Češi našetří na ojetinu nejrychleji ve srovnání se sousedy
Průměrný český motorista našetří na ojetý vůz rychleji než jeho kolega z Polska a ze Slovenska – a dokonce i než ten z Německa. Překvapivý výsledek přináší ojedinělá analýza expertů AAA AUTO, která porovnávala ceny aut na sekundárním trhu s výší reálných příjmů, přepočtených kupní silou obyvatelstva a také s průměrnými měsíčními úsporami.
„Jednou z příčin pro Čechy příznivého výsledku je také fakt, že ojetá auta jsou v tuzemsku opravdu levná. V posledních letech totiž zdražují jen nominálně a ve srovnání s neustále rostoucí kupní silou obyvatel jsou automobily nyní dostupnější než kdykoli dřív,“ říká Petr Vaněček, generální ředitel AURES Holdings.
Jak nejpřesněji spočítat dobu, za niž statisticky průměrný obyvatel Česka ušetří na ujeté auto? Nevystačíme zde s obvyklými výpočty, pracujícími s prostým vydělením ceny auta průměrnou výší hrubé mzdy – takový výsledek je dobrý pouze při porovnávání v čase a při nedostatku jiných údajů. „Lepší je zjistit, kolik lidé dokážou vydělat čistého, tedy po odvodu daně z příjmu a povinného pojistného, a zohlednit odlišné úrovně cen, zejména služeb v jednotlivých zemích – a pak také hlavně, kolik zvládnou z platu ušetřit,“ vysvětluje Petr Vaněček.
Podle statistické organizace Eurostat si průměrný Evropan – a tedy i Čech – dokáže ze své čisté mzdy každý měsíc našetřit necelých 16 procent. A onu statistickou čistou mzdu (konkrétně měsíční disponibilní medián* příjmu, přepočítaný podle kupní síly, což eliminuje rozdíly v cenové hladině mezi jednotlivými členskými zeměmi EU) spočítal Eurostat pro Čechy v roce 2023 na necelých 34 tisíc korun. Slováci pak „berou“ 22 300 korun, Poláci 34 500 korun a Němci 50 200 korun.
Ušetřených 16 procent pak v českých reáliích znamená 5 440 korun, na Slovensku 3,5 tisíce, v Polsku 5,5 tisíce a v Německu 8 tisíc korun. Než se dostaneme ke klíčovému výpočtu, je třeba říci, že typická ojetina stojí v ČR 189 000 Kč (opět medián), na Slovensku 238 500 Kč, v Polsku 200 600 Kč a v Německu 451 000 korun.
„Typický Čech tedy může na typické ojeté auto naspořit za 34 měsíců, Polákovi to trvá jen o dva měsíce déle. Němec pak čeká 56 měsíců, ovšem Slovák musí vydržet celých 67 měsíců. Pokud vezmeme v potaz, že nákup auta je většinou rodinnou záležitostí, lze uvažovat o tom, že na něj šetří minimálně dvě výdělečně činné osoby – v tom případě by se doba spoření zkrátila na polovinu,“ vysvětluje Petr Vaněček.
Je třeba zmínit, že české, slovenské i polské ojetiny mají podobné parametry – mediánové stáří 9-10 let a nájezd kolem 160 tisíc kilometrů, v těchto zemích se tedy prodávají obdobné vozy, srovnání dostupnosti tak není výrazně zkresleno. Konkrétní modely se samozřejmě mírně liší – v Česku a na Slovensku je nejprodávanějším typem Škoda Octavia, v Polsku je to Opel Astra. Naopak v Německu má typická ojetina stáří pouhých 7 let a nájezd kolem 70 tisíc kilometrů, což znamená, že Němci šetří na novější a méně ojetá auta; na vůz s „českými parametry“ by určitě spořili výrazně kratší dobu.
*Medián příjmu je statistická veličina, představující střední hodnotu příjmů v dané skupině lidí. To znamená, že polovina lidí má příjem nižší než medián, druhá polovina má příjem vyšší. Medián odráží lépe situaci ve společnosti, protože na rozdíl od průměrného příjmu (tedy součtu všech příjmů děleným počtem všech lidí) není ovlivněn extrémně vysokými nebo nízkými hodnotami. Je to tedy takzvaný „běžný příjem“. Konkrétní příklad: představme si skupinu sedmi lidí s měsíčními příjmy 15 000, 18 000, 20 000, 25 000, 30 000, 100 000 a 300 000 Kč. Průměr, získaný součtem všech a vydělením sedmi, bude 72 571 Kč, je tedy výrazně ovlivněn dvěma velmi vysokými příjmy. Naopak u mediánu seřadíme příjmy od nejnižšího k nejvyššímu a vybereme prostřední hodnotu. V tomto případě je prostřední hodnota 25 000 Kč.
.« Dálniční známky od nového roku podraží. Poradíme, jak ušetřit
