Autojournal.cz

TEST Škoda Yeti Outdoor 2.0 TDI 4×4

19. 2. 2014 • Škoda, Novinky, Testy •

Terénu chtiví Peterhanselové českých písečných dun bouchněte ‘‘šáňo‘‘! Český offroadový sen dorazil na trh s osvěženým designem, modernizovanou technikou a několika dalšími novinky. To, co nejvíce praští do očí je pochopitelně facelift vzhledu. Ten Yeti přiblížil k současné korporátní identitě nových škodovek a zároveň vůz připravil o originální vzhled původní verze. Ano, obří kulaté mlhovky pod světly se asi nelíbily každému, ale nutno podotknout, že dělaly auto zajímavé. Facelift tak výrazně mění tvář díky jednotným nově tvarovaným světlometům, velké masce a ostřejšími rysy v náraznících. Vzadu se změnila grafika světlometů a na pátých dveřích přibyly klasické prolisy.  Nově se Yeti umí přizpůsobit širší škále zákazníků – na výběr jsou nyní dvě varianty zaměření vozu. Yeti City je určený pro pobyt ve městě a testovaný Outdoor si troufne i do terénu. Obě verze jsou výrazně odděleny vizuálně, technicky i nabídkou výbav a motorů.

Yeti je charakteristický svým značně širokým rozchodem, nadprůměrnou světlou výškou, krátkými převisy a krychlovitě vyhlížející zádí připomínající mnohé crossover modely koncernu VW. O to větším překvapením je pak zjištění, že tato škodovka sdílí platformu se svým slavnějším příbuzným a to jmenovitě s Octavií. Facelift jeho vizáž rozhodně posouvá k širší veřejnosti a musím říci, že se prostě povedl. Vypadá svěže, moderně a stále relativně zajímavě. Yeti si pochopitelně ponechal základní stavbu, a tak má pořád tu krásnou nízkou linii bočních oken, navíc Outdoor paket přidává výrazně oplastování, vyšší světlou výšku, ostře řezaný nárazník s offroadovým lízátkem a další prvky, které mu dodávají drsnou tvář. V červené barvě, na tmavých kolech a s černou střechou vypadá opravdu dobře!

Po otevření dveří se ale mnoho nezměnilo. Vlastně je tu jen nový volant, možnost mít couvací kameru a bezklíčové startování pomocí tlačítka. Klasickou jednoduchou přístrojovou kapličku snad nemusím ani představovat, stejně tak jako navigační systém, ovládací prvky radia a klimatizace. Interiér jako celek působí velmi vzdušným dojmem, jak na šířku tak i na výšku. A i ti z nás, jejichž výška značně atakuje magickou cifru dvou metrů, nemají problém si do auta pohodlně nastoupit. Problém ovšem přichází hned po usednutí do sedáku. Prostor, který byl v tomto modelu dedikován nohám řidiče a spolujezdce je značně úzký, což je zapříčiněno širokým středovým tunelem.

Tento fakt v kombinaci s vysoko umístěnými sedáky způsobují, že v Yetim se za volantem budete cítit, jako na prkýnku veřejných záchodků na vlakovém nádraží maloměsta. Ale za to máte přehled! Co však v interiéru musím hodnotit velice pozitivně je fakt, že celá přístrojová deska i s přilehlými komponenty jsou z měkčeného plastu a smazávají tak pocit levnosti. Pohled do zadu nám pak nabízí zadní sedadla posazená o 20 mm výš disponující chytrým systémem sklápění a posunování. Jedinou výhradu bych zde měl snad jen k velmi úzkému prostřednímu sedáku. Zavazadlový prostor je pak značně menší, než by se u takového vozu mohlo zdát. To je ovšem daň za celkově velký vnitřní prostor pro cestující. Objem zavazadelníku se dá ovšem zvětšit po sklopení zadních sedáků. Interiér Yetiho se drží obecného trendu nasazeného koncernem VW, a tak by se dal na závěr shrnout jednou větou. Nenadchne, ale ani neurazí!

Pod kapotou našeho horala bije dvoulitrový dieselový čtyřválcový agregát dopovaný turbodmychadlem. Výkon 81 kW a točivý moment 280 Nm dostupný již od 1700 ot/min poskytuje Yetimu dostatečnou sílu se vypořádat jak s jízdou v terénu, tak i v běžném městském provozu. Chod motoru ihned po nastartování je poměrně tvrdý, ovšem vše se spraví jakmile se zahřeje. V samotné kabině lze pocítit lehké vibrace ve volnoběžných otáčkách, což bych bezesporu připsal absenci vyvažovací hřídele, jenž dozajista padla heslu ‘‘levněji a lépe‘‘, které se stalo novodobým trendem v celém automotive. Motor se nechá vytáčet vcelku bez protestů, ovšem po překročení hranice 3000 ot/min umírá a je třeba změnit převodový stupeň. Jednou z věcí, co bych určitě koncernu vytknul, je celkové naladění agregátu.

Turbo efekt je zde značně citelný, což může být způsobeno ne příliš inteligentní regulací turbodmychadla. Rozhodně bych čekal, že zátah a projev motoru bude obecně plynulejší. Ovšem to, v čem motor exceluje, je spotřeba. Zde si zaslouží jednotka opravdu pochvalu a i přes větší světlou výšku a aerodynamický odpor, jenž Yeti na cestě klade, si v průměru motor nevzal víc jak 6,2 l/100 km. Pokud pomineme nepřirozeny ‘‘posez‘‘ za volantem a špatný dosah na řadící páku ( je položena příliš nízko), je obecně jízda s Yetim příjemná. Díky tužšímu naladění podvozku se auto do zatáček přehnaně nenaklání a jde vidět, že i systém HALDEX hodně pomáha, protože zadní náprava nečeká až na problémy a připojuje se téměř okamžitě. S faceliftem se navíc Yeti ve verzi 4×4 dodává už s pátou generací systému Haldex. Ten opravdu funguje brilantně a téměř dokonale simuluje klasické diferenciály. Stabilita vozu je pak příkladná a na povrchu se zhoršenou adhezí funguje čtyřkolka výborně.  Kabina Yetiho je velmi příjemně odhlučněná a ani při rychlostech přesahující naše dálniční limity se zde lidé mohou pohodlně bavit. Mimo silnici se Yeti chová překvapive sebejistě. Krátké převisy a slušné stínění podvozku slibují vcelku solidní zážitek a průjezdnost.

Jak se nám v praxi potvrdilo, Yeti projede kde co, a ikdyž nejsem velkým zastáncem připojovatelných pohonů 4×4, tak musím říci, že HALDEX V zde odvádí velmi dobrou práci a dostane Yetiho z většiny problémů. Když k tomu navíc přidáte asistent sjíždění ze svahu a offroad režim stabilizace podvozku, umožnující větší prokluz kol v terénu, máte tu auto slibující slušný zážitek z jízdy po nezpevněné vozovce. Ve výsledku je tak Yeti opravdu dobrým autem s výbornou výbavou a přátelskou cenou. Škodovce se povedlo udělat poměrně zábavné a univerzální auto, které vyčnívá z obecného koncernového stereotypu, což dovolím si říci, je také jeden z důvodů, proč na Yetiho v našich luzích a hájích bohužel moc ‘‘nenatrefíte‘‘.

Plusy:

• Originální vzhled
• Vnitřní prostornost
• Výhled z vozu
• Stabilita a ovladatelnost
• Pohon všech kol
• Schopnosti v terénu
• Úsporný motor

Mínusy:

• Vysoká podlaha zavazadelníku
• Pozice za volantem
• Malý zavazadelník

« Citroën C5 CrossTourer – Francouzký Allroad Škoda v Ženevě představí 14 modelů a nějaká překvapení »