Autojournal.cz

TEST Nissan Micra 1.2 – Půlka šestiválce

20. 12. 2013 • Nissan, Novinky, Testy •

Nissan Micra je tu s námi již pěknou řádku let a my jsme jej teď vyzkoušeli v aktuální, již tři roky trvající generaci, obohacený o tříválcový motor 1.2 a plnou výbavu TEKNA. Malý Nissan je určený striktně do města a nemá ambice na větší cestování, převážení pěti lidí ani přehršle nákladu. Svému území však dominuje a co víc, je schopen toho hodně naučit.

Vezmeme to popořadě. Dobu, kdy byli všichni unešení z exteriéru Micry, máme za sebou. Čtvrtá generace se v záplavě malých městských aut docela dobře ztratí a rozjasňují jí jen chromované doplňky, značící její úroveň výbavy. Chromem, nebo spíše by se hodilo říci „chromovou úpravou“ se na voze nešetřilo. Svojí dávku dostaly nejen obligátně kliky dveří a zrcátka, ale také spodní lišty dveří, okolí mlhovek a spodní část masky. Možná by se vzhledem k povaze vozu slušelo onoho materiálu trochu ubrat, přece jen nevím, proč bych se měl vidět v zrcátku i z druhé strany, než se do zrcátka normálně kouká.

Interiéru není co vytknout. Jednoduché řešení takřka všeho rozbíjí jen kliky od dveří, vypadající tak trochu jako otvírák na pivo a leštěný plast středového tunelu, zdůrazňující přítomnost navigace a klimatizace. Plasty jsou tvrdé a některé detaily, například ovládání palubního počítače umístěné mimo primární pracovní plochu řidiče, nejsou dovedeny úplně k dokonalosti. Co je však velký ergonomický prohřešek, je loketní opěrka. V první řadě nutno poznamenat, že v Mikře se docela dobře sedí. Samozřejmě, pedály příliš blízko a volant, navíc nastavitelný jen výškově, je pro změnu moc daleko, nicméně svou polohu jsem našel bez problému. O to víc nechápu pozici loketní opěrky. Malá loketka připevněná na bok opěráku řidiče se osvědčila v nespočetně vozech, nikde však ještě nebyla tak špatně umístěná, jako právě tady. Při jejím sklopení je velmi vysoko, zejména při srovnání s opěrkou ve dveřích na druhé straně. Výsledkem je, že pokud si o ní opravdu opřete loket, sedíte nakřivo a nedosáhnete na řadící páku. Ve výsledku jsem i já, coby věrný uživatel loketních opěrek, své snažení vzdal, zvednul ji podél opěráku a po zbytek testu se s ní odmítal zabývat.

Naproti ne zrovna ukázkové ergonomii interiéru, které vévodí ona loketka, musím pochválit navigaci. Ačkoliv nemám v lásce dotykové ovládání (a zmiňuji to snad v každém testu) ta v Mikře alespoň funguje přijatelně rychle, je přehledná a na rozdíl od různých rádoby hogofogo infotaiment systémů, postrádá kopec naprosto zbytečných funkcí a prvků. Zejména tleskám použití QWERTY klávesnici při zadávání adresy.

Přesto, že Micra svým zevnějškem příliš nezaujme, její pohonné ústrojí, které by se mohlo na první pohlws zdát obyčejné, vyzdvihuje malý městský vůz z průměru. Na tříválec o objemu pouhých 1,2 litru s atmosférickým plněním, budou zkušenější řidiči koukat s despektem a už vůbec je nepřesvědčí údaj 59 kW v kolonce výkonu. Opak je pravdou. Hmotnost nové Micry jen o kila přesahuje hranici jedné tuny a to znamená, že zejména po městě 110 Nm točivého momentu docela dobře stačí. Hodíte-li za hlavu spotřebu, která se však stejně nikdy nevyšplhá přes sedm litrů, a budete-li chtít po tříválci nějakou tu hravost, rád vám poslouží. Teprve přes 4 tisíce otáček se totiž motor pořádně probere k životu a s jadrným zvukem se v rámci mezí řítí dopředu. Výkonový deficit je samozřejmě znát i v tomto spektru, ale v městském provozu jsem si díky charakteru motoru užil s malým Nissanem nebývalé množství zábavy.

Se zábavně naladěným tříválcem jde ruku v ruce i pětistupňová manuální převodovka a hlavně podvozek, který ač není nijak sportovně nastaven, stačí motoru naprosto ve všech situacích. Díky lehkému motoru vpředu se nemá smysl bát nedotáčivosti a Micra ochotně vykrouží jakoukoliv sebeutaženější zatáčku bez větších náklonů. Pochvalu musí dostat i řízení, které kupodivu nepostrádá citlivost a odezvu a navíc je jeho posilovač nastaven tak, aby šel volant příjemně ztuha a auto se velmi dobře vedlo.

Celkově jsem v případě Micry pořádně přišel na kloub tomu tvrzení, že slabá auta s hravým charakterem jsou v některých situacích mnohdy zábavnější, než našlapané sporťáky, jejichž potenciál je jen stěží využitelný. Malý tříválec předvádí, že i se skromným výkonem lze předvést slušné divadlo a krom toho vás málokteré auto naučí tolik o řazení a srovnávání otáček meziplynem, než právě Micra. Samozřejmě, že ač je malý motor hravý po městě, je jeho výkon mimo něj omezující. Z nuly na sto zrychluje Micra poměrně dlouhých 13,7 sekund a na stovce také její show v zásadě končí. Rozdmýchat motor k dálničním 130 je na delší dráždění a na předjíždění je lepší zapomenout. Vždyť k předjíždění mimo dálnici je nezřídka podřazovat hned o dvě rychlosti a využívat otáčky motoru v naprosto celém rozsahu.

Jízda ustálenou rychlostí také vyvolává největší možnou žízeň. Dálničních 130 spolkne něco málo přes osm litrů na každých sto kilometrů, zatímco po městě i s velmi svižným tempem, nepřesáhne spotřeba sedm litrů. V průběhu testu se ustálila na 6,8 při převážně městském provozu a atakovat hranici šesti litrů a méně by nebyl vůbec žádný problém. Nárust lze pozorovat při větším zatížení vozu. Se čtyřmi dospělými na palubě nejen, že se Micře již nechce do zrychlení tak jako s jedním, ale ráda si v tomto režimu vezme o pár deci navíc.

Celkově na mě Micra zapůsobila příjemným dojmem malého městkého vozítka, které pod svou broučkovitou karosérií ukrývá příjemně hravé pohonné ústrojí doplněné o sympatický podvozek a rozumně nastavené řízení. Svým vzhledem a architekturou interiéru, které apelují především na ženy řidičky, může zaujmout nespočet zákazníků stejně, jako svou cenou. Cena vozu v testované nejvyšší výbavě, zahrnující mimo jiné automatickou klimatizaci, asistenta pro hledání parkovacího místa a další prvky, vyjde spolu se základním tříválcem na 318 990 Korun. To je vzhledem k výbavě řekl bych přiměřená cena za vůz, který je sice určen téměř výhradně do města, zato toho zde hodně předvede, ještě víc naučí, a dovede i pobavit.

Plusy:

• točivý a zábavný motor
• spotřeba
• navigační systém
• cena

Mínusy:

• nízký výkon mimo město
• loketní opěrka
• místy zpracování interiéru

« Lamborghini Huracán oficiálně TEST Peugeot 208 GTi – Back To The Roots »