Test ojetiny Renault Clio RS iV
Renault Clio RS čtvrté generace se na první dobrou moc nepovedlo. Fanoušky dráždil přechod na pětidveřovou karoserii a přeplňovaný motor spojený s odklonem od manuálního řazení. Na jedné straně se objevila fascinující funkce launch control, na straně druhé tu byla škubající a zmatkující převodovka, absurdně tvrdý podvozek, rozežraný motor a tahání za volant při zrychlování v zatáčce.
Zvenčí je Clio RS uhlazené a ne příliš agresivní. Decentní přední nárazník, nástavce prahů, malý střešní spojler a přiostřuje se až na spodní zadní části, kde jsou dvě obří koncovky výfuků a difuzor. Vypadá dobře, ale ne tak výrazně a odlišně jako starší RS proti sériovým Clium. Celkově však design kvituji. Vypadá opravdu výborně, vyváženě a zajímavě. Miluji ty rozšířené zadní blatníky a zeštíhlenou střechu.
A pak se posadíte dovnitř a pochopíte ten rozdíl. Interiér najednou vypadá hodnotně, ergonomicky v pořádku a se solidní výbavou. Tam, kde byl dříve jen volant, pedály a řadící páka, je nyní velký display infotainment systému, hliníková pádla převodovky pod volantem, digitální budíky, kožená sedadla, prošívání interiéru červenou nití… jo a má o pár dveří víc. Kliku sice maskuje v C sloupku, ale jsou tam a jako třídveřák si jej prostě nekoupíte a to samé platí pro jednu jedinou převodovku v nabídce – dvouspojkový automat.
Pak je tady R.S. Monitor, takový Playstation uvnitř auta. To, co umí zobrazit je naprosto neskutečné. Clio tak měří zrychlení, přetížení, prokluz a trakci kol, úhel natočení volantu a práci s ním v grafech, teplotu převodovky, oleje, nasávaného vzduchu, přednastavené kvalty anebo mapy okruhu a podle GPS Vám měří čas na kolo. Digitální doba postihla i tento stroj, který byl kdysi orientovaný čistě na jízdu. Jo a už jsem zmínil, že si můžete stáhnout a nastavit zvuk motoru auta, které bude Clio pouštět do reproduktorů místo svého vlastního? Třeba GT-R nebo motorka a Formule 1, ach jo! Ojetina od AAA Auto však uvnitř vypadá stále dobře a nic nevrže.
Přitom samotný zvuk motoru a výfuků není vůbec špatný. V Race módu auto sytě řve, střílí při řazení a odplivne si při puštění plynu. Celkový projev pohonného ústrojí je velmi živočišný a vkusný, proč si to kazit umělým zvukem uvnitř opravdu netuším, na to asi málo tweetuji nebo nepařím dostatečně GranTurismo. Motor samotný je navíc opravdu skvělý. Čtyřválcová 1.6 s turbem nabídne 200 koní a krouťák 240 Nm. Projev motoru se mi líbil. Táhne už od nižšího spektra otáček, nechybí mu výkonnostní gradace a nárůst bouřlivého charakteru a hrubiánského chování před omezovačem. Špičku nečekejte, ale nahoře je opravdu přesvědčivý po všech stránkách. To však platí pouze pro Race mód, v tom základním je celé auto naprosto mdlé.
Pokud auto tlačíte na samý doraz a opravdu mu šlapete na krk, odvděčí se vám nejen přesvědčivou rychlostí, ale také překvapivou zábavností a záludností. V sérii rychle navazujících zatáčkách na krásném hladkém asfaltu jsem auto hnal na vytočenou čtyřku v nesmyslné rychlosti, blížila se prudší levá, plné brzdy, pádlem dvakrát dolů, prásk do výfuku, záď jde bokem na druhou stranu před zatáčkou, přehoz do ní a průjezd celý s výhledem bočním oknem na škarpu a les podél… Nejlepší na tom je, že to neplánujete, prostě si s vámi Clio umí pohrát, jen je třeba být připravený.
Na nerovném a rozbitém asfaltu je to umocněné a doplněné o občasné nepříjemné odskakování, ale stále platí pravidlo, že Clio RS má naprosto fenomenální trakci. Umí projet zatáčky absurdní rychlostí a ani se u toho nezapotí, jen nesmíte udělat chybu – odstavit plyn nebo ťuknout do brzdy, pak se totiž nemilosrdně sklouzne do boku. Jde to použít na utahování stopy a řízení plynem, ale musíte vědět, co děláte. Řízení je sice bez výraznějšího citu, ale je příjemně tuhé a hlavně přesné. RS reaguje na volant velmi hbitě a vždy víte, kde jsou přední kola. Moderním prvkem je Launch Control, tedy řízený start, který dokáže auto efektivně odpálit dopředu. Jenže co ta převodovka?
Tolik kritizována přichází s modelovým rokem 2014 lehce přeladěna, má nový software a lépe si rozumí s motorem. V automatickém režimu při jízdě městem nebo na dlouhé trasy necuká a řadí logicky, občas sice zbytečně točí a ponechává nižší kvalt, ale to není nic tragického. V Race módu je nutné řadit manuálně pomocí pádel nebo tahem páky v těch správných směrech – nahoru k sobě a dolů od sebe – tady se výrazně lepší její rychlost a odezva. Řádí rychle, nechá motor brnknout o omezovač a neprotestuje při podřazování. Taky je to Getrag.
Jestli mi v autě vadila? Ne, nevadila. Osobně jsem na pádla zvyklý, mají je všechny moderní sportovní auta a v třídě supersportů už manuál skoro vymřel. Auto je s ní bezpochybně rychlejší pro koncového zákazníka, který neovládá rychlé řazení, meziplyny a práci s volantem jednou rukou. Že mi nevadila však znamená jen to, že je dobrá. S manuálem by byl malý hothatch rozhodně daleko ovladatelnější, zábavnější a naplno by odhalil svůj vášnivý potenciál. O tom vždy malé “horkéhatche” byly. Odklon směrem k digitální demenci lidstva chápu, ale jen u vozů, kde to má vyloženě smysl a to třída hothatchů rozhodně není.
Tak či onak, Clio RS je fantastické auto – vypadá skvěle, má famózní podvozek a motor, dobrou výbavu a dokonce je kvalitně postavené. Jen všechno to pozlátko a odklon od tradicí z něj dělá namachrovaného metrosexuála bez sebereflexe a přitom to vždy byl elegantní drsný hoch ze závodní staré školy. Důvod je jasný – přiblížit Clio RS širšímu a mladšímu spektru uživatelů a tvrdý sport nechat většímu bratrovi. Jo a spotřeba? 10 litrů kombinovaně, 14 ve městě a 20+ při akci. Na kufr ale snad kašleme ne?
Nejpozději při přechodu na normu Euro 6 už byl motor, ale i podvozek lepší. Verze Trophy s výkonem 220 místo 200 koní pak dostala i vylepšený software převodovky. Řadí až o polovinu rychleji a nechá se ždímat až na samotnou hranu. Infotainment dokáže odhalit, že při blbnutí na polygonu jde teplota převodovky až na 160 stupňů.
Trophy dostalo také strmější řízení, snížený podvozek, tužší podvozek a pneumatiky Michelin Pilot Super Sport. Z nedodělku se tak stal skvělý hot hatch. Ty samé úpravy si později zopakovala edice 18. To jsou ty nejrychlejší malé Renaulty, které kdy vznikly.
Clio čtvrté generace není dokonalé. Je to ale povedený stroj, který prošlápnul cestu generaci páté. Nový model chytře staví na přednostech předchůdce a zdatně eliminuje jeho hlavní nedostatky. Odcházející Clio je se čtyřmi miliony prodaných kusů také velmi úspěšným autem, mnohem úspěšnějším než předchůdce. Doma ve Francii dokonce bylo šest let v kuse jedničkou – od roku 2013 do 2018 nepřenechalo trůn ani jednou konkurenčnímu Peugeotu. Delší období domácí dominance předvedlo jen první Clio a Renault 5. Prodejní úspěchy sice nejsou automatickou zárukou kvality, jsou ale důkazem, že se tady někdo trefil zákazníkům do vkusu.
« Online zákazníci volí novější auta s menším nájezdem: Kladou také vyšší nároky na kvalitu služeb Z trhu zmizela pětina českých ojetin, cena se oproti prosinci zvýšila o dalších 5 % »
