky na kvalitní SUV dokonale. Pokud patříte do cílové skupiny, zaujme základní cenou, praktičností i jízdními vlastnostmi.
Plusy
- jízdní vlastnosti
- projev motoru
- spotřeba
- vnitřní prostor
- sklápění zadních sedadel
- elektronické zavírání pátých dveří
Mínusy
- cena příplatkové výbavy
- úhel otevření pátých dveří
Cena v základní výbavě: 709 900 Kč
Cena v testované výbavě: 963 900 Kč
Základní výbava:Šest airbagů, tempomat, elektrické ovládání bočních oken, elektricky ovládaná a sklopná vnější zpětná zrcátka, duální klimatizace, autorádio s podporou MP3, dojezdová rezerva, kryt zavazadlového prostoru, stírače s dešťovým senzorem a automatické spínání světel při setmění, zadní parkovací kamera + čidla vpředu a vzadu, kožený volant a hlavice řadicí páky, alarm, přední mlhovky, zadní výdech klimatizace, vnitřní zpětné zrcátko s automatickou clonou, bixenonové světlomety, aktivní přisvěcování do zatáček (ACL), automatické přepínání dálkových světel (HSS), audiosystém + subwoofer + DAB Audio, vyhřívaná přední sedadla, výškově nastavitelné sedadlo spolujezdce, elektricky nastavitelná tuhost bederní opěrky u spolujezdce, zatmavená boční a zadní skla, střešní ližiny ve stříbrné barvě, litá 18” kola, kožený interiér, bezklíčový vstup a zapalování, elektrické otevírání pátých dveří, elektricky nastavitelné sedadlo řidiče, panoramatická střecha a další.
Výbava testovaného vozu:Perleťový lak (+13.900)
| Technické údaje | |
|---|---|
| Motor | Honda CR-V 2.2 i-DTEC AT |
| Typ motoru: | přeplňovaný vznětový |
| Válce / ventily: | 4 / 4 |
| Zdvihový objem (ccm): | 2199 |
| Nejvyšší výkon (kW / ot/min): | 110 / 4000 |
| Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min): | 350 / 2000 – 2750 |
| Provozní vlastnosti | |
| Maximální rychlost (km/h): | 190 |
| Zrychlení 0 – 100 km/h (s): | 10.6 |
| Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km): | 8 / 5.7 / 6.6 |
| Emise CO2: | 174 |
| Rozměry a hmotnosti | |
| Zavaz. prostor – sedadla/sklopena (l): | 589 / 1669 |
| Objem nádrže (l): | 58 |
| Pohotovostní hm. / nosnost (kg): | 1782 / 468 |
| Rozměr pneu: | 225/60 R 18 |
« Lotus Evora 400 odhalen – Nejsilnější ze všech! Infiniti QX30 – První snímek zveřejněn »
