Autojournal.cz

TEST Ford Mondeo Kombi 2.0 TDCi

15. 2. 2015 • FORD, Novinky, Testy •

Novému Mondeu cesta do Evropy trvala “trochu” déle, než by se slušelo. Zatímco v Severní Americe jej Ford pod jménem Fusion prodává už přes dva roky, na starém kontinentu se teprve rozkoukává. To by mu teoreticky mohlo uškodit. Předchůdci přitom patřili mezi neochvějné jistoty střední třídy, vždycky to byla auta, která se skvěle řídila a přitom poskytovala i dostatek pohodlí. V případě Mondea není ani trochu přehnané mluvit o etalonu tohoto našlapaného segmentu. Není divu, že očekávání od páté generace byla velká.

Začněme ale tradičně vzhledem. Novinka pochopitelně změnila výraz i designové kudrlinky, ale když se na ni podíváte, stále v ní okamžitě poznáte Mondeo – především při pohledu ze strany. Design totiž zřetelně navazuje na předchůdce, aktuální provedení však alespoň v případě testovaného kombíku působí mohutněji. Rozměry se přitom neměnily nijak výrazně: kombi je jen o 30 milimetrů delší a rozvor zůstal stejný.

I Mondeo samozřejmě dostalo příď s masivní maskou chladiče, díky níž se nové Fordy při pohledu zepředu podobají luxusní vozům značky Aston Martin. Doplňuje ji dvojice úzkých světlometů, které pro změnu připomínají nejnovější Ford Mustang. Mně osobně se výsledek moc líbí, Mondeo stále vypadá důstojně a elegantně, zamračený výraz mu však přidal emoce a dravost.

Prvotní nadšení bohužel mírně odpadne po usednutí za volant. Interiér totiž působí dojmem, že si s ním ve Fordu moc nelámali hlavu. Dojem kazí hlavně středová část palubní desky, kterou zjednodušeně řečeno tvoří plastový panel, do něhož je vsazena dotyková obrazovka s osmipalcovou uhlopříčkou, CD přehrávač a ovládání klimatizace. Celé to působí obyčejně a nudně. Na druhou stranu použité materiály vypadají odolně. Zbytek je ale vesměs v pořádku.

Mondeo potěší prostornou kabinou ve všech směrech – a v případě kombi, které nemá svažující se střechu, uspokojí i vysoké pasažéry na zadních sedadlech. Fajn je také dostatek různých odkládacích přihrádek a schránek. Měkká a rozměrná sedadla pak naznačují americký původ, za velkou louží to tak prostě mají rádi. A není na tom nic špatného, i k Mondeu se gaučovité sedačky hodí, mrzí mě ale dost krátký sedák.

Vyšší výbava Titanium standardně zahrnuje digitální palubní štít s 10,1palcovým displejem. Líbí se mi, že Ford na něm neplýtval místem a dokázal do jednoho pole umístit hned několik údajů palubního počítače, takže třeba při kontrole aktuální spotřeby, průměrného apetitu a dojezdu na zbývající palivo v nádrži nemusíte listovat nabídkou. Nový palubní systém SYNC 2 je za příplatek, najdete ho jako součást několika “Audio paketů”. Ovládá se přes už zmíněnou osmipalcovou obrazovku na středovém panelu a jeho prostředí sice není zrovna krásné, ale zato je přehledné a svižné. Občas však nereagoval na dotyk. Ještě víc mi ale vadilo, že se displej rychle “upatlával”.

A kufr? Ford v případě auta s dojezdovou rezervou uvádí základní objem 500 litrů, ale tato hodnota platí jen po kryt zavazadlového prostoru. Pokud se roletky zbavíte, máte až po střechu k dispozici 730 litrů. Maximální přepravní kapacita po sklopení opěradel zadních sedadel pak činí dokonce 1605 litrů. To už je slušný pohřebák. Zavazadelník je navíc prakticky řešený. Má nízko položenou nákladovou hranu, pravidelný tvar, je široký a po stranách najdeme šikovné schránky na menší předměty – takže ty při jízdě neputují po celém kufru. Líbil se mi i příplatkový (7 650 Kč) systém kolejnic, který prostor podle potřeby rozdělí na dvě části.

Největší změna ale není vidět, je cítit. Nové Mondeo totiž zásadně změnilo svůj jízdní projev, svůj charakter. Zatímco předchůdce platil za řidičsky velice uspokojivý stroj, pro pátou generaci je na prvním místě komfort. Aby vylepšili odhlučnění kabiny, přidali ve Fordu izolační materiály, silnější zadní okno i přepracovaný podvozek. Povedlo se to skvěle, Mondeo je uvnitř obdivuhodně tiché a příjemné. Samotnou jízdu pak ovlivňuje měkký podvozek s novou víceprvkovou zadní nápravou Integral Link. Velký kombík díky němu nenuceně “pluje” po silnici, jen se tak ladně se pohupuje a celkem spolehlivě maskuje případné nerovnosti pod koly.

Proč celkem? Protože i podvozek má bohužel svoje limity, občas se totiž nechá zaskočit krátkými a hlubokými příčnými nerovnostmi. V tu chvíli se ozve slyšitelná rána, auto na okamžik ztratí přilnavost a zvláštně se zhoupne a zavlní. Nepříjemné je to především v zatáčce, kdy navíc dochází k přenosu rázů do řízení. Nejde o nic tragického, jen to v tu chvíli překvapí – zvlášť když předtím vůz dělal všechno pro to, aby řidiče uklidnil bezchybně pohodovou jízdou.

Komfortní nastavení tlumičů a pružin samozřejmě zcela změnilo projev v zatáčkách. Mondeo se pocitově zbavilo hbitosti a působí teď dost těžkopádně. Společně s náklony karoserie k tomu přispívá i pomalé a odtažité řízení. Jenže Ford tak trochu klame tělem. Pokud překonáte prvotní dojem, zjistíte, že tenhle velký kombík bojuje statečně. Nedotáčivost skoro nezná a i utažený oblouk vykrouží s velkou jistotou. Jen potřebuje dostat šanci. Na druhou stranu, konejšivý jízdní projev vás nebude k nějakému dovádění provokovat. Jestli dáváte přednost pohodlí před jízdním projevem se sportovním nádechem, je Mondeo auto pro vás.

K “uklidněnému” charakteru se dobře hodí i testovaný dvoulitrový turbodiesel ve slabší, 150koňové verzi. Má dost síly, poměrně kultivovaný chod i příjemný projev. Kvůli delším převodům (při 90 km/h motor točí na šestku 1500 otáček za minutu, při 130 km/h 2100 ot/min) sice trochu trpí jeho pružnost a je tedy potřeba častěji řadit, odvděčí se však velice slušnou spotřebou. Aniž by k tomu vyžadoval mnoho snahy, vystačí si dlouhodobě s šesti až sedmi litry nafty na sto kilometrů, s lehčí nohou se snadno dostanete i pod šest litrů.

Skvěle funguje šestistupňová manuální převodovka s přesným chodem, v testovaném voze však dojem trochu kazil zvláštní projev spojkového pedálu. Kladl totiž nepřirozený odpor, jako by tlačil proti noze, ale přitom spojka dlouha nezabírala. Zabere pak najednou, docela “nahoře”, což může překvapit a projevit se “jankovitým” cuknutím při rozjezdu.

I když je nové Mondeo vlastně už dva roky staré auto, ve výbavě mu nechybí snad nic z moderních bezpečnostních a komfortních prvků. Zajímavé jsou například příplatkové (za 5100 Kč) nafukovací bezpečnostní pásy zadních sedadel, které snižují riziko vnitřního poranění při nehodě tím, že rozloží sílu nárazu do pětkrát větší plochy než klasické kurty.

Cena nového Fordu Mondeo začíná na 611 990 Kč – za tyto peníze dostanete liftback s benzínovým motorem 1.5 EcoBoost, testovaný nafťák stojí nejméně 651 990 korun. Za kombi se vždy připlácí 30 tisíc. Samozřejmostí je bohatá příplatková výbava, která cenu může vyhnat i přes milion. Některé zájemce pak může potěšit zpráva, že se chystá příjezd verze se dvakrát přeplňovaným vznětovým motor 2.0 TDCi Bi-Turbo o výkonu 210 koní a pohonem všech kol.

Plusy

- kultivovaný projev

- prostorný interiér

- úsporný a dostatečně silný motor

- design

Mínusy

- nepříliš hodnotně vyhlížející interiér

- pocitová těžkopádnost

- odtažité řízení

Autor: Stanislav Švarc, Denik.cz

.

« Nissan 370Z Nismo Roadster se ukázal v Chicagu Hyundai i20 Coupe vstoupil na český trh »