Konec spalovacích motorů bude, i kdyby EU změnila rozhodnutí při revizi
Elektromobilita je trendem, který se stává stále důležitějším v rámci snah o snižování emisí skleníkových plynů a ochraně životního prostředí. Elektromobily se pohánějí elektřinou, která může být vyráběna z obnovitelných zdrojů energie, jako jsou větrné turbíny nebo solární panely. To znamená, že elektromobily mohou být mnohem ekologičtější než tradiční spalovací motorová vozidla.
V posledních letech se elektromobily staly stále populárnějšími a dostupnějšími, což je podpořeno také vládními pobídkami v mnoha zemích. Výrobci automobilů investují do vývoje nových modelů elektromobilů s vyšší výdrží baterií, rychlejším nabíjením a většími dojezdy.
Nicméně, stále existují výzvy spojené s elektromobilitou, jako je omezený dojezd a nedostatečná infrastruktura nabíjecích stanic. Tyto výzvy však mohou být překonány prostřednictvím dalšího vývoje technologií a investic do infrastruktury. Celkově lze říci, že elektromobilita je významným trendem v automobilovém průmyslu a může hrát klíčovou roli při snižování emisí a ochraně životního prostředí.
V roce 2021 Evropská komise navrhla, aby se do roku 2035 ukončil prodej nových vozidel s motorem spalovacím, včetně vozidel s hybridním pohonem v celé Evropské unii. Tento návrh byl schválen Evropským parlamentem. Cílem tohoto kroku je snížit emise skleníkových plynů a urychlit přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku.
Zákaz prodeje nových vozidel se spalovacím motorem by mohl přinést řadu výhod, jako je snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení kvality ovzduší. Dále by mohl podpořit růst trhu s elektromobily a snížit závislost na fosilních palivech.
Nicméně, tento krok bude vyžadovat další investice do infrastruktury nabíjecích stanic a vývoje technologií pro elektromobily. Také se očekává, že zákaz prodeje nových vozidel se spalovacím motorem může mít dopad na automobilový průmysl, což může vyvolat otázky ohledně pracovních míst a konkurenceschopnosti. Zákaz prodeje nových vozidel se spalovacím motorem v Evropské unii je ambiciózní krok směrem k nízkouhlíkové ekonomice.
Tento krok je dlouhodobým procesem a jeho plné důsledky nelze jednoznačně předvídat. Nicméně, lze očekávat, že tento krok bude mít dopad na automobilový průmysl, zejména na dosavadní výrobce vozidel se spalovacími motory.
Krize v automobilovém průmyslu?
Automobilový průmysl je v Evropě velmi významný a zaměstnává ohromné množství lidí. Zákaz spalovacích motorů může mít dopad na toto průmyslové odvětví a vyvolat otázky ohledně pracovních míst a konkurenceschopnosti. Nicméně, zákaz prodeje bude implementován postupně v průběhu několika let, takže to může dát průmyslu čas na přizpůsobení se.
Na druhé straně, zákaz by mohl přinést i řadu příležitostí pro výrobce elektromobilů a poskytnout podporu pro rozvoj nových technologií a infrastruktury. Také by mohl pomoci snížit lokální emise skleníkových plynů a zlepšit kvalitu ovzduší, což by mohlo mít pozitivní dopad na zdraví obyvatelstva a životní prostředí.
Celkově lze říci, že zákaz prodeje nových vozidel se spalovacím motorem v Evropské unii může mít jak pozitivní, tak i negativní dopad na ekonomiku a průmysl, avšak konečný výsledek závisí na mnoha faktorech, jako jsou vývoj technologií, investice do infrastruktury a politická podpora pro přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku.
Je cesty zpět, pokud EU přehodnotí plán?
Pokud by v budoucnosti došlo ke změně a EU by zrušila zákaz, automobilky by mohly přehodnotit svou strategii a začít opět vyrábět vozidla s motorem spalovacím. Nicméně, tato změna by mohla být složitá a nákladná, protože automobilky musely vynaložit obrovské investice do vývoje elektromobilů a vodíkových vozidel, aby mohly splnit požadavky na emise CO2 a zelenou mobilitu.
Záleží také na tom, jaké budou tržní podmínky a poptávka po spalovacích vozidlech v budoucnosti. Vzhledem k rostoucímu povědomí o klimatické změně a snaze o udržitelnost by mohla být poptávka po vozidlech s nízkými emisemi stále silnější.
Je pravděpodobné, že automobilky, které již investovaly velké prostředky do vývoje a výroby elektromobilů a jiných alternativ s nízkými emisemi, se nebudou chtít vracet k výrobě vozidel s motorem spalovacím. Toto rozhodnutí by mohlo být motivováno nejen finančními důvody, ale také kvůli obecnému trendu snižování emisí skleníkových plynů a ochrany životního prostředí.
Nicméně, i když se automobilky nebudou chtít vracet k výrobě spalovacích vozidel, nemusí to znamenat, že tyto motory úplně vymizí z trhu. Existují země a regiony, které neplánují zavedení zákazu prodeje nových vozidel se spalovacím motorem v nejbližší budoucnosti. Většina automobilek si proto nechá fabriky v těchto regionech, kde bude stále vyrábět klasické spalovací motory. V Evropské unii už ale kvůli finanční náročnosti investic a ekologickému lobby není cesty zpět ke spalovacím motorům. Automobilky by to jednoduše finančně nedaly. Navíc samy automobilky chtějí mít stoprocentní nabídku elektromobilů dříve něž v roce 2035. Většina z nich oznámila toto stanovisko k roku 2035.
Co EU schválila?
Evropský parlament definitivně schválil dohodu s členskými státy Evropské unie o nové normě o nulových emisích. Ta počítá s tím, že od roku 2035 má být v členských zemích prakticky nemožné pořídit si nový automobil na benzin či naftu. Evropská komise dnes přišla s návrhem v rámci takzvané Zelené dohody pro Evropu, který počítá s postupným omezováním emisí nových těžkých nákladních vozů a zavedením bezemisních městských autobusů.
Hlasování předcházela bouřlivá rozprava. Stoupenci normy v ní zdůrazňovali její očekávaný přínos pro zdravější ovzduší a rozvoj nových technologií, zatímco odpůrci sahali i po vizi zničujících dopadů na automobilový průmysl, evropskou prosperitu a peněženky obyčejných lidí.
“Zastavme šílenství!” prohlásil o “zákazu spalovacích motorů” Jens Gieseke, německý křesťanský demokrat z poslaneckého klubu evropských lidovců. Varoval, že na výrobě spalovacích motorů jen v Německu závisí 600.000 pracovních míst, která se ocitnou v ohrožení.
“Klimatický balíček je spravedlivý. Od roku 2035 bude možné prodávat pouze auta s nulovými emisemi. Bude to dobré i pro trh,” uvedla jménem evropských socialistů Sara Cerdasová z Portugalska. Dodala, že je důležité investovat do nových čistých technologií. Argumentovala i vlivem emisí na úmrtnost, přičemž právě doprava odpovídá za čtvrtinu emisí v Evropě. “Vytvoříme příklad pro celý svět,” prohlásila.
“Již nyní jsou provozní náklady elektromobilů nižší než u aut se spalovacím motorem,” upozornil předkladatel, nizozemský europoslanec Jan Huitema. Věří, že i ceny elektromobilů budou dál klesat a tyto vozy se stanou dostupnými.
“Automobilky si už vybraly,” poukázal na rostoucí podíl elektrických vozidel ve výrobě místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který zodpovídá i za klimatickou politiku EU. “Podívejte se, co dělají naši konkurenti. Čína vyrábí stále více dostupných, kvalitních aut. Musíme být konkurenceschopní,” zdůraznil. Automobilový průmysl i po své přeměně bude potřebovat lidi, ale s jinými dovednostmi, upozornil.
“Máme revoluční dohodu, která usmiřuje auta a klima,” nadšeně prohlásila francouzská europoslankyně ze strany Zelených Karima Delliová. Připustila nicméně, že “elektrický teréňák za 40.000 eur (asi 950.000 Kč) není nic ekologického”.
“Toto je správná cesta, na které EU bude vést, místo aby zaostávala. Chceme-li vést, musíme stanovit jasná pravidla,” zdůraznil jménem klubu Zelených Bas Eickhout z Nizozemska. Podle něj i kamiony by měly být stoprocentně čisté, a to do roku 2040.
Zcela opačné stanovisko přednesla Sylvia Limmerová (Alternativa pro Německo), která upozornila na emise z uhelných elektráren a z výroby baterií, provázející “čistá” auta. “Chcete hlasovat s těmi, kdo ničí náš blahobyt, anebo pro občany?” apelovala na kolegy.
“Česká vláda sama sobě zabila průmysl, který tvoří deset procent hrubého domácího produktu České republiky,” tvrdila Kateřina Konečná (KSČM) o roli českého předsednictví při uzavření prosincové dohody o nové normě. Jménem Levice v Evropském parlamentu také apelovala na další členy EP, aby zvážili, jak budou hlasovat. “Lidé a ekonomika jsou na tom už dost zle a tohle by mohlo být fatální,” řekla.
“Ožebračíme střední třídu, rozšíříme řady nezaměstnaných a nahrajeme Číně. Budu hlasovat proti (návrhu) v naději, že dáme šanci konkurenci, která jedině zaručí inovace a zachová lidskou svobodu,” zdůraznil rizika normy i další český europoslanec, Alexandr Vondra (ODS) z řad Evropských konzervativců a reformistů. Po vystoupení se dočkal dotazu od socialistky Cerdasové, zda legislativní návrh vůbec četl. Vondra v odpovědi zdůraznil, že norma by měla být technologicky neutrální.
Za šanci pro další zdokonalení spalovacích motorů se v debatě přimlouvali i europoslanci ze Slovenska, kde je také silný automobilový průmysl. “Naším cílem je dekarbonizovat Evropu, a ne ji zbavit průmyslu,” řekl Ivan Štefanec z řad evropských lidovců.
Dohodu, vyjednanou v závěru českého předsednictví na konci loňského roku, má ještě formálně schválit Rada EU, zastupující členské státy EU.
Luděk Niedermayer (TOP 09) z klubu evropských lidovců označil výsledek hlasování za důkaz, že české předsednictví vyjednalo dobrou dohodu, která získala většinu jak mezi členskými státy, tak v EP. Kdyby neprošla, automobilový průmysl by nevěděl, jaká pravidla budou platit, a to by bylo “devastující”, zdůraznil.
EK chce v roce 2030 čisté městské autobusy a zásadní omezení emisí z kamionů
Nové těžké nákladní vozy vyráběné v Evropské unii by měly od roku 2030 postupně omezovat emise oxidu uhličitého a v roce 2040 je snížit o 90 procent proti roku 2019. Všechny nové městské autobusy by zároveň měly od roku 2030 být zcela bezemisní. Počítá s tím návrh, s nímž v rámci takzvané Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) přišla Evropská komise. Aby pravidla začala platit, musí je schválit členské státy a Evropský parlament.
Nákladní a autobusová doprava podle komise produkuje šest procent všech emisí skleníkových plynů v EU a více než čtvrtinu emisí připadajících na silniční dopravu. Brusel proto chce v rámci své zelené strategie vedle osobních aut ekologicky čistší provoz také u těžších vozů.
“K dosažení našich klimatických a bezemisních cílů musí aktivně přispět všechny sektory dopravy. Naše klimatická norma s tím počítá, naše města to chtějí a naši výrobci se na to připravují,” prohlásil dnes místopředseda unijní exekutivy Frans Timmermans.
Všechny nově vyrobené nákladní vozy nad 3,5 tuny a dálkové autobusy by podle představ komise měly od roku 2030 omezit emise CO2 o 45 procent proti roku 2019. O pět let později se má požadavek zvýšit na 65 procent a v roce 2040 na 90 procent.
.« První český test Hondy Civic Type R: Nejostřejší předokolka planety Test Opel Astra GS-line PHEV 180: Dobře rozdané karty »
