TEST Renault Clio GrandTour 1,5 dCi EDC
Do naší redakce se dostalo nové Clio už po několikáté, jenže tentokrát se jedná o bohatší verzi Clia GrandTour, které slibuje v této kombinaci opravdu mnoho. Naláká vás i přes vyšší pořizovací cenu na skvělý design, nízké provozní náklady, kvalitu zpracování a když na to přijde, tak i na své jízdní vlastnosti. Nové Clio se vážně povedlo, takže jak jezdí kombík s dieselovou patnáctistovkou a dvouspojkovou převodovkou EDC?
Nové Clio GrandTour ve výbavě Intens a paketem LOOK je jeden z nejstylovějších kombíků na trhu a vůbec se to nebojí dávat najevo. I když se nejedná o uprskanou verzi Renault Sport, přesto se za ním kolemjdoucí otáčejí a ostatní řidiči na semaforu vedle vás, si budou často vůz zvědavě prohlížet. Aby také ne, stačí málo a z Clia se stane opravdu pohledný sympaťák. A barevné detaily jako červené vnitřky 17 palcových kol Drenalic, linka na masce chladiče, nad bočními prahy a na zadním nárazníku, dokáží vzhled perfektně oživit. A to jsem ještě nezmínil “pornografický interiér”, který má palubní desku a výplně dveří čalouněné červenou kůží. V interiéru ale najdeme také černě lakované plastové prvky a použití opravdu kvalitních materiálů. Po usednutí do tohoto Clia už opravdu nebudete chtít základní verzi…
Náš testovací GrandTour vozí pod svou kapotou vznětovou patnáctistovku 1,5 dCi, kterou známe například z Dusteru, Dokkeru, Loganu nebo Capturu. Zde však máme tuto 66 kilowattovou verzi spřaženou s šestistupňovou dvouspojkovou převodovkou EDC, což slibuje velmi levný provoz a pohodlí. Respektivě nejen slibuje, ale také splňuje.
Motor o výkonu 66 kW (90 koní) a točivém momentu 220 Nm vyvolá v hospodské diskuzi spíše úsměvy, ovšem argumentovat můžete slovy: “vono to ale fakt jezdí pod 4 litry na sto”! Když už se tedy neudržíte za zadkem Porsche 911, alespoň něco vám mohou ostatní závidět. Osobně jsem dovnitř tohoto Clia posadil několik svérázných odpůrců značky Renault, a i oni museli dát předsudky stranou a uznat, že tento GrandTour je vozem opravdu povedeným. Ale pořád má ty znaky Renault, že?
Rád bych teď apeloval na všechny, kteří smýšlejí nějak takto. Dnes už si žádná značka nezaslouží předčasný soud jen díky předsudkům z minulosti a na každé obdobné auto by se mělo nahlížet objektivně a s rozumem. Znaky jsou přece pouhé znaky a nic na potencionální kvalitě auta nemění. Je to jakoby se vám líbila překrásná žena s velkými vnady, dlouhýma nohama a krásnými blond vlasy, ale ještě než byste ji ochutnali, dostala by od vás kopačky například jen díky tomu, že nosí kabelku s logem výrobce, který je vám prostě nesympatický. To přece nedává smysl!
Zpět ale k samotnému Cliu. Nepočítejte s tím, že motor bude znít a bude odhlučněn jako M50d od BMW. Vznětová patnáctistovka dCi nedisponuje příliš kultivovaným chodem, ovšem trhat si díky tomu vlasy a cpát si je do uší rozhodně nemusíte. Po zahřátí se nepříjemné “chro… chro… chro…” o malý kousek zlepší, avšak stále to ani zdaleka nebude na cenu Grammy. Na druhou stranu, motor snese opravdu nízké otáčky a přitom se nebude nijak podtáčet. O to vše se ale postará skvělá převodovka EDC – jeden z nejsilnějších atributů na tomto autě. Po rozjížďce na plně automatický režim řadí převodovka dokonale hladce, jemně a necuká ani v případě, když se ji pokusíte zmást stylem jízdy jako po ucpané D1. Pravdou je, že i s minimálně lehkou nohou občas převodovka zbytečně vytáčí motor až za 2000 ot., ale na její obranu je toto pásmo příznivější pro spotřebu, než kdyby otáčky byly příliš nízké a motor se přidušoval. I po městě tak není problém dosáhnout spotřeby pod 5 litrů na 100 km!
A když už jsme ve městě, kromě poutání pozornosti vás může těšit další podstatná věc. Clio GrandTour měří na délku pouhých 4267 cm a podélné parkování tak bude snadnější, než tlačítkem vytisknout lísteček v podzemní garáži. Jak uvidíte někde volné místo, Clio se do něj prostě vejde. K dispozici jsou tu navíc parkovací senzory, takže ani manželka či přítelkyně by neměla auto obouchat ze všech stran. Podvozek je pak i po městě (i přes 17” kola) obstojně pohodlný a jedině velké výmoly a propadlé kanály jej dovedou vyvést z míry. Pokud máte navíc zavřená všechna okna, kromě motoru uvnitř Clia panuje bezmála naprostý klid. Na malé francouzké auto mě tato vlastnost obrovsky překvapila a dokud se nevydáte na dálnici, nebude vás v podstatě žádný hluk obtěžovat. Na šestku mimochodem při 130 km/h Clio 1,5 dCi točí 2600 otáček a řekne si v průměru o 4,5 litru na 100 km!
Skvěle vypadající volant s lakovanou úchopovou částí se drží perfektně a na můj osobní vkus má i ideálně tlustý věnec. Řízení je samozřejmě (jak se na malé městské auto sluší) velmi lehké a nějaký cit v něm budete hledat marně. Koneckonců, od toho je tu bravurní verze Renault Sport. Posaz za volantem musím také zhodnotit jen pozitivně. Svou pohodlnou a ideální pozici tu najde snad každý a jediným neduhem pro mě bylo jen vnitřní zpětné zrcátko. To je totiž umístěno někde uprostřed výšky čelního skla (které je už samo o sobě hodně malé) a pokud pojedete do ostřejší pravotočivé zatáčky, zpětné zrcátko bude velmi nepříjemným způsobem bránit ve výhledu.
Uvnitř Clio také není žádným Multivanem, i když posádka vpředu si na chronický dostatek prostoru stěžovat rozhodně nemusí. Na zadních sedadlech to je, pravda, poněkud horší, ovšem pasažéři zvyklí z cestování ve Fabii Combi se budou cítit oproti malému českému kombíku o poznání lépe.
Jedna z nejdůležitějších položek, která dělá kompletní celek tak skvělý, jsou jízdní vlastnosti. Toto Clio váží 1255 kilogramů a s dobře naladěným podvozkem to umí i z obyčejného auta vykouzlit vcelku slušně zábavný vůz. Podvozek je výborně předvídatelný a v kombinaci s pneumatikami 205/45 R17 rád drží řidičem zvolenou stopu. Jen ten výkon na výjezdu ze zatáčky bohužel tomuto Cliu chybí, ovšem tomu by pomohla alespoň 81 kilowattová verze motoru 1,5 dCi. V Cliu dCi máte k dispozici dnes tak oblíbený režim ECO. Převodovka pak díky němu řadí o něco dříve a není znát ani žádné přiškrcení motoru. S vypnutým režimem ECO převodovka řadí pod plným plynem ve vyšších sférách otáčkoměru, jenže při tomto stylu jízdy je stejně nejlepší volbou dát si převodovku na manuální režim. Pádly pod volantem bohužel toto Clio nedisponuje, ale to naštěstí nic nemění na tom, že manuální řazení i pomocí voliče se skutečně povedlo. Sekvenční styl řazení funguje bez problému, i když změna převodového stupně se neobešla bez malé prodlevy. I tak ale převodovka nezařadí sama, ani když brnknete o omezovač (zasahující v 4500 ot.). Za hranici 4100 však nemá smysl otáčky vůbec posílat. Při 4000 otáčkách nastoupí maximální výkon a posléze motor vydechne všechny poslední zbytky sil. Nejlépe se totiž Clio cítí mezi 1700 a 3500 otáčkami. Ručička otáčkoměru sice jde nahoru s chutí, ovšem o motoru se totéž říct nedá. Ale je to maličký dieselový motůrek, konstruován kvůli co nejnižší spotřebě paliva. Žádný trhač asfaltu to tedy už z principu být nemůže.
Trhat asfalt byste však stejně nemohli ani tak. Systém stabilizace je tu neúprosný, a nad 50 km/h nevypínatelný. Občas i na tretí převodový stupeň mi v zatáčce při zašlápnutí plynu utnul sílu. Na více rozbité silnici pak už stabilizace opravdu blázní a místy vlastně ani neví, jak si s točivým momentem na předních kolech poradit. Není to ale žádné rapidní zkrocení síly. Inu, když síly není mnoho, není potřeba ani tolik síly na její krocení… logicky! Stabilizace tedy není nijak nepříjemná.
Řízení jde hladce a lehce a příliš citu v něm určitě nenajdete. Se stoupající rychlostí však intenzita posilovače slábne a v mnohých případech za volant budete muset pěkně vzít. Na druhou stranu auto na povely volantem ochotně reaguje, čemuž přispívá samotný podvozek, který velmi hbitě mění směr jízdy. Mimochodem, přenosy váhy jsou sice znatelné, ale naštěstí nejsou nijak obtěžující.
Spotřeba paliva za celý týden činila kolem 5 l/100 km, a to jsem motor občas vůbec nešetřil. Při opravdu úsporné jízdě mimo město se dá spotřeba zatlačit i pod 4 litry na 100 km jízdy!
Clio GrandTour má, pravda, o chlup menší zavazadlový prostor, než konkurenční Škoda Fabia Combi nebo Seat Ibiza ST, ovšem na druhou stranu se jedná o nejkrásnější kombík B segmentu, který je kvalitně zpracován, jezdí SKORO zadarmo a má skutečně povedené jízdní vlastnosti. Na Clio v kombíku s dieselovou patnáctistovkou a převodovkou EDC jsem si za celý týden opravdu příjemně zvykl, a vůbec by mi nevadilo mít jej jako úspornou a praktičtější alternativu k BMW M3 E36 Coupé a Toyotě MR2 W20.
Takže ke Cliu GrandTour 1,5 dCi EDC se na závěr hodí říct jen jedno slovní spojení. Malej, ale šikovnej!
Plusy
– Skvělý design a styl
– Spotřeba motoru 1,5 dCi
– Převodovka EDC
– Jízdní vlastnosti
Mínusy
– Zvuk motoru
– Výhled z vozu (především umístění vnitřního zpětného zrcátka)
– Menší kufr oproti konkurenci
– Předsudky lidí vůči Renaultu
Technické údaje
| Motor: | |
|---|---|
| Typ motoru: | přeplňovaný vznětový |
| Válce / ventily: | 4 / 2 |
| Zdvihový objem (ccm): | 1461 |
| Nejvyšší výkon (kW / ot/min): | 66 / 4000 |
| Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min): | 220 / 1750 |
| Provozní vlastnosti: | |
| Maximální rychlost (km/h): | 176 |
| Zrychlení 0 – 100 km/h (s): | 12,7 |
| Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km): | 4,3 / 3,3 / 3,7 |
| Rozměry a hmotnosti: | |
| Zavaz. prostor – sedadla/sklopena (l): | 443 / 1380 |
| Objem nádrže (l): | 45 |
| Pohotovostní hm. / nosnost (kg): | 1255 / 486 |
| Rozměr pneu: | 205/45 R17 |
« Škoda postupně odhaluje novou Fabii! Alfa Romeo Giulia půjde po krku německým sedanům »
