Test ojetiny Volvo XC90: Nejbezpečnější SUV své doby
Když v roce 2002 pronesl tehdejší viceprezident a šéfdesignér Peter Horbury o prvním klasickém SUV od Volva, že je mužné, ale ne drsňák, svalnaté, ale ne agresivní, pravděpodobně netušil, že jeho čerstvé dítko bude natolik úspěšné, že zůstane ve výrobě dlouhých 12 let a najde si více než 636.000 zákazníků. A ono se to podařilo…
Hned po uvedení na trh si automobil získal respekt odborné veřejnosti, zejména díky kvalitnímu dílenskému zpracování, vysoké úrovni bezpečnosti a uvolněné jízdě bez nesmyslné snahy o sportovnost. Pro zajímavost: Volvo XC90 využíval jako rodinný vůz také známý automobilový novinář Jeremy Clarkson z Top Gearu a dříve, než se auto začalo oficiálně prodávat, měli dealeři již 15.000 závazných objednávek.
Fascinující je, že XC90 přišla na trh v době, kdy kupříkladu první BMW X5 mělo za sebou teprve pár let výroby a jeho facelift přišel až za další dva roky. Od začátku se švédský kolos pyšnil výtečnou bezpečností, kdy autu nechyběl systém ochrany proti převrácení ROPS, prostor pro cestující vyztužený bórovou ocelí, ani ochrana cestujících ve třetí řadě na úrovni ostatních pasažérů ve voze. Ostatně znáte nějaké jiné auto, které po jedenácti letech ve výrobě zvládne přísné americké crash testy tak, že jej Pojišťovací institut IIHS zařadí mezi nejbezpečnější vozy třídy a udělí mu ocenění Top Safety Pick+?
Když potkáte XC90 na silnici, překvapí vás zejména nadčasovost designu. V tomto ohledu se Horbury opravdu vytáhl, protože vůz za ta léta ve výrobě prošel jenom minimální vzhledovou modernizací a přitom stále vypadá k světu. Postavte XC90 vedle ostatních SUV té doby a takový Mercedes-Benz ML první generace či již zmiňovaná BMW X5 budou vypadat zoufale zastarale. V interiéru sice dojem nadčasovosti není tak intenzivní, některé ovladače nezvládnou zapřít svůj věk, ale celková atmosféra na útulné palubě je stále velmi příjemná. Sedíte vysoko, v pohodlných sedadlech, a připadáte si jako doma, v bezpečí.
Zatímco v Evropě oceňovali zákazníci zejména úsporné naftové pětiválce, pro Američany nechyběly ani nutné silné agregáty se šesti či osmi válci. Celkově si XC90 vybudovala za velkou louží velmi dobrou pověst a mnoho vyrobených exemplářů putovalo právě tam.
Po nastartování vás přivítá známý dunivý zvuk pětiválce (ojetina od AAA Auto, D5 147 kW), který po přidání plynu přechází do zajímavého hudrání. Tohle je naftový motor, který bude bavit. Agregát je spojen se šestistupňovou automatickou převodovkou, která si potrpí zejména na hladkost řazení. Auto k jízdě potřebuje trochu vyšší otáčky, než na které jsme u dnešních SUV zvyklí, celý motor ale působí nadšeně, čemuž odpovídá i výtečná odezva na plyn a chuť jít do otáček. Diesel na auto s přehledem stačí, dynamika je na slušné úrovni a jízda vás bude bavit, ačkoliv neporušíte jediný rychlostní limit. Volvo XC90 má rádo relax, jednoduše pohodové vyjížďky bez zbytečného spěchu.
Ve městě se s autem trochu hůře manévruje, zejména kvůli rejdu, kdy většímu natočení kol brání napříč uložený pětiválec. Krom toho je ale jízda s tímto SUV snadná a oceňujeme robustní konstrukci stroje. Auto působí pevně až nerozbitně, čímž dodává řidiči onen příjemný pocit bezpečí. Potěšil nás i dobře odhlučněný podvozek, ačkoliv motor je slyšet, byť díky nenapodobitelnému zvuku nám to ani příliš nevadí. Ve srovnání s moderními zástupci této kategorie má XC90 své mouchy zejména v oblasti jízdních vlastností, brzd či tlumení příčných spár, nicméně na svůj konstrukční věk si vůz vede stále dobře.
Jasně jsme pochopili, proč se XC90 stala natolik žádným vozem. Cesta v tomto SUV má totiž kouzlo, což u dnešních automobilů nebývá zvykem. Celé auto se mírně pohupuje, na palubě ale panuje pohoda a Volvo své cestující konejší a neustále ujišťuje, že cesta bude mít zdárný konec. K tomu přidejte nadčasový design, pohon všech kol, vysokou míru praktičnosti, možnost sedmi sedadel a tahání přívěsů o hmotnosti až 2250 kg či robustní konstrukci, a máte ideální rodinný stroj pro každé podmínky.
Na co pozor?
Výborným motorem je dieselový pětiválec 2,4 D5 o výkonu 147 kW, který splňuje emisní normu Euro 5. Najdete jej v modelech od roku výroby 2010 do 2014. Výběr u nás ale není nejlepší, více štěstí budete mít na německém trhu. Při hledání konkrétních kousků se ale zaměřte na doložení výměn motorového oleje. Prověřte, zda měl olej správnou specifikaci a zda majitel nepoužíval long-life intervaly. Ideální převodovkou je pak šestistupňový automat Aisin, který se s tímto motorem pojí. Je ale třeba u něj měnit olej po 60 tis. km. To samé platí i o haldexu u čtyřkolek AWD. Před koupí bych prověřil stav podvozku, občas se objevují vůle v silentblocích předních ramen a také koroze výfuku. Vše lze relativně za rozumné peníze servisně vyřešit.
« Mercedes-Benz představil novou Třídu E Mrtvých cyklistů neubývá »
