TEST Mini Countryman JCW – Mini BIG BANG!
Jak jistě víte, u nás jste už mohli číst recenze na všechny modely značky Mini, které navíc měly pod kapotou vůbec ty nejsilnější motory, jež kdy byly v historii značky nad přední nápravu těchto ”motokár” montovány. Uřvaný Cooper JCW byl ztělesněním naprosté šílenosti a euforie, Coupé JCW prskalo na svět ještě mnohem více a snažilo se svého řidiče na každém kroku (ehm… kousku asfaltu) skutečně zabít, Roadster JCW byl zase díky lehčí zádi o dost více nepředvídatelný než Coupé, no a poté jsme měli tu čest se zbrusu novým Pacemanem ve verzi Cooper S. Nyní se nám ale dostal do rukou na týdenní test Countryman, který samozřejmě hrdě vozí emblémy šílené divize JCW (John Cooper Works) a tudíž i nejvýkonnější verzi motoru 1,6 Turbo z dílen BMW.
Pokud už nyní ohrnujete nos kvůli ošklivému předsudku, že je Countryman na Mini prostě moc velký, těžký, líný a že jeho pohon 4×4 zabije všechnu zábavu za volantem, čtěte pozorně dále – já si myslel skoro totéž… ale koneckonců, Usain Bolt je také mezi sprintery největší i nejtěžší a přitom běhá stovku pod 9,7 sekundy.
O jízdních kvalitách vozů značky Mini jsem samozřejmě nikdy nepochyboval a ani Countrymana jsem v tomto směru rozhodně nezatracoval. Jenže po zkušenostech z malých, lehkých a obratných modelů s krátkým rozvorem, se člověk začne přece jen trochu obávat, zda ty nejlepší vlastnosti nezmizí nebo se alespoň nestanou o nějaký kus horšími. Naštěstí ale není proč mít tyto obavy…
Jméno Johna Coopera tato verze nevozí jen tak pro nic za nic, má totiž TwinScroll turbem ”nafoukaný” čtyřválec o objemu 1,6 litru, který poskytuje výkon 160 kW (218 koní) a točivý moment 280 Nm (+20 Nm overboost). Už tyto parametry jej dokáží rozpohybovat velmi rychle na rovince, jenže ty nejlepší výkony začne “Mini” Countryman podávat až v ostře projetých zatáčkách. Nejen motor, ale především podvozek se honosí velmi ostrým nastavením, které čítá tvrdší pérování s tlumiči, pevnější stabilizátory a snížení o 10 mm, což dělá ve výsledku obrovský rozdíl např. oproti Pacemanu Cooper S. Contryman se ale pyšní také stálým pohonem všech čtyř kol ALL4, který oproti předokolkám Mini zajistí jistější a měně nervózní chování na silnici. Neodskakuje a je oproti prckům z dílen JéCéWé velmi předvídatelný… ale praxi při jízdě si nechme na později.
První rozjížďkou s Countrymanem dostávám vcelku překvapivou a příjemnou sprchu v podobě bezproblémové každodenní přívětivosti. Spojka je až netradičně měkká a je třeba si na její záběr zvykat nejméně několik hodin městských rozjezdů. Levá noha se ale díky její lehkosti neunaví ani v případě neustalých rozjezdů například při popojíždění v zácpě na dálnici a není tak problém tento vůz využívat skutečně kdekoliv. Na co jsem si musel také chvíli zvykat, byl pro vozy Mini, poněkud netradiční posaz za volantem. V každém tradičním Mini totiž sedíte hned nad zemí a máte pocit, že být posazen ještě o centimetr níže, tak už byste dřeli svým pozadím o silnici. Zde se ale cítíte (když to hodně přeženu) jako např. ve Škodě Yeti a nezmění to ani vypumpování sedadla co nejníže k podlaze. Svůj ideální posaz za volantem si zde ale najde opravdu každý a pak už nic nebrání ideální manipulaci všech ovládacích prvků v interiéru. Je pravda, že na ergonomii interiéru si musí člověk neznalý také chvíli zvykat, ale oproti menším modelům se alespoň tlačítka stahování oken umístila a uspořádala do dveřních panelů – jednoduše kvůli tomu, že by se tlačítka všech čtyř oken na středový panel nevešla. Interiér je ale velmi kvalitní a slícování je tu skutečně na jedničku. Ono vlastně ani není divu, když je Mini pod taktovkou BMW, které dbá na kvalitu interiéru v dostatečném množství.
Každodenní přívětivost pokračuje ale také podvozkem. Prckové z divize JCW mají pověst kostitřasů, jenže Countryman je schopen pohodlně absorbovat drtivou většinu neduhů českých měst a dokonce není problém absolvování povinného (pro naší redakci) 300 kilometrového přesunu po našem tankodromu D1. Podvozek je ale stále velmi sportovně naladěn a to Vám také připomene vymetení nějaké větší díry či propadlého kanálu. V takovém případě se totiž do kabiny přenese obrovský a zároveň děsivý ráz, který Vás mnohdy donutí překontrolovat, zdali je v pořádku jedno z předních kol nebo nedejbože jejich samotné zavěšení.
To nejlepší ale nastane teprve ve chvíli, kdy roztočíte relativně malý, ale výkonný motor a začnete krájet zatáčky jako Zdeněk Pohlreich okurky. 218 koňový motor doslova miluje otáčky a díky TwinScroll turbodmychadlu má už od překročení dvou tisíc otáček překvapivě lineární zátah. Aby také ne, když celých 300 Nm je k dispozici právě mezi 2000 a 5600 otáčkách. Po dosáhnutí zmíněných 5600 otáček síla motoru pocitově trochu poleví, ovšem když okamžik setrváte, v úžasných šesti tisích nastoupí všech 160 kW. V tomto spektru začne motor ječet jako splašený a pokud jej vytočíte skoro až do červeného, místo zvuku z dvou výfukových koncovek slyšíte opravdu už jen motor, který v červeném poli vzdáleně připomíná nějakou výkonnější motorku. Co se samotného zátahu týka, je v Countrymanu JCW velmi výrazný, ale ve srovnání s menšími ”Worksy” nepůsobí tak splašeně. Věřte ale, že síla Countrymanu patří na silnici k těm lepším a i když se papírově na 100 km/h dostane za rovných 7 sekund, samotný dojem působí mnohem rychleji.
Když ale opustíme rovinky a vrhneme se na silnici plnou zatáček, teprve zde ukáže Countryman JCW svou největší přednost. Přiznám se, že po první (relativně pohodlné) rozjížďce, jsem se bál velmi výrazných náklonů v zatáčkách. Je pravdou, že oproti menším sourozencům je náklon skutečně výraznější, ale naštěstí to není až v takovém množství, jak jsem se zprva bál. Countryman se v takovém případě doslova zakousne do asfaltu a stopu nepustí ani při ostřejším zatočení směrem k vnitřku zatáčky. Díky pohonu ALL4, který disponuje lamelovou spojkou, dokáže Countryman variabilně rozdělit točivý moment mezi přední a zadní nápravu. Dle jízdní situace je tento pohon schopen rozdělit sílu v poměru 50:50 a pokud bude opravdu třeba, nemá problém poslat všech 100% na zadní nápravu a mnohdy dovolí Countrymanu i výrazný přetáčivý smyk. Tento pohon je skutečně tak geniální, že ani na rozbité silnici vůz neodskakuje a oproti vražedným předokolkám odpouští sem tam i nějaké to zaváhání. Veliké plus v zatáčkách musím přidělit ale také předním sedačkám, které nabídly velmi dobrou oporu beder i stehen a ve velmi ostré zatáčce skvěle podržely řidiče i spolujezdce.
Vychválit u tohoto většího JCW musím také řízení a řazení. Po ”zmáčknutí” přepínače SPORT se výrazně zostří řízení a nabídne dokonce i nějakou tu zpětnou vazbu, která mě osobně velmi potěšila. Tento přepínač ale mírně mění také zvukový projev motoru a povolí otěže řídící jednotce. Mimochodem, řízení oproti menším JéCéWéčkům nepřenáší do volantu prakticky skoro žádný torque steer a rozhodně se Vám nestane, že začne přední náprava tancovat ze strany na stranu. Co se řazení týká, to zde bylo velmi zábavné, přesné a relativně krátké. Nenabídlo sice tolik mechanického odporu, jako jsem původně očekával, ale kvalty do svých drah padaly velmi ochotně, rychle a mnohokrát se mi stalo, že jsem řadil a podřazoval, i když to nebylo vlastně neprodleně nutné.
Pokud by někoho zajímala praktičnost, dozadu se pohodlně posadí urostlý chlap s výškou 185 cm, kufr postačí na průměrný nákup pro dvě osoby, ve městě zaparkujete skoro všude a pokud Vám půjde o spotřebu paliva, bez problému se dá při rychlosti 55 km/h zařadit šestka a v takovém případě se dá bez problému vejít pod 8 l/100 km. Dálniční tempo předpisovou stotřicítkou bude znamenat něco málo přes 3000 otáček a spotřebu 8,3 litru na 100 kilometrů.
Tento větší Miník ale budí všude obrovskou pozornost nejen dámského pohlaví a dokonce mě i překvapil od drtivé většiny lidí předsudek, že je to vlastně ctyřdveřový Cooper. Kdo miluje vozy značky Mini z dílen JCW právě pro jejich ulítlost, vynikající jízdní vlastnosti, řvoucí motory a z nějakého důvodu potřebuje převézt tři kamarády, slečny nebo větší nákup, je pro něj Countryman ideální volbou. Já osobně tleskám a děkuji BMW, že nenechalo Mini umřít, ale naopak jej pokropilo živou vodou…
Plusy
- jízdní vlastnosti a podvozek
- image a vzhled
- výkonný a točivý motor
- řazení
- boční vedení sedadel
- zvuk motoru
- přesné a komunikativní řízení
- nulový přenos točivého momentu do řízení
- grip pohonu ALL4 v kombinaci s krátkým rozvorem
- kvalita interiéru
Mínusy
- vyšší spotřeba
- přenos rázů od přední nápravy na zhoršeném povrchu
| palivo | benzín | akcelerace 0–100 km/h (s) | 7,0 |
|---|---|---|---|
| náhon | 4×4 | maximální rychlost (km/h) | 225 |
| počet válců | 4 | převodovka | 6M/6A |
| objem motoru (ccm) | 1598 | kombi. spotřeba paliva (l/100 km) | 7,4/7,9 |
| výkon (kW) | 160 | objem zavazadl. prostoru (l) | 350 – 1170 |
| točivý moment (Nm) | 280 (overboost 300) | pohotovostní hmotnost (kg) | 1480/150 |
« Jaguar F-Type v krátkém fimu Desire BMW připravuje výkonové pakety pro modely M5 a M6 »
