Čína už se mstí za evropská cla na jejich elektromobily a Evropu to bude bolet
Evropský parlament 4. října schválil zavedení cel na čínské elektromobily. Sazby se pohybují od 7,8 % u Tesly až po ohromujících 35,3 % u SAIC, který vlastní značku MG. Jde o dodatečná cla, která se přidávají ke stávající sazbě. Výši cel určil vyšetřovací tým na základě toho, do jaké míry byly automobilky dotovány čínskou vládou, což jim umožnilo prodávat auta za dumpingové ceny.
Rovněž zohlednili ochotu výrobců spolupracovat při vyšetřování. Cla by měla začít platit 31. října a trvat pět let, pokud nedojde ke změnám. Není překvapivé, že Peking tyto kroky Evropské unie neschvaluje. Proti clům jsou i některé evropské automobilky, které vyrábějí auta v Číně a vyvážejí je do Evropy nebo ty, které předpokládaly, že Čína odpoví protiopatřeními. A to se teď děje.
Peking zvažuje zvýšení cel na evropské vozy dovážené do Číny. Tentokrát se to však netýká elektromobilů, protože evropské značky nedokážou cenově konkurovat levným čínským modelům. Čína se zaměřila na luxusní evropské vozy s velkými motory. Pro příklad, export německých prémiových značek jako BMW, Mercedes-Benz, Audi a Porsche s motory nad 2,5 litru do Číny v loňském roce dosáhl hodnoty 1,2 miliardy dolarů. Tato situace připomíná, co Čína zavedla vůči americkým automobilkám, když USA a Kanada na čínské vozy uvalily clo ve výši 100 %. Čína má páky nejen na Německo, které vyrábí většinu luxusních aut s velkými motory, ale i na země, které taková auta nevyrábějí.
Například Francie, která také hlasovala pro dodatečná cla na čínské elektromobily. Odpovědí je zavedení 39 % cla na dovoz francouzského brandy, což tvrdě zasáhne firmy jako Remy Cointreau a Pernod Ricard. Dodávky tohoto nápoje do Číny loni dosáhly hodnoty 1,7 miliardy eur. Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno uvedl, že čínské vyšetřování brandy je neopodstatněné, zatímco cla na elektromobily jsou nezbytná pro zajištění spravedlivé konkurence. Čínské vyšetřování označil za „čistou mstu“, ale to Francii nepomůže. Čína má proti Evropě mnoho nástrojů, včetně možnosti zvýšit ceny bateriových článků, na kterých jsou evropské automobilky závislé.
Neobhajujeme Čínu, ale zdá se, že evropští poslanci podcenili rizika spojená se zavedením cel. Na tato rizika dlouhodobě upozorňovali představitelé automobilového průmyslu, jako Oliver Zipse z BMW, který je označil za fatální, nebo Carlos Tavares, šéf Stellantisu. „Teď potřebujeme rychlou dohodu mezi Evropskou komisí a Čínou, abychom předešli obchodní válce, ze které nikdo nic nezíská. Skutečnost, že Německo hlasovalo proti clům, je důležitý signál a zvyšuje šance na dosažení dohody,“ uvedl šéf BMW. Dohoda je stále možná. Čína například před měsícem navrhla, aby elektromobily prodávané v EU měly minimální cenu 30 000 eur. Peking doufal, že tím zabrání uvalení represivních cel, protože by to rozptýlilo obavy ze zaplavení Evropy levnými čínskými elektromobily.
Brusel tento návrh zamítl s tím, že problémem nejsou jen ceny, které si čínští výrobci účtují v Evropě, ale také státní dotace, které dostávají od čínské vlády na výrobu elektromobilů. Evropská unie usiluje o odstranění vlivu těchto dotací. Čínské automobilky jako MG, BYD a SAIC v současnosti prodávají elektromobily za ceny těsně nad 30 000 eur, zatímco na domácím trhu je nabízejí za zlomek ceny, což zdůrazňuje jejich flexibilitu a atraktivitu pro evropské zákazníky. Řešením by mohla být individuálně stanovená minimální cena pro každou automobilku nebo konkrétní model, v závislosti na velikosti vozu a jeho dojezdu. Jeden ze zdrojů uvedl, že minimální ceny v rozmezí 35 000 až 40 000 eur by mohly být lepším základem pro další jednání.
.« Elektromobilita není nesmysl: Kalifornie má díky ní čistší vzduch a silnější ekonomiku Nová Mazda CX-80 je k dispozici v evropských autosalonech »
