Test Audi SQ8: Dokonalé SUV
Už jste někdy zažili ten pocit, že vás honí chutě a dali byste si „něco“? Takovou tu bájnou všemocnou věc, která dokáže uspokojit jakoukoliv vaši chuť i přesto, že sami nevíte, co by to mělo být? Zázračnou substanci, která zabere vždy, hodí se do každé situace a přesně vystihne vaše potřeby? Zatím to nevypadá, že by se podobná věc měla objevit na pultech obchodů s potravinami. Automobilový svět je jejímu objevu ale zase o kousek blíž.
Od premiéry před šesti lety Audi Q8 prošlo jen lehkým faceliftem, který se zaměřil především na kosmetické úpravy. Nejnovější modernizace, provedená loni na podzim, však přináší výraznější změny, zejména v oblasti designu. Tato změna se týká jak standardní verze Audi Q8, tak i sportovnějšího modelu SQ8.
Na první pohled zaujme nová maska chladiče Singleframe, která nahradila původní mřížku a má nyní výplň v podobě mnohoúhelníků. Rám i výplň masky mohou být černé nebo ozvláštněné kartáčovaným hliníkem. Dále byl modernizován přední nárazník s upravenými bočními otvory pro lepší chlazení motoru a brzd. Zadní část vozu byla rovněž upravena, včetně nového designu koncovek výfuku.
Značnou novinkou jsou zadní OLED světlomety, jež jsou propojeny světelnou linkou. Světla nově umožňují personalizaci světelného podpisu přímo v infotainmentu podle nálady majitele. Tyto světlomety také reagují na okolní prostředí, což zvyšuje bezpečnost. Nové jsou i tři barvy karoserie: zlatá Shakir, modrá Ascari a červená Chilli, spolu s pěti novými designy kol.
V interiéru došlo k menším změnám v podobě nových možností dekorativního obložení a aktualizovaného infotainmentu, který nyní podporuje i aplikace třetích stran jako Spotify nebo Amazon Music. Pro modely v paketu S-line a pro Audi SQ8 přibyla možnost dekorace kartáčovaným hliníkem.
V rámci technické aktualizace se dočkalo Audi SQ8 nového srdce. Původní dieselový osmiválec nahradil osmiválec benzínový. Krom počtu válců zůstala stejná i konfigurace. Stále jde o dvakrát přeplňovaný čtyř-litr. Výkon motoru TFSI je 373 kW (508 koní) a 770 Nm (již od 2.000 otáček!). S přechodem na benzín SQ8 shodila víc než metrák – pořád jde ale o pořádného cvalíka a ryska vah se zastavila až na 2.3 tunách. Pro jaderný reaktor pod kapotou to ale není moc práce a stále s ní dokáže pořádné hýbat. Ke sprintu na stovku jí stačí 4.1 sekundy a zátah nijak výrazně nepolevuje ani na dvojnásobných hodnotách rychlosti. Síla motoru je bez přehánění ohromující.
Nepopírám, že velký diesel se k podobnému autu náramně hodil, ale s přechodem k benzínu získala SQ8 v motorovém oddělení něco, co jí doteď výrazně chybělo – charisma. Motor má šťávu, správně hulvátský charakter a příjemně ostré chování. Každé seznámení plynového pedálu s podlahou se vám odmění hulvátským zaražením do sedadla. Motor se dychtivě sápe do otáček, nabírá na intenzitě…jen na chvilku poleví, když skvělý osmistupňový automat změní rychlost a pak začíná celá tahle show od začátku. Vše je navíc doplněno krásným surovým zvukem osmiválce, který je na dnešní dobu až překvapivě výrazný. Především při studeném startu by vzbudil snad i mrtvého – sousedi vás budou milovat. Dokonce i uvnitř si ho užijete dosyta. Audi se navíc podařilo trefit takovou tu správnou porci hluku, kdy uvnitř neruší, zároveň vám ale umí postavit chloupky na celém těle. A za co automobilku rozhodně chválím je fakt, že zvuk není upraven skrze reproduktory – pokud ano, nepřišel jsem na to.
Motor je zkrátka skvělý. Má zvuk, je sympaticky vulgární a má rychlé reakce na povely plynu. SQ8 s ním působí skutečně hbitě a díky gradaci výkonu vás bude bavit vydávat se do červeného pásma otáček. Oproti dieselu se ale musíte smířit s vyšším apetitem. Můj testovací týden skončil dost nad patnácti litry a rozhodně není problém jet i za víc. Při velmi klidné jízdě se mi podařilo stlačit spotřebu někam ke třinácti, ale řeči z diskuzí, že se dá v klidu jet za 11 bych bral hodně s rezervou.
Motor kupodivu ale není to, co na mě udělalo největší dojem. Hvězdou show je podvozek, který je nacpaný téměř mimozemskou technikou. Abyste pochopili o čem je řeč, dovolte mi seznámit vás s vašimi novými třemi nejlepšími přáteli – řízením zadní nápravy, elektronicky řízenými stabilizátory a sportovním diferenciálem Quattro. Tahle trojka totiž udělá z SQ8 něco, čemu se váš mozek bude zdráhat uvěřit. Protože vy vědomě víte, že tohle auto má rozměry (i hmotnost) pražské garsonky, ale v zatáčkách se hýbe jak kdyby nebyla větší než Q3. Čím rychleji jedete, tím víc získáváte pocit, že se kolem vás smrskává. A to je právě zásluhou technologie. Řízení zadní nápravy pomáhá s agilitou (a to ne jen při rychlé jízdě, neocenitelné je i ve městě) a auto tak dokáže bez problému vykroužit i velice utažené zatáčky. Zadní sportovní diferenciál umí vektorovat točivý moment a v případě potřeby přesune víc výkonu na levou či pravou stranu a „stlačí“ ho tak do zatáčky. Vaším hlavním spojencem v boji s fyzikou je ale elektřina. Audi SQ8 má na obou nápravách malý elektromotor, který ovládá elektronicky řízené stabilizátory, která pomáhají proti nechtěným náklonům karoserie. Ty jsou napájeny ze 48V sítě.
Z velké části to tak potlačuje vrozené nevýhody vysoké karoserie a auto je téměř imunní vůči kymácení. Díky tomu jsou neustále všechna kola rovnoměrně zatížena a vy tak máte k dispozici obří zásobu gripu. Kolikrát jste si už jistí, že zatáčku „nedáte“ a najednou cítíte, jak se pod vámi začnou dít věci, auto změní charakteristiku podvozku,a prostě vás do ní dostane. Tahle věc by donutila vašeho učitele fyziky skartovat diplom a dát se na jinou profesi. Společně s žiletkově přesným řízením se můžete vydat na svojí oblíbenou okresku (samozřejmě za předpokladu, že se na ní vejde přes 2 metry široké auto) a vcelku slušně se bavit. Díky tomu, že poctivé Quattro neustále preferuje zadní nápravu, nepropadá SQ8 zbytečné nedotáčivosti a zatáčky se dají pod plynem opouštět v efektních powerslidech. Opřít se můžete taky o solidní brzdy (za příplatek můžete mít i karbon-keramické). Skvělý je i vzduchový podvozek, na kterém si auto ve sportovním režimu lehne tak na břicho, že by jste mezi kolo a podběh nestrčili ani list papíru. Stále si ale dokáže zachovat poddajnost a nedělá mu problém ani horší povrch. Snad jediným limitem může být počasí. Pokud vám namokne silnice, začne se vysoká váha projevovat a SQ8 má nejednou tendence vyjíždět po tečně ze zatáčky. Pohon všech kol ale i v takových chvílích umí najít přilnavost a ještě nedotáčivost podpoří. Je dobré si tak hlídat rychlost, protože SQ8 jí umí velice dobře maskovat.
Jenže velké SUV není jen o sportovní jízdě (vlastně by být ani nemělo) a mělo by primárně vždy být tím příjemným rodinným univerzálem. V minulosti jsme často viděli, že se povedené modely při pokusu o sportovnější chování změnily v paskvily, které nakonec nedokázali být ani sportovní, ani SUV. U SQ8 naštěstí k žádné degradaci jeho hlavních dovedností nedošlo. Vzduchový podvozek je v komfortním režimu úžasně pohodlný a oproti běžným verzím nepřináší téměř žádné kompromisy. Auto se umí krásně uvolnit a nikam vás nehnat. Součástí toho je i špičkové odhlučnění, které i přes bezrámová okna patří k nejlepším v segmentu. Takže i pohodové rodinné cestovaní zvládá s přehledem a o svém divokém Já nedá vůbec vědět. Takhle parádně spojit dvě zcela rozdílné osobnosti jen tak někdo neumí.
Dalo by se říct, že auta dnes umí téměř vše a chybí už jen aby za vás mluvila. Audi SQ8 to svým způsobem ale umí. Bez toho, abyste vyslovili jediné slovo, za vás řekne, že jste si nekoupili obří SUV kvůli praktičnosti. Přeci jen nemůže mít sedm sedaček a díky šikmé zádi nemá tak velký kufr. Taky za vás řekne, že ho nemáte kvůli bezpečnosti, protože věc, která váží 2.3 tuny a zvládne jet 200 za 16 sekund je spíš projektil. A rozhodně za vás řekne, že nemáte obří SUV kvůli jeho všestrannosti, protože 23“ kola s nízkoprofilovými pneumatikami zrovna nevyzývají k dovádění v terénu (stejně jsem to zkusil, k tomu ale později). Tohle auto za vás řekne, že ho máte, protože prostě chcete a protože je vám úplně jedno, co si o vás lidi myslí. Je to status, pojízdný argument. V té její aroganci je ale naprostá upřímnost, což jí činní svým způsobem neodolatelnou. Nestydí se za to, čím je. Její agresivní tvary s ostrými linkami dávají na obdiv všechny svaly. Přiznám se, že se mi design Audi Q8 líbil už od jejího představení a mezi všemi SUV coupe je mému oku nejsympatičtější. Takové detaily jako bezrámová okna jen přidávají na exotičnosti a jde o ukázku toho, že i Němci umí postavit auto, které je především o designu.
Hned po otevření dveří vám ale dojde, že design sice hrál prim, ale ne takovým tím italským stylem, kdy je i na úkor funkce. Tohle je do posledního detailu promyšlené auto. Už samotné nastupování je hračka. Dveře jsou zakousnuté hluboko na karoserie a podlaha nemá žádný práh, do sedačky tak vyloženě zaplujete. Jakmile jste na svém místě, obklopí vás klasický audiňácký interiér. Technokratický, strohý a minimalistický. Dominantou je dvojice displejů s krásným zobrazením a logickým svižným infotainmentem. Stále ale platí, že konzole klimatizace je umístěna příliš dole a byť má haptickou odezvu, takže si omylem nezmáčkněte, co nechcete, obyčejným tlačítkům se nevyrovná. Drobnou výtku mám taky k sedadlům, ta ale vyplývá z mé výšky. S mými 190 centimetry jsou opěradla s integrovanou hlavovou opěrkou příliš krátká. Pokud jste tedy taky čahoun, doporučuji nejdřív vyzkoušet. Kde ale kritizovat nemůžu, je kvalita zpracování a zvolené materiály. Kabina se topí v jemné kůži a alcantaře. Slícování je pedantsky dokonalé a není ani na sekundu pochyb, že sedíte v něčem opravdu prestižním. A jelikož jsem testoval auto s příplatkovým balíčkem Competiton, zdobí palubní desku kontrastní prošívání a jsou zde červené bezpečnostní pásy.
Výborně je na tom taky z pohledu vnitřního prostoru. Vepředu se to dá očekávat, ale překvapivě jsem se necítil stísněně ani vzadu, kde bývá kvůli splývavé zádi u podobných aut problém. Kufr pak pobere 605 litrů v základu (to se dá díky posuvným zadním sedadlům ještě zvětšit), což opravdu není zlé. Jen by se mi líbilo, kdyby se dala sedadla sklápět 40:20:40. Jinak ale vlastně nevidím důvod, proč by tohle nemohlo sloužit jako plnohodnotné rodinné auto, které má oproti praktičtější Q7 víc šmrncu.
Je rychlá a divoká, na požádání ale umí být komfortní a klidná. Taky je praktická a luxusní. Zbývá zjistit poslední věc. Jestli je skutečně SUV. Pojďme se krátce mrknout do terénu. Je mi jasné, že potenciální majitelé svojí SQ8 asi do bláta brát nebudou, ale na druhou stranu – proč ne. Hardware na to má vynikající. Klasické mechanické Quattro s mezinápravovým diferenciálem typu Torsen a vzduchový podvozek, který se umí vypumpovat o 90 mm nahoru na výsledných 245 mm – a to rozhodně není málo. Auto jsem vzal na lehčí offroadovou trať a vyzkoušel pár výjezdů, sjezdů, křížení náprav (podrobněji to můžete vidět ve videu) a byť vám s klidem přiznám, že nešlo zrovna o tvrdý off-road, rozhodně to byla výrazně náročnější trať, než na jaké se majitelé moderních SUV většinou troufnou. A co na SQ8? Vlastně vůbec nic. Kam jsem ukázal, tam bez protestu jela. S takovou lehkostí, až to zavánělo nudou. Absolutní jistota. Asi bych časem našel překážku, kde bych jí nachytal, ale proč. Dokázala, že i mimo silnice umí být suverénní.
Audi SQ8 je úkaz, zjevení. Jde o to zázračné „něco“ které ukojí každou vaši potřebu. Její okázalá fasáda ukrývá téměř mimozemskou techniku. Nejde ale jen o prvoplánový technofest, je to skvěle promyšlený ekosystém, který posouvá hranice a ukazuje, že i sportovní SUV může stále fungovat jako … SUV. Kombinace dynamiky, agility a každodenní nenucenosti mi u SQ8 vyrazila dech. Není situace, ve které by si neporadila. A rozhodně se dá spekulovat, jestli má takové auto vůbec nějaký smysl. Přeci jen jde o čisté vítězství formy nad obsahem, svým způsobem je to ale taky mistrovské dílo, které ukazuje, že „náskok díky technice“ zas jednou není jen prázdnou frází.
Audi SQ8 je neskutečný všeuměl. Na první pohled je to klasické pozérské auto, tady jde ale o něco víc. Demonstrace moderních technologií, díky kterým vzniklo něco, co by ještě před pár lety existovat nemohlo.
Plusy
– Skvělý motor
– Jízdní vlastnosti
– Technologie
– Design
Mínusy
– Strohý interiér
– Spotřeba
« Autovrakoviště v srdci Evropy: Na nové auto Češi nedosáhnou, řešením jsou mladé ojetiny Které vozy se prodávají nejrychleji? Octavie to nejsou »
