TEST Škoda Octavia 1.2 TSI – Dokonalost na dosah
Před několika týdny jsem měl tu čest testovat novou Škodu Rapid a musím předeslat, že výsledek testu Škody Octavia třetí generace by pravděpodobně dopadl zcela jinak, než kdyby tomu tak nebylo. Rapid měl dle záměru automobilky Škoda vyplnit určitou mezeru mezi Octavií a Fabií, ale ač to jistě nebylo cílem, dostal se na dostřel od Octavie a Fabii se dosti vzdálil. Co z toho plyne pro český automobilový sen? To společně zjistíme.
Škoda Octavia se za svou novodobou kariéru stala doslova modlou českých řidičů a není tedy s podivem, že příchod její nové generace byl s napětím očekáván. A sám se musím přiznat, že při jejím představení jsem si sednul na zadek i já. Tohle dospěle a hodnotně vypadající auto, kterým by se alespoň po designové stránce nemusel stydět jezdit ani náš nový čistočistě český prezident, je skutečně Octavia? Superbe, Superbe, radši si pospěš s novým modelem, jinak o tebe už nikdo ani nezavadí. Přesně tyto myšlenky mi v té době zněly hlavou a přestože se tomuto segmentu v rámci naší redakce spíše vyhýbám, na moment, kdy budu mít v ruce klíčky k nové Octavii jsem se skutečně těšil jako malý kluk. A moje vzrušení s každým krokem, kterým jsem se přibližovat k tmavomodrému krasavci, rostlo. Octavii jsem pomalu obešel a pečlivě zkoumal její tvary, aby mi ani jediná linka neunikla. Nebudu dlouho chodit okolo horké kaše a všem, kteří ještě neměli tu čest se s ní potkat v reálném životě, můžu říct, že je obrovská. Tedy v rámci třídy samozřejmě, i když dnes už si možná ani nejsem jistý, do které třídy bych ji měl zařadit.
Personální změna v designovém oddělení se opět projevila jako zcela vynikající krok. Oproti konceptu si můžeme všimnou několika změn, které mají na svědomí bezesporu promovaní inženýři, protože zjednodušují a zlevňují výrobu. Současně s tím ale zaniká několik originálních a velmi hodnotných detailů jakožto navázání ploch okolo registrační značky na pátých dveřích směrem ke světlům, ale ekonomika je ekonomika a pokud přimhouřím očko, není to žádná tragédie. Celkově je Octavia natolik designově povedená, že zcela zastiňuje konkurenci a té bych radil své designéry více motivovat nebo možná raději přímo vyměnit. A to velmi rychle.
Dojem z interiéru, zvláště ve verzi s vyšší výbavou, není o nic horší. Vnitřní prostor by se tak dal nazvat jako KKK a nebojte se, špičatou bílou kápi si nasazovat nemusíte. Na mysli mám kvalitní materiály, kvalitní zpracování, kvalitní tvarování. Sedněte si ale dozadu, přece si Octavii nebudete řídit sami. Na to jsou přece vozy středních tříd… Vidíte, Octavia mě opět zcela zmátla. Není to přece limuzína, ačkoli se to bude osobám na zadních sedadlech špatně vysvětlovat. Stejně tak Octavii v továrně vsugerovali, že je náklaďák, jinak si nedokážu vysvětlit proč mi při každém otevření pátých dveří nutí takový objem zavazadlového prostoru. Ba ne, už to mám, Octavia zjevně míří na zámořský trh a musí tedy splňovat tamní vyhlášku stanovující minimálně prostor pro dva mrtvé gangstery.
Pod kapotou na mě čekal starý známý čtyřválec. Tentokrát byl ale tak nafoukaný, že překročil hranici sto koňských sil. Žádná raketa, řeknete si, ale pokud s těmi gangstery nepotřebujete ujíždět české Užovce 11, překvapí vás svou neúnavností a hlavně spotřebou, která se běžně pohybuje mezi šesti a sedmi litry na sto kilometrů. Mám totiž pocit, že se Škoda snaží vnutit řidičům lásku k tomu „správnému“ palivu a pokud si porovnám reálné vlastnosti 1.6 TDI a 1.2 TSI, volil bych jednoznačně zelenou tankovací pistoli. Diesel pomalu ale jistě přichází o svou jedinou výhodu. Zážehovým motor je také do budoucna lepší platformou pro alternativní paliva, takže se asi není příliš čemu divit. “Jednadvojka” je pro Octavii nejen dostatečnou motorizací, ale z mé zkušenosti i motorizací optimální. Oproti minulé generaci totiž tentokrát nacházíme pouze vlečenou zadní nápravu a tento motůrek potom dokáže značně maskovat neduhy této konfigurace díky tomu, že vás zbytečně nevybízí k bláznění. Z pohledu řidiče, který se však přesouvá pouze z bodu A do bodu B, se rozhodně nejedná v případě jednoduché zadní nápravy o neduh, jelikož se k jejím limitům nemá příliš šancí se dostat a nadto se povedlo ji vyladit takovým způsobem, že i ostřílenému testerovi (natož pak mně) dá skutečně zabrat, aby poznal absenci nezávislého zavěšení bez nahlédnutí do technických parametrů. Jízda je tak velmi příjemná a pohodlná, i když zamaskovat nerovnosti tak jako její větší bratr Superb nedokáže a tak se občas nevyhnete troše klepání a dunění především na “hladkých” českých dálnicích.
V úvodu jsem ale zmínil, že výsledek testu bude ovlivněn zkušeností s menší bratrem Octavie. Pravidelný čtenář našeho magazínu si možná všimne nápadné podobností tohoto testu s testem Škody Rapid a nejedná se o náhodu. Po týdnu stráveném za volantem obou těchto vozů jsem dospěl k tomu, že jsou si podobné více, než je zdrávo. Opravdu neočekávám, že by si český klasik koupil spíše Rapid než léty prověřenou Octavii, ale měl by. Pokud bych hledal ideální flotilový nebo rodinný vůz, nevidím jediný důvod pro koupi Octavie. Je dražší, těžší, hladovější a větší tam, kde to není nezbytné. Nechápejte mě špatně oproti Octavii druhé generace je nový model, lidově řečeno, nebe a dudy, ale oproti Rapidu tomu tak již není. Rapid podle mě lépe cílí na českého řidiče a jako bonus ještě dodává větší radost při řízení. Neberte mě doslova, ani jeden model není možné ani v těch nejšílenějších snech označit za sportovní, ale daleko lépe jsem se cítil v kompaktnějším Rapidu než snad až zbytečně nafouklé Octavii. Být tím, kdo překračuje hranice tříd a hledá nové možnosti je jistě záslužné a v případě Octavie to bylo vždy obdivuhodné, ale, jak vždycky říkala moje babička, všeho moc škodí. Škoda by tak měla stáhnout z prodeje Rapid nebo si ho „nedejbože“ ještě začnou lidi i kupovat. Přesto držím Octavii palce, a to hlavně v Číně, kde z ní bude jistě prodejní trhák. Nechybělo moc a byla by dokonalá, bohužel není.
Plusy
- Prostorný interiér, pohodlná sedadla
- Komfort odpružení, směrová stabilita
- Objemný a dobře přístupný zavazadlový prostor
- Možnosti dovybavení (např. vyhřívání zadních sedadel)
- Vysoké užitečné zatížení
- Výrazné zlepšení vlastností motoru 1,2 TSI
- Nejlepší asistent dálkových světel mezi konkurenty
Minusy
- Valivý hluk v nízkých rychlostech (kola 17 palců)
- Hluk zadní nápravy při přejezdu větších nerovností
- Kratší naměřená délka zadního sedáku
- Velká, avšak nízko umístěná obrazovka navigace
| Technické údaje | |
|---|---|
| Motor | Škoda Octavia 1,2 TSI |
| Typ motoru: | přeplňovaný zážehový |
| Válce / ventily: | 4 / 4 |
| Zdvihový objem (ccm): | 1197 |
| Nejvyšší výkon (kW / ot/min): | 77 / 4500 |
| Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min): | 175 / 1400 – 4000 |
| Provozní vlastnosti | |
| Maximální rychlost (km/h): | 196 |
| Zrychlení 0 – 100 km/h (s): | 10.3 |
| Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km): | 5.9 / 4.4 / 4.9 |
| Emise CO2: | 114 |
| Rozměry a hmotnosti | |
| Zavaz. prostor – sedadla/sklopena (l): | 590 / - |
| Objem nádrže (l): | 50 |
| Pohotovostní hm. / nosnost (kg): | 1230 / 625 |
| Rozměr pneu: | 225/45 R17 |
« Mechanik naboural Mercedes 300SL Gullwing Aprílový TEST ČZ 175/487 – Sen Jézéďákův »
