Nejen svítit do tmy. Světla toho musejí umět mnohem víc
Designéři hledí, aby světlomety byly šperk, který auto rozzáří. Technici zase hlídají spoustu praktických a legislativních požadavků. I proto je vývoj světel nečekaně náročný.
Na první pohled mají světlomety poměrně jednoduchý úkol: aby řidič v noci dobře viděl na cestu. Jenže už jen povinnost denního svícení ukazuje, že světlomety toho mají na práci mnohem víc než jen posvítit na cestu tmou. Nároky na ně navíc postupně rostou.
„Vývoj světlometů pro jeden model trvá tři až čtyři roky. Roli při tom hraje spousta faktorů, od designu přes homologační a další technické požadavky až po funkčnost, životnost, ale samozřejmě také samotné technické možnosti a náklady na vývoj,“ vysvětluje Petr Nevřela, vedoucí týmu designérů světel ve Škoda Auto.
Podle Nevřely chtějí mít designéři světlomety auta vždy co nejtenčí (z hlediska výšky) a snaží se docílit toho, aby auto opticky rozšiřovaly. Platí to jak pro přední „lampy“, tak pro ty zadní. S nástupem LED techniky se v tomto ohledu možnosti pro designéry v mnohém výrazně zlepšily, zároveň to na ně však klade ještě větší nároky. „Světlomety jsou ve tmě v podstatě jediný prvek, podle kterého lze vůz identifikovat. Takže když nám to technika umožnila, rozhodli jsme se toho náležitě využít,“ vysvětluje Nevřela, proč jsou v poslední době tak oblíbené takzvané světelné signatury, tedy různé tvary, které osvětlení auta vytvářejí.
„Každá automobilka musí dodržet stejná pravidla: homologační, pro ochranu chodců, nárazové testy, stejné jsou pro všechny samozřejmě i fyzikální principy. Ale každý se snažíme přijít s něčím jedinečným,“ říká Nevřela. Škoda Auto má například na zádi svou typickou C signaturu a intenzivně využívá krystalický design, kdy některé prvky ve světle připomínají broušené sklo, křišťál. V tomto ohledu přinesly nové generace modelů Superb a Kodiaq zajímavou novinku, probarvený krystalický prvek Crystallinium.
Technika na hraně možností
Zatímco za oddělení designu na světlometech pro konkrétní model pracuje vždy jeden designér, v ostatních odděleních řeší daný díl větší tým inženýrů. „Od designérů dostáváme z hlediska konstrukce světlometů vždy minimum prostoru. To je obtížné zejména u předních světlometů, kde se nachází pohyblivá mechanika pro jejich výškovou regulaci. A někdy jednoduše zjistíme, že právě pro ten pohyb není dost místa,“ vysvětluje Jiří Stránský, který má v Technickém vývoji Škoda Auto na starosti koordinaci vývoje předních světlometů. Tato mechanika je nezbytně nutná, musí totiž zajistit, aby auto vždy svítilo tak, jak má, a světlomety neoslňovaly protijedoucí vozidla. „Světlomet musí fungovat stejně u prázdného i plně naloženého auta,“ přibližuje Stránský. Roli ve vývoji hrají i technické možnosti jednotlivých světelných modulů, jejichž vlastnosti se v návaznosti na vývoj LED zdrojů a elektroniky trvale zlepšují.
„Zajímavé je, že u zadních svítilen vlastně žádné standardizované světelné moduly neexistují a vývoj tam vždy začíná v podstatě od nuly,“ říká Stránského kolega Pascal Schöbel, který má na starosti koordinaci vývoje zadních svítilen. U nich mimo jiné v poslední době Škoda Auto opět razí efektivní cestu, jak vyvíjet jeden konstrukční typ svítilen pro více karosářských variant. „Nový Superb a další modely mají v obou variantách (limuzína i kombi) stejné zadní svítilny. Pro designéry je to výzva, nám to uspořilo náklady a umožnilo peníze investovat při vývoji osvětlení jinam, kde jsme je potřebovali více,“ říká Schöbel.
Jen svícení už nestačí
Světlomety a svítilny auta dnes už nemají jen estetickou a čistě světelnou funkci. „Celkově řešíme asi 60 funkcí. Vedle těch hlavních, jako jsou potkávací a dálkové světlomety, obrysová světla a ukazatele změny směru, jsou to třeba funkce jako varovné světlo, panické brzdění, animace pro coming & leaving home a mnoho dalšího,“ vysvětluje Stránský. Jednou z takových zajímavých funkcí je třeba turistický mód, který zajistí, že světlomety správně fungují, i pokud řidič přijede do země, kde se jezdí vlevo místo vpravo. Světlomety totiž na vozovku svítí asymetricky, takže bez této funkce by tamní řidiče oslňovaly.
Zajímavostí je také to, že třeba pro přisvětlování do zatáček již dnes není nutné mít ve světlometu natáčecí prvek. Vše řeší jen rozsvěcení a zhasínání, případně změna intenzity svitu jednotlivých diod. Těch jsou v každém světlometu desítky až stovky. Díky tomu ale umějí moderní auta třeba řídit světelný kužel i podle prostředí, ve městě je širší a méně intenzivní, mimo město soustředěný více do dálky. Vše řídí automatika a z toho důvodu je součástí vývoje světlometů i spousta softwarových řešení a vývoj řídicích jednotek.
Do budoucna bude důležitost softwaru ještě růst. Designéři i technici se shodují, že trendem je nejen rozsvěcení více částí vozu (třeba včetně loga – což musela povolit změna homologačních předpisů), ale také právě složitější funkce světlometů, ze kterých se mohou stát doslova projektory s vysokým rozlišením. „To ale vyžaduje další změny předpisů, na kterých se teprve pracuje. Vše to musíme sledovat a předpokládat budoucí dění, protože vzhledem k délce vývoje světlometů musíme být na změny včas připraveni,“ říká Pascal Schöbel. Technici spolu s designéry pracují na budoucích trendech a testují veškeré kreativní nápady. Díky takové spolupráci třeba v nedávné době vznikla osvětlená maska elektromobilu Enyaq – Crystal Face.
.« Poláci chtějí dotovat nákup ojetých elektromobilů včetně podpory pro méně majetné řidiče Už i traktory jsou na elektřinu: Fendt představil nový elektrotraktor jako svou vlajkovou loď »
